ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.67.2007:107
sp. zn. Nao 67/2007 - 107
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobkyně: Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním
památkovém ústavu, se sídlem Bouzov 8, Bouzov, adresa pro doručování: Tylova 1,
Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 1, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
9. 11. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 44, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní,
takto:
Návrh na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové z projednávání a rozhodnutí věci vedené
pod sp. zn. 9 As 44/2007 se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) se včas podanou kasační stížností domáhala
zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 44,
jímž byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 21.
Tímto rozhodnutím městský soud zastavil řízení o žalobě stěžovatelky proti fiktivnímu
rozhodnutí žalovaného.
O kasační stížnosti podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2006,
č. j. 8 Ca 85/20206 - 44, rozhodl 9. senát Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 44/2007 - 69, tak, že zrušil usnesení městského soudu a odmítl žádost
žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Ve zkráceném vyhotovení tohoto rozsudku byla žalobkyně nesprávně označena
jako „Základní organizace, evid. č. 20-0135-3805 Odborového svazu státních orgánů
a organizací“, na což žalobkyně podáním ze dne 19. 9. 2007 upozornila. Tuto zjevnou
nesprávnost v označení Nejvyšší správní soud opravným usnesením ze dne 21. 9. 2007,
č. j. 9 As 44/2007 - 89, napravil. Ve zkráceném vyhotovení rozsudku v záhlaví
se opravuje označení žalobkyně z původně chybně uvedeného: Základní organizace,
evid. č. 20-0135-3805 Odborového svazu státních orgánů a organizací, na správné označení:
Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním památkovém
ústavu a ve výroku II. se opravuje původně chybně uvedené datum 29. 3. 2006 na datum
6. 11. 2006 a zcela se vypouští výrok č. 5.
V odůvodnění opravného usnesení bylo uvedeno, že k pochybení došlo po převzetí
označení „Základní organizace, evid. č. 20-0135-3805 Odborového svazu státních orgánů
a organizací“ ze jmenného rejstříku v intranetu Nejvyššího správního soudu, kde je tento
subjekt evidován jako účastník celkem 13 řízení, do záhlaví zkráceného rozsudku.
Tato zjevná nesprávnost byla způsobena podobností označení uvedené organizace s názvem
žalobkyně v tomto řízení, přičemž oba subjekty mají sídlo na stejné adrese.
Dne 25. 9. 2007 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobkyně,
v němž uplatňuje námitku podjatosti soudců 9. senátu, kteří rozhodovali ve věci
pod sp. zn. 9 As 44/2007. Žalobkyně námitku podjatosti zdůvodňuje tím, že uvedeným
rozsudkem bylo rozhodnuto o právnické osobě, která není účastníkem řízení. Účastníkem
řízení je dle žalobkyně právnická osoba „Odborová organizace pracovníků správ
památkových objektů při Národním památkovém ústavu“, IČ 26991934, která vznikla
v souladu s §9a odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., dnem následujícím poté, co byl Ministerstvu
vnitra doručen návrh na její evidenci. Postup soudu, který si v řízení „vymyslel“ účastníka
a rozhodoval o právech osoby, která se s návrhem na vydání soudního rozhodnutí na soud
neobrátila, označuje žalobkyně za hrubé porušení povinností soudce a za porušení práva
zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Opravné usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 12. 10. 2007. Žalobkyně
na něj reagovala podáním doručeným zdejšímu soudu dne 15. 10. 2007, v němž označuje
postup soudu za nedůstojnou „kamufláž“ zásadního procesního pochybení soudu
při posuzování aktivní legitimace žalobkyně. O nedbalé práci soudu svědčí dle žalobkyně
i fakt, že soud musel opravovat hned tři chyby ve svých rozhodnutích a zejména
pak skutečnost, že se do výroků rozhodnutí dvakrát „omylem“ dostal zcela nový bod V.,
o kterém soud v řízení vůbec nejednal. Nelze tedy uvěřit „krkolomné“ konstrukci soudu
použité v opravném usnesení 9 As 44/2007 - 89, v němž jsou zcela účelově konstruovány
důvody závažného pochybení soudu.
Soudce JUDr. Radan Malík se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřil tak, že mu
žádné okolnosti, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí v uvedené právní
věci, nejsou známy. Soudkyně JUDr. Barbara Pořízková se vyjádřila rovněž v tom smyslu,
že jí žádné okolnosti, pro které by byla vyloučena z projednávání této věci, nejsou známy,
stejně tak se vyjádřila i soudkyně Mgr. Daniela Zemanová.
Rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu uvedených
ve výroku tohoto usnesení bylo přiděleno jinému senátu tohoto soudu, který věc posoudil
takto:
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná
na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto
jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování určité právní
věci, je rozhodnutím procesním. Je-li v řízení vznesena námitka podjatosti dle §8 odst. 5
s. ř. s., soudce nesmí v řízení činit žádné úkony (s výjimkou neodkladných), nejdříve
po rozhodnutí o této námitce lze v řízení pokračovat. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodování
o námitce podjatosti dle §8 s. ř. s. je možné v dané věci pouze v průběhu řízení
před Nejvyšším správním soudem, neboť jejím účelem je přerušit úkony soudu z důvodu
ověření, zda se řízení neúčastní vyloučená osoba, případně tuto osobu vyloučit a stanovit
za ni náhradu. Podmínkou, za níž může soud rozhodnout o tom, zda je soudce vyloučen
z projednávání a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s., proto je, aby o věci samé
nebylo ještě rozhodnuto.
V dané věci bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 44/2007 - 69, pouze do tohoto okamžiku bylo možno účinně namítnout
podjatost soudců či dalších osob. Toto právo je určeno k zajištění nestranného průběhu řízení,
tj. aby úkony související s řízením ve věci nečinily osoby s osobním vztahem k věci,
účastníkům nebo jejich zástupcům. Pokud byly v řízení již všechny úkony učiněny, tj. bylo
vydáno rozhodnutí včetně jeho písemného vyhotovení, jež bylo předáno k doručení,
pak již nelze rozhodnout o vyloučení soudce v daném řízení.
Soudní řád správní neobsahuje postup, jímž by mohl být změněn výrok rozhodnutí
v mezidobí od jeho vydání do okamžiku doručení, z hlediska možnosti uplatnění námitky
podjatosti dle §8 odst. 5 s. ř. s. není proto podstatné, kdy bylo rozhodnutí doručeno a nabylo
právní moci, ale od kterého okamžiku je podoba jeho výroku nezměnitelná, tedy od jeho
vydání.
Po vydání rozhodnutí, proti němuž není přípustná kasační stížnost, již ve správním
soudnictví nelze rozhodovat o vyloučení soudců z projednávání a rozhodování této věci;
soudní řád správní totiž vyjma důvodu kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
neupravuje postup, jakým by bylo možno postupovat v případě zjištění důvodu vyloučení
soudce až po vydání takového rozhodnutí.
Jak vyplývá z obsahu soudního spisu, žalobkyně byla řádně poučena o složení senátu
Nejvyššího správního soudu, který věc bude projednávat podle rozvrhu práce, a o možnosti
namítnout podjatost uvedených soudců podle §8 s. ř. s. v propadné lhůtě jednoho týdne
s tím, že o takové námitce rozhodne jiný senát. Námitku podjatosti žalobkyně po doručení
poučení o složení senátu ve stanovené lhůtě neuplatnila. Námitka podjatosti soudců
Nejvyššího správního soudu JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
Zemanové byla uplatněna žalobkyní až poté, kdy ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 44/2007 - 69. Uvedení soudci
ke vznesené námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich
zástupcům.
Namítla-li však žalobkyně podjatost soudců Nejvyššího správního soudu
JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové až po vydání
rozhodnutí tohoto soudu v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 9. 11. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 44, představuje tato skutečnost dle Nejvyššího
správního soudu neodstranitelnou překážku rozhodnutí o vyloučení soudců v tomto
již ukončeném řízení, a proto návrh byl odmítnut podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu