ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.13.2008:53
sp. zn. 2 Azs 13/2008 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Have lce, JUDr. Zdeňka Kühna
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: A. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra
se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2006, č. j. 61 Az 68/2005 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 5. 2005, č. j. OAM-889/VL-07-12-2005. Tímto rozhodnutím byla žádost
stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. k) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Shora uvedené usnesení krajského soudu
vycházelo ze skutečnosti, že se žalobce nezdržoval v místě hlášeného pobytu, jeho změnu soudu
neoznámil a nelze zjistit jeho místo pobytu.
Napadené usnesení převzal opatrovník stěžovatele (ustanovený mu pravomocným
usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2006, č. j. 61 Az 68/2005 - 28) v pátek dne
5. 1. 2007. Kasační stížnost podal stěžovatel prostřednictvím držitele poštov ní licence soudu dne
27. 8. 2007.
Podle §106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost
podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle
§106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal;
lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Podle
§40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta
zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu,
který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl v projednávané věci den
doručení usnesení opatrovníku stěžovatele, tedy pátek 5. 1. 2007. Poslední den lhůty tak připadá
na pátek 19. 1. 2007, kdy také lhůta k podání kasační stížno sti marně uplynula. Kasační stížnost
podaná krajskému soudu prostřednictvím držitele poštovní licence dne 27. 8. 2007 je tak podána
opožděně.
Stěžovatel ve své kasační stížnosti současně požádal o us tanovení advokáta pro řízení
ve své věci. Krajský soud ho proto vyzval, aby vyplněním přiloženého formuláře („Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce“) doložil, že nemá dostatečné prostředky, aby mohlo být o této žádosti
rozhodnuto. Stěžovateli byla výzva doručena dne 31. 8. 2007, žádným způsobem na ni však
nereagoval. Krajský soud proto usnesením ze dne 7. 12. 2007, č. j. 61 Azs 68/2005 - 42, rozhodl
tak, že návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl. Současně vyzval stěžovatele,
aby si ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil pro řízení o kasační stížnosti
zástupce z řad advokátů s tím, že v opačném případě bude věc postoupena Nejvyššímu
správnímu soudu, který může kasační stížnost odmítnout. Krajský soud uvedené usnesení doručil
na adresu stěžovatelova pobytu, stěžovatel však v dané lhůtě plnou moc udělenou advokátu
v tomto řízení nepředložil.
Pokud jde o způsob doručování zmiňovaných soudních písemností (tedy výzvy soudu
k vyplnění formuláře pro potřeby rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce a usnesení ze dne
7. 12. 2007) , doručenky založené ve spise splňují podmínky vyplývající z ustanovení §50f odst. 1
a 2 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“ (ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.) a potvrzují
dodržení zákonného postupu vyplývajícího z ustanovení §46 odst. 1, věty první o .s. ř. a §46
odst. 3, věty druhé před středníkem o. s. ř. (ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.). Tyto písemnosti
lze tedy považovat za stěžovateli řádně doručené.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání, k teré je podle
zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatel, který nemá právnické vzdělání, není ani přes v ýzvu a poučení soudu v řízení
o kasační stížnosti zastoupen.
Nepředložení plné moci advokáta v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení
kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který ani přes výzvu soudu nebyl
odstraněn.
Nejvyššímu správnímu soudu proto ze všech shora uvedených důvodů nezbylo, než
kasační stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a §120 s. ř. s. odmítnout.
Pouze obiter dictum Nejvyšší správní soud poznamenává, že i za situace, kdy by byl
stěžovatel v tomto řízení řádně zastoupen, nemohla by být kasační stížnost meritorně
projednána, neboť (jak již bylo výše uvedeno) byla podána opožděně [§106 odst. 2 s. ř. s.,
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. a §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu