ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.64.2007:122
sp. zn. Nao 64/2007 - 122
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce
G & C Pacific, a. s., se sídlem v Oslavanech, Zámek 1, zast. JUDr. Kateřinou Tomkovou,
advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 52, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně,
se sídlem v Brně, náměstí Svobody 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
4. 5. 2007, č. j. 7103/07-1300-708158, o návrhu žalobce na vyloučení soudce JUDr. Jana
Šanci z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 30 Ca 126/2007,
takto:
Soudce JUDr. Jan Šanca není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 126/2007.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 16. 5. 2007 se žalobce domáhá
zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného ve věci vyměření daně z přidané hodnoty
za období září 2004. Současně bylo žalobcem navrženo přiznání odkladného účinku žalobě.
Usnesením krajského soudu ze dne 11. 7. 2007, č. j. 30 Ca 126/2007 - 107 byl návrh
na přiznání odkladného účinku žaloby zamítnut. Podáním ze dne 20. 7. 2007 namítl žalobce
podjatost vůči soudci JUDr. Šancovi. Jako důvod uvádí, že rozhodování JUDr. Šanci
v návaznosti na jeho nadstandardní komunikaci s daňovými orgány je vedeno nepřípustnou
snahou rozhodovat v závislosti na zájmech daňových a policejních orgánů, jejichž nezákonné
postupy jsou předmětem soudních řízení. Žalobce se pozastavuje nad přidělením všech svých
žalob právě senátu JUDr. Šanci a uvádí, že tento vystupuje spíše z pozice třetího stupně
orgánu státní správy, který chrání především zájmy státu. Navrhuje aby byl JUDr. Šanca
z projednávání jeho věci vedené pod sp. zn. 30 Ca 126/2007 vyloučen.
Soudce JUDr. Jan Šanca se k podané námitce podjatosti vyjádřil tak, že zde není dán
důvod pochybovat o jeho nepodjatosti dle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl
k závěru, že námitky podjatosti nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci
však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup,
kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy
do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem
soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti
a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci
jako pilíře demokratické společnosti.
Důvody uváděné žalobcem, však tohoto charakteru nejsou. Podjatost jmenovaného
soudce nelze dovozovat z žalobcem obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, že všechny
žaloby byly přiděleny právě JUDr. Šancovi a z jeho rozhodovací činnosti vyplývá snaha hájit
zájmy daňových orgánů. Nutno zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou
a ani nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§8 odst. 1 s. ř. s.). Uvedená skutečnost (tvrzená
nezákonnost rozhodnutí) by mohla být eventuelně uplatněna v případném opravném
prostředku podaném proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně v této věci.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti za důvodnou, a proto rozhodl, že soudce JUDr. Jan Šanca není vyloučen
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.
30 Ca 126/2007.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. října 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu