ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.17.2007:43
sp. zn. Nao 17/2007 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce:
H. T., zastoupeného advokátem Mgr. Umarem Switatem, se sídlem Kloknerova 2212/10,
Praha 4, pro doručování V Tůních 11, Praha 2, 120 00, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 18. 12. 2006, č. j. OAM-1329/LE-05-07-2006, vedené u Krajského
soudu v Praze pod sp. zn. 49 Az 1/2007; o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům
Krajského soudu v Praze,
takto:
Samosoudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Dalila
Marečková není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského
soudu v Praze pod sp. zn. 49 Az 1/2007, proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
18. 12. 2006, č. j. OAM-1329/LE-05-07-2006
Odůvodnění:
Ve věci sp. zn. 49 Az 1/2007 vedené u Krajského soudu v Praze
(žaloba proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodné) bylo dne 5. 2. 2006 Krajskému soudu v Praze doručeno podání, v němž žalobce
prostřednictvím svého právního zástupce soudu zaslal plnou moc a námitku podjatosti vůči
soudcům Krajského soudu v Praze psanou a podepsanou žalobcem. Tuto námitku podjatosti
žalobce odůvodnil tím, že dne 1. 2. 2007 se od důvěryhodné osoby dozvěděl, že tento člověk
se osobně setkal s důvěryhodnou osobou, která má blízko k soudu, ale jejíž jméno nehodlá
uvádět. Tento člověk získal informaci, že o jeho věci je krajským soudem předem rozhodnuto
a nehodlá podrobně studovat jeho návrh na doplnění materiálu, ani prověřit podstatu věci
a přijmout spravedlivé a ověřené rozhodnutí stejně jako u jiných azylantů. Žalobce proto
vyjádřil pochybnost o nezaujatosti soudu, protože od podání odvolání neuplynulo ještě 45 dní,
a soud chce všemi silami odmítnout požadavek žalobce. Tím způsobil, že žalobce není
schopen doplnit svědectví a důkazy, jejichž opatření z cizí země je časově náročné. Poté,
co žalobce zvážil objektivní situaci, není schopen z jeho země dopravit poštou potřebný
materiál. Z těchto důvodů je žalobce přesvědčen, že krajský soud není v jeho věci nestranný,
je podjatý.
Shora uvedený spis byl postoupen Krajským soudem v Praze Nejvyššímu správnímu
soudu, jemuž přísluší rozhodnout o námitce podjatosti po dle §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Dalila Marečková v předkládací zprávě
Nejvyššímu správnímu soudu uvedla, že námitka podjatosti je jedním z obstrukčních návrhů
žalobce (viz obdobné návrhy v předchozích věcech 49 Az 45/2006, 49 Az 46/2006,
49 Az 49/2006).
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody
vyloučení soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci,
na níž měl podíl již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem
vyloučení natolik objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům
či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem
o nepodjatosti soudce. Důvodem k vyloučení soudce naopak nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Žalobce fakticky neuvádí žádný z důvodů podjatosti, s nimiž ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s. počítá, neboť nenamítá u soudců krajského soudu ani jejich poměr
k účastníkům či věci samé, ani netvrdí, že by se podíleli na předchozím rozhodování této jeho
věci ve správním řízení. Omezuje se tak na ničím nepodloženou domněnku o tom, že je v jeho
věci již fakticky rozhodnuto. Za situace, kdy taková domněnka je pouhým žalobcovým
tvrzením a žalobce neuvádí ani její zdroj, není důvodu takto zdůvodněné námitce podjatosti
vyhovět, zvláště když taková námitka nespadá pod žádný z výše uvedených důvodů
podjatosti, s nimiž §8 odst. 1 s. ř. s. počítá. Naopak takto odůvodněnou námitkou brojí
žalobce fakticky proti postupu v řízení o projednávané věci, což ovšem dané ustanovení s. ř. s.
jako přípustný důvod vyslovení podjatosti soudce výslovně vylučuje.
Je-li účastníkem vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom
je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou
pojatosti jiných soudců než tohoto soudce (těchto soudců) jen za předpokladu, že u nich bude
shledán důvod k vyloučení. V případě, že tomu tak však není a že tedy nic nebrání v tom,
aby soudce (soudci), jemuž (jimž) věc byla či bude přidělena, ji vyřizovali, postrádá
zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl, neboť vůbec není dán důvod
ke změně okruhu soudců, kteří mají věc vyřizovat (viz shodně usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 - 34). Stejně je tomu tak v případě žalobce.
Podjatost soudkyně JUDr. Dalily Marečkové nebyla shledána a je to právě ona, kdo podle
rozvrhu práce má věc rozhodovat. Proto není důvodu zabývat se podjatostí dalších soudců
Krajského soudu v Praze.
S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že žalobcem
formulované důvody nejsou způsobilé založit pochybnosti o nepodjatosti soudkyně. Nejvyšší
správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu