ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.25.2007:21
sp. zn. Nao 25/2007 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: B. V., proti žalovanému: Městský úřad Čáslav, se sídlem nám. Jana Žižky
z Trocnova 1, Čáslav, v řízení o návrhu žalobce na obnovu řízení ukončeného usnesením
Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2005, č. j. 44 Ca 62/2004 - 44, o námitce podjatosti
žalobce proti soudcům Krajského soudu v Praze,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Praze Olga Stránská, JUDr. Dalila Marečková
a JUDr. Eva Havlová nej so u vyloučeny z projednávání a rozhodnutí v řízení o návrhu
žalobce na obnovu řízení ukončeného usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2005,
č. j. 44 Ca 62/2004 - 44.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 27. 11. 2006 návrh dle §111 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na provedení obnovy řízení
ukončeného usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2005, č. j. 44 Ca 62/2004 - 44.
V tomto návrhu současně uvedl, že ve věci je dána podjatost všech soudců Krajského soudu
v Praze. Usnesením ze dne 1. 12. 2006 byl žalobce vyzván, aby tuto nekonkrétní námitku
upřesnil o nezbytné údaje (konkretizace řízení, důvodů podjatosti a data, kdy se o podjatosti
dozvěděl). Námitka nebyla na výzvu soudu upřesněna. Po rozhodnutí ve věci žalobce
v kasační stížnosti opakuje, že ve věci rozhodoval podjatý soudce, který (citace)
„svoji podjatost a patologickou nenávist zamlčel“. Blíže se ovšem k důvodům
a dalším okolnostem údajné podjatosti nevyjádřil. Námitka podjatosti byla poté Krajským
soudem v Praze předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. je o námitce podjatosti věcně příslušný rozhodnout
Nejvyšší správní soud. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou so udci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou
též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná
na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí
uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti
při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována.
Nutno především uvést, že v daném případě žalobce na výzvu soudu
k upřesnění námitky podjatosti nereagoval a tuto nekonkretizoval, ani co do důvodů,
ani co do konkrétních osob. Vzhledem k okolnosti, že zákon požaduje, aby námitka podjatosti
byla odůvodněná a aby žalobce současně uvedl konkrétní skutečnosti, ze kterých podjatost
dovozuje, uvádí Nejvyšší správní soud, že z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení,
která namítá žalobce, nelze dovodit podjatost výše jmenovaných soudců. Žalobce
ve svém podání ani neuvedl, u kterých konkrétních osob se podjatosti dovolává, uvádí
pouze všeobecný odkaz na všechny soudce Krajského soudu v Praze. Podle §8 odst. 5 s. ř. s.
přitom námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je
dovozována, což podaná námitka nesplňuje.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudců Olgy Stránské, JUDr. Dalily Marečkové a JUDr. Evy Havlové
za důvodnou, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu