ECLI:CZ:NSS:2007:PST.25.2007:1
sp. zn. Pst 25/2007 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra
Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele:
vláda, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. V. H., vrchním ředitelem
Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti
odpůrci: politická strana „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří financování planých
řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické
strany,
takto:
I. Činnost politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří financování planých
řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“ se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatel“)
návrh na pozastavení činnosti politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří
financování planých řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“ (dále jen „odpůrce“) podle
ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil
navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost předložit
Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, což vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1699 ze 44. schůze konané 12. 5. 2005 ve vztahu k roku 2004, z usnesení č. 2447
z 55. schůze konané dne 26. 4. 2006 ve vztahu k roku 2005 a konečně z usnesení č. 295
ze 14. schůze konané dne 27. 4. 2007 ve vztahu k roku 2006. Za roky 2004, 2005 a 2006 tak
odpůrce nesplnil svoji zákonnou povinnost řádně předložit výroční finanční zprávy. Proto
lze mít za to, že činnost odpůrce není v souladu s ustanovením §4 písm. a) zákona
o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit, ačkoliv k tomu byl vyzván.
Z obsahu spisu soud zjistil zejména následující skutečnosti. Z citovaného usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1699 k výročním finančním zprávám politických stran a politických
hnutí za rok 2004 vyplývá, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2004
a z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna požádala vládu o podání návrhu na pozastavení jeho
činnosti. Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 2447 se dále zjišťuje, že odpůrce nepředložil
výroční finanční zprávu ani za rok 2005 a z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna opětovně
požádala vládu o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti. Konečně z usnesení Poslanecké
sněmovny č. 295 plyne, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2006.
Z přípisu ing. M. H., tajemnice kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR ze dne
29. 10. 2007, č. j. KV/25.10.07/10093/00356/066H, dále plyne, že k uvedenému datu odpůrce
Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2004, 2005 a 2006.
Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat
a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem
je odstranění demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení.
Podle ustanovení §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo
se stanovami.
Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů
od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Podle ustanovení §96 s. ř. s.
rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle
skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných
usnesení Poslanecké sněmovny vyžádaných Nejvyšším správním soudem), jež odpůrce
nikterak nezpochybnil, bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávy, a to za roky
2004, 2005 a 2006 a neučinil tak ani později. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o pozastavení činnosti strany.
Ze smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé,
že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily
buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení ustanovení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti
politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel
i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí
trvale porušující zákon (tedy nikoli které zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování
má charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany
je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této
nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Podle
ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li
i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené
v ustanovení §15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Podle
ustanovení §14 odst. 3 zákona pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007,
sp. zn. Obn 1/2006, in: www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného
subjektu - vlády - o pozastavení činnosti politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas
nepodpoří financování planých řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“, a to z důvodu
uvedeného v ustanovení §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž tak učinil
se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání (§51 odst. 1 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
navrhovateli podle obsahu spisu náklady řízení přesahující jeho běžnou činnost nevznikly
a neúspěšný odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení
navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci
napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl
zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 20. listopadu 2007
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu