ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.29.2007:62
sp. zn. Nao 29/2007 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní
věci žalobce M. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze
5, Křížová 25, v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 16 Cad
219/2006, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olga Charvátová není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 16 Cad 219/2006.
Odůvodnění:
Žalobce v průběhu ústního jednání ve věci vedené Krajským soudem v Plzni
pod sp. zn. 16 Cad 219/2006, které se konalo dne 16. 1. 2007, uvedl do protokolu, že vnáší
námitku podjatosti vůči samosoudkyni JUDr. Olze Charvátové a členům posudkové komise,
neboť nechtějí jít do detailů v jeho věci a samosoudkyně nedovolila diskuzi mezi žalobcem
a Mgr. Turkovou jednající za žalovanou v tom, aby mu tato předčítala z přílohy 2 k vyhlášce
č. 284/1995 Sb., např. jaká je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
u cukrovky.
Z tohoto důvodu byla věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k řízení
a rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči samosoudkyni JUDr. Olze
Charvátové. Ve vyjádření k námitce podjatosti samosoudkyně JUDr. Olga Charvátová uvedla,
že žalobce zná pouze služebně z této věci.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci
rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů
a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní
psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně
referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však
v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního
rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat také v rovině objektivní.
Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce disponuje určitým,
nikoliv nezaujatým, vztahem k věci, případně účastníkům.
Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze
na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho
nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu
zkoumání, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení,
nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro vyloučení samosoudkyně JUDr. Olgy Charvátové z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 16 Cad 219/2006 nejsou
splněny. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o poměru této soudkyně k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům, rovněž tak netvrdil, že by se podílela na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Námitky
žalobce směřují výhradně proti postupu samosoudkyně v průběhu ústního jednání. Podle
ustanovení §49 odst. 4 s. ř. s. jednání zahajuje a řídí předseda senátu (samosoudce). Podle
odst. 5 citovaného ustanovení mohou v průběhu jednání soudci a se souhlasem předsedy
senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům
a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci. Podrobněji je průběh jednání upraven
ve vyhlášce č. 37/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde v §13 odst. 4 je stanoveno,
že klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu
(samosoudce), a podle odst. 6 citovaného ustanovení jsou osoby přítomné v jednací síni
povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně projevování
souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími
aj. Skutečnosti uváděné jako důvod pro vyloučení soudkyně JUDr. Olgy Charvátově proto
nejsou důvodem ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. pro její vyloučení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu