ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.4.2007:34
sp. zn. Nao 4/2007 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní
věci žalobce B. R., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5,
Křížová 25, v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Cad 125/2006,
o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jarmila Ďásková, JUDr. Jana Kubenová,
JUDr. Eva Lukotková a JUDr. Milada Haplová nejsou v y l o u č e n y z projednávání
a rozhodnutí věci.
Odůvodnění:
Žalobce v průběhu ústního jednání ve věci vedené Krajským soudem v Brně
pod sp. zn. 33 Cad 125/2006, které se konalo dne 27. 11. 2006, uvedl do protokolu,
že nesouhlasí s tím, aby jeho věc byla souzena Krajským soudem v Brně a aby jeho zdravotní
stav posuzovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně, neboť
je přesvědčen, že soud spolupracuje se žalovanou. Na dotaz soudu sdělil, že vůči osobě
JUDr. Jarmily Ďáskové nemá žádné námitky a nemá námitky ani vůči zapisovatelce R. L.,
neboť žádnou z nich nezná, ale trval na tom, aby jeho věc byla posouzena Krajským soudem
v Ostravě a aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě znovu
posoudila jeho zdravotní stav.
Přípisem ze dne 5. 12. 2006 byl žalobce vyzván k upřesnění svého návrhu,
a to zda vznáší námitku podjatosti podle §8 odst. 5 s. ř. s. vůči všem soudcům Krajského
soudu v Brně projednávajícím tuto problematiku, a pokud ano, aby svou námitku podjatosti
zdůvodnil a uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž tuto podjatost dovozuje. Žalobce v podání
ze dne 10. 12. 2006 uvedl, že vznáší námitku podjatosti vůči všem soudcům Krajského soudu
v Brně, neboť se domnívá, že tento soud spolupracuje se žalovanou. Byl několikrát účasten
jednání tohoto soudu a vždy zástupce žalované seděl uvnitř jednací místnosti, kdežto on jako
žalobce byl přizván až po určité době. Jeho námitkám a žádostem o podrobnější vyšetření
zdravotního stavu nebylo nikdy vyhověno, jeho zdravotní stav je špatný, cestování autobusem
mu činí potíže a do Ostravy má lepší vlakové spojení, a proto žádá o změnu místa
projednávání.
Toto podání žalobce bylo podle svého obsahu posouzeno jako námitka podjatosti
směřující proti všem soudcům správního úseku Krajského soudu v Brně a postoupeno
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Ve věcech rejstříku Cad rozhodují na tomto soudě
soudci JUDr. Jarmila Ďásková, JUDr. Jana Kubenová, JUDr. Eva Lukotková a JUDr. Milada
Haplová. Ve vyjádření k námitce podjatosti tyto soudkyně uvedly, že nemají žádný vztah jak
k projednávané věci, tak i k účastníkům řízení a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by
mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich podjatosti. K námitce žalobce, že byl pozván do
jednací síně, když už tam byl přítomen zástupce žalované, JUDr. Ďásková uvedla, že ve věci
nařízené dne 27. 11. 2006 jako první bylo soudu zasláno zpětvzetí žaloby a po oznámení této
skutečnosti zástupci žalované, byl po dohodě zavolán do jednací síně žalobce, který byl již
přítomen, aby jeho věc byla projednána přednostně, tj. jako první tohoto jednacího dne. Proti
tomuto postupu soudu žalobce nic nenamítal.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci
rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů
a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní
psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně
referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však
v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního
rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat také v rovině objektivní.
Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce disponuje určitým,
nikoliv nezaujatým, vztahem k věci, případně účastníkům.
Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze
na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho
nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu
zkoumání, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení,
nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.
Po zvážení všech výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro vyloučení soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové, JUDr. Jany Kubenové,
JUDr. Evy Lukotkové a JUDr. Milady Haplové z projednávání a rozhodování věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Cad 125/2006 nejsou splněny. Žalobce neuvedl
žádné skutečnosti, které by svědčily o poměru těchto soudkyň k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům, rovněž tak netvrdil, že by se podílely na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Námitka žalobce, že když
se dostavil k ústnímu jednání na krajský soud seděl zástupce žalované v jednací síni, zatímco
on byl jako účastník přizván až po určité době, směřuje proti postupu samosoudkyně v řízení
o projednávané věci, což podle ustanovení §8 odst. 1 poslední věta s. ř. s. není důvodem
pro vyloučení soudce, a rovněž i jeho další námitky nemohou být důvodem pro vyloučení
soudců, neboť směřují proti rozhodování soudkyň správního úseku Krajského soudu v Brně
v jiných věcech. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. března 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu