ECLI:CZ:NSS:2008:3.ADS.101.2008:78
sp. zn. 3 Ads 101/2008 - 78
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Městský úřad Zábřeh, odbor sociálních věcí, Masarykovo náměstí 6, Zábřeh, o
návrhu na zahájení řízení ve věci přiznání životního minima, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad 15/2004 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se návrhem podaným u Krajského soudu v Ostravě dne 12. 3. 2004 domáhal
uložení povinnosti žalovanému vyplácet žalobci od 1. 12. 2003 dávku sociální potřebnosti
a doplatek životního minima v celkové výši 7100 Kč měsíčně. Podáním ze dne 20. 12. 2007
pak požádal krajský soud o ustanovení zástupce. Krajský soud v Ostravě jeho žádost zamítl
usnesením ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad 15/2004 - 45. V odůvodnění uvedl, že si od žalobce
vyžádal potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalobce soudu zaslal
toto potvrzení datované dnem 7. 4. 2008, v něm však nechal nevyplněné všechny údaje
ohledně příjmů z pracovního nebo obdobného poměru, z dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního
zabezpečení a další příjmy. Vyplnil toliko, že je spoluvlastníkem rodinného domu. Soudu bylo
z jeho rozhodovací činnosti známo, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne
4. 9. 2007 uvolnila žalobci od 2. 12. 2003 výplatu částečného invalidního důchodu ve výši
4790 Kč měsíčně, od ledna 2007 pak ve výši 5820 Kč měsíčně. Česká správa sociálního
zabezpečení ve svém rozhodnutí rovněž uvedla, že důchod bude žalobci vyplácen od října 2007
a doplatek za období od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 činí 203 997 Kč, přičemž tato částka již byla
žalobci vyplacena. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení podle krajského soudu
vyplývá, že žalobce zaslal soudu nepravdivě vyplněné prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky
žalobce soud shledal nepravdivými, neboť ze své činnosti zjistil, že i manželka žalobce,
s níž žalobce žije ve společné domácnosti, je poživatelkou invalidního důchodu. Krajský soud
tedy neustanovil žalobci pro žalobní řízení advokáta, neboť s ohledem na to, že žalobce neuvedl
všechny údaje o svých majetkových poměrech, nemohl soud posoudit, zda žalobce splňuje
zákonem stanovené podmínky pro ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včasnou kasační stížnost z důvodů podle ust. §103
odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Namítl, že napadené usnesení je zmatečné, vydané vyloučenou
soudkyní, byla porušena nezávislost soudce a soudu. Částka 203 992 Kč je zpětný dluh
za poslední tři roky. Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby mu byl
ustanoven advokát JUDr. Vít Vohánka.
Ve svém podání ze dne 22. 8. 2008 stěžovatel uvedl, že veškeré úkony Krajského soudu
v Ostravě byly učiněny vyloučenými soudci, soudci tohoto soudu jsou v pracovněprávním
vztahu k žalovanému, což zakládá pochybnost o jejich nepodjatosti. Advokát JUDr. Milan
Janíček hájí zájmy vyloučených soudců Krajského soudu v Ostravě proti zájmům zastoupeného.
Vůbec se stěžovatelem nekomunikuje, právní úkony činí bez jeho vědomí. Stěžovatel uvedl,
že v této věci i ve věcech jiných žalob jej zastupuje JUDr. Vít Vohánka. Opětovně požádal
o jeho ustanovení zástupcem.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení Krajského soudu v Ostravě z hlediska
uplatněných stížních bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož je předpoklad, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle ust. §36 odst. 3 může být účastník,
který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu
osvobozen od soudních poplatků. V souzené věci soud stěžovateli neustanovil zástupce,
neboť stěžovatel řádným způsobem nevyplnil všechny kolonky ve formuláři prohlášení
o osobních majetkových a výdělkových poměrech tak, jak jej soud vyzval.
Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle
§35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl
tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žalobce poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu sdělí
své majetkové poměry. Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě
informaci o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad
pro osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup krajského
soudu, jímž soud stěžovateli neustanovil zástupce pro řízení o žalobě proti shora uvedeným
rozhodnutím, jako zákonu odpovídající.
Stěžovatel přiložil ke kasační stížnosti rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
24. 4. 2008, č. j. 4 Ads 17/2008 - 74, v němž soud konstatoval, že při rozhodování o ustanovení
zástupce musí soud vzít v potaz i skutečnost, že případný doplatek důchodu je zapotřebí
rozpočítat zpětně na jednotlivé měsíce, k nimž se vztahuje a teprve poté posoudit splnění
předpokladů osvobození od soudních poplatků. Uvedené rozhodnutí však nelze na souzenou věc
aplikovat, neboť ve zde souzené věci soud neustanovil stěžovateli zástupce z odlišných důvodů.
Zatímco ve věci sp. zn. 4 Ads 17/2008 soud neustanovil žalobci zástupce proto, že neshledal
splnění předpokladů osvobození od soudních poplatků, v souzené věci Krajský soud v Ostravě
dospěl k závěru, že žalobci nelze ustanovit zástupce s ohledem na to, že žalobce neposkytl soudu
dostatečnou součinnost a nevyplnil řádně formulář prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Z totožného důvodu pak v projednávané věci nelze aplikovat
ani rozsudek ze dne 27. 10. 2007, č.j. 4 Ads 36/2007 - 134.
Stěžovatel dále přiložil ke kasační stížnosti usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byli
soudci Okresního soudu v Šumperku vyloučeni z projednání věci vedené u tohoto soudu,
kdy žalovaným byl právě Okresní soud v Šumperku. Pracovněprávní vztah soudců k tomuto
účastníku totiž zakládal pochybnost o jejich nepodjatosti. Jestliže stěžovatel ze stejného důvodu
dovozoval podjatost soudkyně JUDr. Siejové, která vydala napadené usnesení, nelze
mu přisvědčit, neboť žalovaným je v této věci Městský úřad Zábřeh, odbor sociálních věcí,
přičemž soudkyně Krajského soudu v Ostravě nepochybně není v pracovněprávním vztahu
k tomuto subjektu.
Výhrady stěžovatele vůči jednání advokáta JUDr. Milana Janíčka jsou nepřípadné, neboť
napadeným usnesením soud rozhodl právě o tom, že se stěžovateli žádný zástupce z řad
advokátů neustanovuje.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl po přezkoumání kasační stížnosti
k závěru, že tato není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona. Neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší, žalovaná nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 4. prosince 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu