ECLI:CZ:NSS:2008:1.AS.99.2008:84
sp. zn. 1 As 99/2008 - 84
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: pplk. E. T., proti
žalovanému: Národní bezpečnostní úřad, se sídlem Na Popelce 2/16, Praha 56, proti
rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 8. 1. 2007, č. j. 5/2007-NBÚ/07-OP, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2008,
č. j. 7 Ca 42/2007 - 60, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
V záhlaví blíže označeným rozhodnutím ředitele žalovaného byl zamítnut žalobcův
rozklad proti rozhodnutí o nevydání osvědčení ze dne 18. 9. 2006,
č. j. 28640/2006 NBÚ/PFO P. Žalovaný nevydal žalobci osvědčení na základě prověrky
III. stupně provedené podle §28 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a změně některých zákonů, přičemž u něho shledal bezpečnostní riziko ve smyslu
§14 odst. 3 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
V záhlaví uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo zrušeno výše citované
rozhodnutí ředitele žalovaného a současně bylo žalovanému uloženo, aby žalobci zaplatil náhradu
nákladů řízení ve výši 2000 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost a současně požádal o přiznání
odkladného účinku této kasační stížnosti. V odůvodnění této žádosti především vyslovil otázku,
co může být v případě stěžovatele - správního orgánu nenahraditelnou újmou,
jež by opodstatňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Podle jeho názoru
je to ohrožení veřejného zájmu, zájmu na jednotném výkonu veřejné správy, na výkonu „dobré
správy“ a ohrožení předvídatelnosti práva. V daném případě musí být odstraněna nejednotnost
výkladu přechodných ustanovení zákona č. 412/2005 Sb., jak jí provádí městský soud,
přičemž než se tak stane, je na místě zabránit negativnímu dopadu nyní napadeného rozsudku
na rozhodovací praxi žalovaného, a to přiznáním odkladného účinku. Žalovaný bude v opačném
případě nucen respektovat ojedinělý názor městského soudu, zavazující jej k aplikaci více než
tři roky neúčinné právní úpravy. V této souvislosti vyvstává rovněž otázka, zda má následně
postupovat podobně i v jiných případech započatých před účinností zákona č. 412/2005 Sb.
Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti dojde k narušení principu právní
jistoty a ohrožení veřejného zájmu, a to nejen v oblasti ochrany utajovaných informací.
Tyto skutečnosti lze podřadit pojmu nenahraditelná újma, přičemž přiznání odkladného účinku
se nepřiměřeným způsobem nedotkne nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Žalobce ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedl, že dle jeho názoru není splněna žádná z podmínek pro jeho přiznání. Rozhodnutí
městského soudu nepředstavuje pro ředitele žalovaného, úřad samotný ani pro Českou republiku
žádnou újmu, natož újmu nenahraditelnou. Žalobce dále vyslovil názor, že žádostí o přiznání
odkladného účinku se žalovaný jen snaží bránit tomu, aby ve věci řádně rozhodl, jak mu to ukládá
rozsudek městského soudu.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Obdobně odůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
se zdejší soud již zabýval, přičemž v usnesení publikovaném pod č. 528/2005 Sb. NSS
konstatoval: S ohledem na shora cit. dikci §73 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud neshledává v argumentaci
stěžovatele naplnění zákonem stanovených podmínek, resp. důvodů pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. „Zájem na jednotném postupu v obdobných případech do rozhodnutí o kasační stížnosti“ míří zcela
mimo záměr cit. zákonného ustanovení, a je zcela zřejmé, že v daném případě především nelze hovořit o tom,
že by „výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nenahraditelnou újmu“.
Tento závěr plně dopadá na nyní posuzovaný případ, neboť nenahraditelnou újmou
pro žalovaného (stěžovatele) nemůže být povinnost rozhodnout ve věci dle právního názoru
městského soudu, byť třeba ojedinělého. Pokud žalovaný tvrdí, že je ohrožen veřejný zájem
a právní jistota, pak nelze než konstatovat, že do rozhodnutí o kasační stížnosti je žalovaný vázán
právním názorem městského soudu toliko v projednávané věci. Nejvyšší správní soud zároveň
nemůže rozhodnutím o odkladném účinku předjímat rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2008
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu