ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.19.2007:4
sp. zn. Nao 19/2007 - 4
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci
žalobce Ing. M. V., proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, se
sídlem Mánesova 3a, 371 87 České Budějovice, o žalobě o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 19. 7. 2006 č.j. 4639/110/2006 vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 178/2006, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti
soudcům Nejvyššího správního soudu ve věci tohoto soudu vedené pod sp. zn. Nao 2/2007,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u tohoto soudu pod sp. zn. Nao 2/2007.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu, která je
specifikována v záhlaví tohoto usnesení. V průběhu řízení vznesl námitku podjatosti proti
soudcům tohoto soudu, kteří věc podle rozvrhu práce projednávají.
Podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu bylo, ve smyslu ust. §8 odst. 5
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), rozhodnutí o této námitce
podjatosti přiděleno k projednání a rozhodnutí senátu Nejvyššího správního soudu ve složení
JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová. Věc je vedena
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 2/2007.
Na poučení o složení senátu Nejvyššího správního soudu žalobce reagoval námitkou
podjatosti, kterou formuloval
takto:„Vznáším námitku proti rozhodování senátu uvedeného
ve výše uvedeném poučení, ale i senátům dalším NSS v Brně.“ Žalobce byl předsedou senátu
Nejvyššího správního soudu vyzván, aby upřesnil a konkretizoval, v čem spatřuje důvody
podjatosti senátu Nejvyššího správního soudu.
Žalobce v podání ze dne 28. 2. 2007 uvedl, že Krajskému soudu v Českých
Budějovicích podal dvě žaloby, které byly podány podle §244 odst. 1 o. s. ř., tedy nikoli
podle s. ř. s. V obou žalobách šlo o občanskoprávní a obchodní vztahy. Tím, že Krajský
soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 10 Ca 154/2006 odmítl jeho žalobu, porušil
žalobcova základní lidská práva zakotvená v Ústavě a Listině základních práv a svobod
a porušil jeho právo na spravedlivý proces. Žalobce požaduje, aby Nejvyšší správní soud
provedl řadu důkazů.
Rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu uvedených
ve výroku tohoto usnesení bylo přiděleno jinému senátu tohoto soudu, který věc posoudil
takto:
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Žalobce přes výzvu nedoložil, z jakých konkrétních důvodů by měli být
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu vyloučeni jeho soudci
konkretizovaní ve výroku tohoto usnesení. Sami tito soudci se vyjádřili tak, že nemají žádný
poměr k věci projednávané u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca
178/2006, ani k žalobci, ani k žalovanému.
Nejvyšší správní soud nezjistil, že by v projednávané věci byl dán některý z důvodů
uvedených v ust. §8 odst. 1 s. ř. s. a proto rozhodl, že uvedení soudci Nejvyššího
správního soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. Nao 2/2007.
Nejvyšší správní soud nemohl rozhodovat o žalobcově námitce, že ve věci
jsou vyloučeni všichni soudci Nejvyššího správního soudu. Ze zásady zákonného soudce,
jak je vyjádřena v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyplývá, že každá věc
je přidělena konkrétnímu senátu či samosoudci podle zásad vyplývajících z rozvrhu práce.
Pouze tento senát (samosoudce) je oprávněn a povinen tu kterou konkrétní věc projednat
a rozhodnout o ní (nedojde-li v průběhu řízení ke změnám v rozvrhu práce, které by
odůvodnily přidělení věci jinému soudci) a pouze ve vztahu k tomuto senátu a jeho
projednávání konkrétní věci lze rozhodnout ve smyslu ust. §8 odst. 1 s. ř. s.
Žalobci se ještě připomíná, o čem v této fázi rozhoduje senát Nejvyššího správního
soudu, jehož podjatost namítl. Rozhoduje o jeho námitce podjatosti, kterou vznesl ve vztahu
k soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích, o ničem jiném. Jinak řečeno,
nerozhoduje a ani rozhodovat nemůže ve věci samé. Rozhodování Nevyššího správního soudu
ve věci samé by přicházelo v úvahu až poté, kdy by žalobce nebo žalovaný podal za zákonem
stanovených podmínek kasační stížnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu