ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.63.2007:46
sp. zn. 1 Azs 63/2007 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové
a Mgr. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: V. M., zastoupeného Mgr. Markem
Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne
25. 5. 2006, č. j. OAM-598/VL-10-08-2006, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2007, č. j. 59 Az 60/2006 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 25. 5. 2006 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu
jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobu, kterou žalobce toto rozhodnutí napadl, zamítl Krajský soud v Ostravě rozsudkem
ze dne 10. 1. 2007.
Žalobce podal proti rozsudku kasační stížnost; v ní žalovanému vytkl, že zamítl jeho žádost
o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou jen proto, že žalobce ji podal kvůli hrozícímu správnímu
vyhoštění, a nezkoumal, zda u něj nejsou dány důvody pro udělení azylu. Smysl ustanovení §16
zákona o azylu je pochybný, protože umožňuje správnímu orgánu vyhnout se v určitých
případech věcnému posouzení žádosti; to je ovšem v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod. Tento nezákonný postup je usnadňován i tím, že žalovaný vyhledává jen takové
důkazy, které vedou k zamítnutí žádosti. Ustanovení §16 je podle žalobce rovněž v rozporu
s §12 zákona o azylu a jeho aplikace porušuje základní práva účastníků řízení; žalobce
proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud buď přerušil řízení a předložil věc ve smyslu čl. 95
odst. 2 Ústavy České republiky Ústavnímu soudu, nebo aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil
krajskému soudu k dalšímu řízení. Zároveň navrhl, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán
odkladný účinek.
Žalovaný navrhl zamítnout kasační stížnost jako nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti jednat a odmítl ji jako nepřípustnou;
návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nezabýval, protože kasační stížnost
proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní
ochrany (dříve azylu) má odkladný účinek ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu, ve znění
účinném od 13. 10. 2005).
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem,
jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Právě tyto posledně uvedené
nové důvody, a žádné jiné, obsahuje žalobcova kasační stížnost. V žalobě žalobce namítal
pouze to, že je u něj dán důvod pro udělení azylu, protože ve vlasti po něm požadují peníze
a jeho život je tam ohrožen; snášel tedy tvrzení pro některý z důvodů udělení azylu, případně
pro vyslovení překážky vycestování, ačkoli žalovaný o ničem takovém nerozhodoval. Krajský
soud se tedy zabýval tím, zda jsou u žalobce dány důvody pro udělení azylu, případně
zda mu po návratu do země původu hrozí nějaká sankce. Naproti tomu v kasační stížnosti
argumentuje žalobce tím, že ustanovení §16 zákona o azylu, podle nějž žalovaný rozhodoval
v jeho případě, nelze použít už z jeho podstaty, protože se tím vylučuje možnost věcného
přezkoumání žádosti o udělení azylu, a namítá rozpor tohoto ustanovení s ústavním pořádkem.
Takové důvody ovšem, jak je vidno z provedené rekapitulace, žalobce v žalobě nepředestřel,
a neumožnil tak krajskému soudu, aby se k nim vyjádřil. V řízení o kasační stížnosti
přitom žalobce nemůže krajskému soudu vytýkat nesprávný náhled na otázky,
které mu vůbec nepředložil k posouzení.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu