ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.6.2007:34
sp. zn. Nao 6/2007-34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce H. N. A. M. A.,
zastoupen Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze, Pod Terebkou 12,
140 00 Praha 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad štolou 3, 170 34 Praha 7, v
řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2006, čj. OAM-1254/LE-03-
07-2006, o námitkách podjatosti vznesených žalobcem
takto:
I. Soudkyně JUDr. Dalila Marečková není vyloučena z projednávání věci
vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Az 62/2006.
II. Námitky podjatosti směřující proti jiným soudcům Krajského soudu v
Praze, kteří se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené pod sp.
zn. 49 Az 62/2006, se odmítají.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou dne 28. 11. 2006 Krajskému soudu v Praze domáhá
zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2006, čj. OAM-1254/LE-03-07-2006.
Přípisem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2006 (žalobci doručen dne 13. 12.
2006) byl žalobce poučen o možnosti vznést námitku podjatosti specializované
samosoudkyně, jíž byla právní věc žalobce přidělena k rozhodování, a dalších osob.
Podáním ze dne 15. 12. 2006 (doručeným Krajskému soudu v Praze dne 18. 12. 2006)
žalobce mimo jiné uplatnil „námitku podjatosti soudu“. Námitku podjatosti žalobce
odůvodnil tím, že soud nařizuje jednání s ohledem na 45denní zákonnou lhůtu omezující
přípustné zbavení osobní svobody žalobce, čímž dle názoru žalobce předurčuje výsledek
řízení a dále obecně rozhodovací činností jmenovaného soudu ve věcech mezinárodní
ochrany.
Ke vznesené námitce se vyjádřila soudkyně JUDr. Dalila Marečková: necítí se být
podjatá, námitku podjatosti považuje za obstrukční návrh zástupkyně žalobce.
Podle §8 odst. 1 soudního řádu správního jsou soudci vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří
se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v
předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech.
Podání žalobce je zčásti nepřípustné, zčásti nedůvodné.
V prvé řadě se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující
proti soudcům Krajského soudu v Praze, kteří se nepodílejí na projednávání a
rozhodování věci vedené pod sp. zn. 49 Az 62/2006. Institut podjatosti slouží k naplnění
jednoho ze základních funkčních principů soudnictví v moderním demokratickém
právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali jenom takoví soudci, kteří
nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou rozhodovat
zcela nestranně. Soudnictví je ovšem vždy pojmově spjato s rozhodováním konkrétních
pří; nemá povahu akademického řešení obecných právních otázek, které nemají význam
pro účastníky řízení; proto i uvedený základní funkční princip nestrannosti je nutno
vztahovat toliko ke konkrétní rozhodované věci. Žalobce z tohoto pohledu tedy může
namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat. Namítá-li
podjatost soudců jiných, jde o návrh nepřípustný ve smyslu §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.;
takový návrh soud odmítne.
Námitkou podjatosti soudkyně JUDr. Dalily Marečkové, která má věc projednávat a
rozhodovat, se Nejvyšší správní soud zabýval věcně.
Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního
hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě,
objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující
jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.
V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobce skutečně podnětem k tomu, aby se
Nejvyšší správní soud podjatostí uvedené soudkyně zabýval. Soudkyně sama, jak vyplývá
z jejího vyjádření, důvody své podjatosti nezná, a za podjatou se v rozhodované věci
nepovažuje.
Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti ve věci určující
význam §8 odst. 1 s. ř. s., podle něhož „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobce
vznesl obecnou námitku proti postupu krajského soudu ve věcech mezinárodní ochrany
(dokonce nikoli pouze soudkyně, která rozhoduje v jeho věci), při němž podle jeho
názoru dochází k porušování zásady rovnosti účastníků řízení. Uplatněná námitka již
z tohoto důvodu není důvodná.
Stejně tak není důvodná ani námitka týkající se délky doby, v níž soud nařídí jednání,
jestliže splňuje zákonné požadavky stanovené v §49 odst. 1 s. ř. s. V posuzované věci k
nařízení jednání ostatně podle obsahu spisu dosud nedošlo; námitka tak jde mimo.
Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší
správní soud, že soudkyně JUDr. Dalila Marečková není vyloučena z projednávání a
rozhodování této věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. ledna 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu