ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.51.2007:84
sp. zn. Nao 51/2007 - 84
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
24. 3. 2006, č. j. 1 Cad 99/2005 - 25, o námitce podjatosti vznesené žalobcem mj. vůči
soudcům 6. senátu zdejšího soudu,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Brigita
Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 104/2006.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 1. 2006, č. j. 1 Cad 99/2005 - 8, odmítl
žalobcovo podání o náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Proti tomuto rozhodnutí podal
žalobce dne 16. 1. 2006 kasační stížnost. Vzhledem k tomu, že tato stížnost neobsahovala
předepsané zákonné náležitosti, vyzval městský soud žalobce (dále též „stěžovatel“) k jejímu
doplnění a současně jej poučil o povinném zastoupení advokátem pro řízení o kasační
stížnosti. Podáním ze dne 24. 1. 2006 požádal stěžovatel o ustanovení advokátky Mgr. Pavly
Frodlové. Městský soud následně přezkoumal stěžovatelovy majetkové a výdělkové poměry
a svým výše citovaným usnesením ze dne 24. 3. 2006 rozhodl, že žalobce nesplňuje
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto jeho návrh na ustanovení zástupce
zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včas další kasační stížnost, jež byla předložena
k projednání Nejvyššímu správnímu soudu Městským soudem v Praze dne 15. 9. 2006 a které
byla přidělena spisová značka 6 Ads 104/2006.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 26. 7. 2007 poučil účastníky řízení o tom,
že danou věc bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada
Tomková, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil a že v případě dlouhodobé
nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců
čtvrtého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců
je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne
od tohoto vyrozumění.
Na uvedené poučení reagoval stěžovatel podáním ze dne 6. 8. 2007, v němž mj. uvedl,
že všichni soudci Nejvyššího správního soudu jsou „přímo ze zákona č. 150/2002 Sb.,
vyloučeni z projednávání jeho věci, v čele s JUDr. Baxou, protože rozhodovali
v předcházejících řízeních v této věci.“
K námitce podjatosti se vyjádřili všichni členové senátu, který má podle rozvrhu práce
o kasační stížnosti stěžovatele rozhodnout (JUDr. Milada Tomková, JUDr. Brigita
Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil) a všichni tři shodně uvedli, že se necítí podjati
a že v dané věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 104/2006 nemají
ke stěžovateli žádný vztah; osobně jej neznají, nepodíleli se na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru,
že není důvodná.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu
nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce
totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal,
nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Stěžovatel v rozporu s §8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod a omezil
se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli na rozhodování
v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním
z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však
o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude například situace,
kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu,
popřípadě naopak (kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému
soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce,
a měl by ji znovu projednávat). Taková situace však v posuzované věci nenastala
a výslovně není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu
č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo jasně vyloženo,
že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala
týchž účastníků.
Vzhledem ke shora řečenému a také se zřetelem k tomu, že sami výše jmenovaní
soudci uvedli, že se necítí být v této věci podjati, neshledal druhý senát Nejvyššího správního
soudu návrh stěžovatele na vyloučení soudců 6. senátu zdejšího soudu z projednávání a
rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 Ads 104/2006 důvodným.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 a contr.).
V Brně dne 28. srpna 2007
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu