ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.48.2007:26
sp. zn. Nao 48/2007 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce
Ing. K. S., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých
Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Lidická 11, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2007, č. j. ZKI-O-19/122/2007, vedené u Krajského
soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 100/2007, o návrhu žalobce na vyloučení
soudců správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích z projednávání
a rozhodování této věci,
takto:
Soudci správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra
Balejová, JUDr. Jan Tomáš, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová nejsou
v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 100/2007.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl
žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2007, č. j. ZKI-O-19/122/2007,
kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce ze dne 7. 4. 2007 a potvrzeno usnesení Katastrálního
úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, ze dne 28. 3. 2007,
č. j. PD-643/2007-301-11. Věci byla přidělena spisová značka 10 Ca 100/2007.
Krajský soud v Českých Budějovicích poučil účastníky řízení o tom, že danou věc
budou podle rozvrhu práce projednávat a rozhodovat soudci Mgr. Helena Nutilová,
JUDr. Věra Balejová, JUDr. Jan Tomáš nebo JUDr. Marie Krybusová, a o možnosti vyjádřit
se k osobám soudců, a to ve lhůtě dvou týdnů.
Na uvedené poučení reagoval stěžovatel včasným podáním doručeným
Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 17. 7. 2007, ve kterém uvedl, že vznáší
námitku podjatosti proti soudcům Mgr. Heleně Nutilové, JUDr. Věře Balejové
a JUDr. Janu Tomášovi. Tuto námitku stěžovatel odůvodnil pochybností o nepodjatosti
zmíněných soudců v souvislosti s usnesením ze dne 24. 1. 2007, č. j. 10 Ca 188/2006 – 47,
kterým byla odmítnuta jeho žaloba ve věci neplatnosti listiny – oznámení o opravě chyby
v katastru nemovitostí. Z dalšího odůvodnění námitky vyplývá, že bylo rozhodnuto již dříve
tímto soudem ve věcně totožné problematice, což je podle něj nepřípustné.
K námitce podjatosti se vyjádřili soudci zařazení dle rozvrhu práce Krajského soudu
v Českých Budějovicích pro rok 2007 do správního úseku, kteří přicházejí v úvahu o žalobě
stěžovatele rozhodnout. Soudci shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci samé ani k jejím
účastníkům a není jim známa ani žádná skutečnost, která by je z rozhodování ve věci
vylučovala. Uplatněnou námitku s důvodem podjatosti díky předchozímu rozhodování
v obdobné věci nepovažují za důvodnou.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění
(dále jen „s. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 3
téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi
soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda
soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda
soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu,
rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího
správního soudu, jiný jeho senát.
Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou
z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy
ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický
vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení,
účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko
soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží
nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení
soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní.
Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý,
nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být
založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost
o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem
k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska
objektivního (shodně nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04).
Námitku podjatosti odůvodňuje žalobce tím, že zde existuje předpoklad posouzení
jeho věci na základě již jednou vysloveného závěru výše uvedenými soudci správního úseku.
Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je dle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. skutečnost,
že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení, za předpokladu, že jde o totožnou věc, kdy podílem
na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil ve věci
jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak,
kdy jako člen senátu Nejvyššího správního soudu by věc vrátil krajskému soudu,
kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu
projednávat. Taková situace však v posuzovaném případě nenastala a výslovně není
ani namítána.
S ohledem na skutečnost, že rozhodování v jiné věcně obdobné věci není důvodem
způsobilým vyvolat pochybnosti o podjatosti soudců, kteří v dané věci mají rozhodovat,
a dále vzhledem k tomu, že sami tito soudci se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci
vyloučeni, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení soudců z projednávání
a rozhodování posuzované věci důvodným.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. července 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu