Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.02.2008, sp. zn. 1 Azs 5/2008 - 68 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.5.2008:68

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.5.2008:68
sp. zn. 1 Azs 5/2008 - 68 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: H. D. M. H., zastoupený Mgr. Martinem Slezákem, advokátem se sídlem U Dráhy 316, 253 01 Chýně, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2007, č. j. OAM-10-264/LE-C06-C09-2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, č. j. 46 Az 22/2007 - 27, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna ustanoveného advokáta Mgr. Martina Slezáka se u r č u je částkou 5232 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 2. 7. 2007 zamítl žalovaný žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu). Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 19. 7. 2007. Krajský soud svým rozsudkem ze dne 4. 9. 2007 žalobu zamítl. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, v níž obecně uvedl důvody jejího podání citací příslušných ustanovení s. ř. s. [§103 odst. 1 písm. a), b), d)]. Ustanovený advokát pak v doplnění kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel nebyl schopen při jejich pohovoru důvody podání kasační stížnosti konkretizovat a pouze zopakoval, že má v České republice přítelkyni, se kterou si přeje zůstat a dále také strýce z otcovy strany. Kasační stížnost je nepřijatelná. Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval tím, zda kasační stížnost ve smyslu §104a s. ř. s. svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy možno ji považovat za přijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS. Stěžovatel v kasační stížnosti v podstatě tvrdí, že důvodem, proč mu měl být udělen azyl, je skutečnost, že má v České republice citové, resp. rodinné vazby. Nejvyšší správní soud nicméně v řadě svých rozhodnutí konstatoval, že snaha o legalizaci pobytu motivovaná rodinnými či osobními zájmy v České republice není důvodem pro udělení azylu podle §12 či §14 zákona o azylu (viz např. rozsudek dne 16. 2. 2005, č. j. 4 Azs 333/2004 - 69, www.nssoud.cz, rozsudek ze dne ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 47/2004 - 60, www.nssoud.cz, nebo rozsudek ze dne 24. 9. 2003, č. j. 7 Azs 3/2003 - 36, www.nssoud.cz, a další). Z uvedeného je zřejmé, že námitka, již stěžovatel učinil předmětem sporu, byla v judikatuře zdejšího soudu opakovaně řešena s týmž výsledkem, a krajský soud se nedopustil ani žádného pochybení, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na námitku, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti. Kasační stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; Nejvyšší správní soud ji proto shledal ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. Zástupci, který byl stěžovateli ustanoven soudem, náleží mimosmluvní odměna podle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Soud proto přiznal ustanovenému zástupci v souladu se sazbou mimosmluvní odměny 4200 Kč za dva úkony právní služby, kterými jsou první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a doplnění kasační stížnosti [§7 bod 5 ve spojení s §9 odst. 3 písm. f) advokátního tarifu] a 600 Kč jako paušální náhradu výdajů s těmito úkony spojených [§13 odst. 3 advokátního tarifu]. Dále soud zástupci přiznal náhradu cestovného za cestu na poradu se stěžovatelem dne 19. 11. 2007 ve výši 232 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhradu za promeškaný čas za dvě půlhodiny v částce 200 Kč [§14 odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 advokátního tarifu]. Celkem tedy zástupci náleží 5232 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 20. února 2008 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.02.2008
Číslo jednací:1 Azs 5/2008 - 68
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.5.2008:68
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024