ECLI:CZ:NSS:2008:3.AS.14.2008:178
sp. zn. 3 As 14/2008 - 178
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: J. F., zast.
JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem Praha 6, Španielova 1267, proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, o
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2006, čj. 84891/2006/KUSK/OŽP-V-Še, za
účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. J. K., 2) J. H., o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2007, čj. 5 Ca 323/2006 - 121,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2007, č. j. 5 Ca 323/2006 – 121,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2003, čj. Výst. 181/03/Dh, povolil Městský úřad Hořovice,
odbor výstavby a životního prostředí (dále jen „vodoprávní úřad“), Ing. J. K. na základě
projektové dokumentace zpracované Ing. M. K. 1) podle §8 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“) odběr
povrchových vod ze vzduté hladiny Červeného potoka novým odběrným objektem přes stávající
náhon do stávajícího rybníka v osadě Mrtník v množství max. 25 l/s, max. 5000 m3/rok; 2)
podle §8 odst. 1 písm. a) bodu 2. vodního zákona vzdouvání povrchových vod v Červeném
potoce, ke kterému dojde provedením stavby jezu; 3) podle §15 odst. 1 vodního zákona stavbu
jezu na Červeném potoce v ř. km 19,547 na pozemcích p. č. 620/9, 644/8 a 686 (PK 403) k. ú.
Chaloupky, s délkou přelivné hrany 4,5 m, za blíže specifikovaných podmínek.
Na základě odvolání podaného žalobcem a zúčastněnou osobou 2 žalovaný rozhodnutí
vodoprávního úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vodoprávnímu úřadu vytkl zejména
to, že jako podpůrný materiál k zamítnutí námitek odvolatelů použil pouze projektovou
dokumentaci Ing. K. a nepřihlédl přitom k odvolatelem předložené projektové dokumentaci
zpracované Ing. Ch., a to přesto, že tento materiál poukazuje na podstatné chyby dokumentace,
na jejímž základě bylo rozhodováno. Tímto postupem vodoprávní úřad porušil §46 správního
řádu. Žalovaný proto vodoprávnímu úřadu uložil v dalším řízení vycházet ze spolehlivě
zjištěného skutkového stavu věci a za tím účelem si opatřit potřebn é podklady pro rozhodnutí,
zejména projektovou dokumentaci zpracovanou v souladu s vyhláškou č. 590/2002 Sb., o
technických požadavcích pro vodní díla. Pokud odborné posouzení skutečností důležitých pro
rozhodnutí nemůže provést sám, přistoupí k ustanovení znalce podle zákona č. 36/1967 Sb., o
znalcích a tlumočnících.
Novým rozhodnutím ze dne 19. 4. 2006, čj. Výst. 10730/05-Dh, vodoprávní úřad povolil
Ing. J. K. 1) podle §8 odst. 1 písm. a) bodu 1. vodního zákona odběr povrchových vod ze vzduté
hladiny Červeného potoka novým odběrným objektem přes stávající náhon do stávajícího rybníka
v osadě Mrtník v množství max. 3 l/s , max. 94600 m3/rok; 2) podle §8 odst. 1 písm. a) bod u 2.
vodního zákona nakládání s povrchovými vodami – jejich vzdouvání a akumulaci na místě
Červený potok ř. km 19,547, k. ú. Chaloupky, okres Beroun, p. č. 620/9 při zachování
minimálního průtoku Qmin v korytě Červeného potoka 0,019 m3/s; 3) uložil podle §36 odst. 3
vodního zákona povinnost měřit vizuálně minimální zůstatkový průtok
takto:při minimálním
průtoku od koryta pod jezem hladina v jezové zdrži dosahuje kóty pevné přelivné hrany jezu. Při
tomto stavu přepadá voda přes hradidla okna ve střední čá sti jezu paprskem výšky 0,05 m, což
odpovídá právě průtoku Qmin = 0,019 m3/s; 4) vydal stavební povolení podle §15 vodního
zákona ke stavbě vodního díla „Stavba jezu na Červeném potoce“ na pozemcích p. č. 644/8,
620/9, 656 (PK 403) k. ú. Chaloupky a p. č. 618 k. ú. Hvozdec v členění na Objekt 1 – Jez s
napouštěcím objektem a Objekt 2 – Náhon. Základní parametry jezu: druh pevný s hraditelným
oknem ve střední části, výška 0,7 m atd. (délka přelivné hrany neuvedena); 5) rozhodl podle §61
odst. 5 vodního zákona o zařazení stavby do kategorie technicko-bezpečnostního dohledu IV.; 6)
rozhodl, že námitkám účastníků řízení, paní J. H. a pana J. F., týkajícím se obavy z možnosti
případného ohrožení majetku na pravém břehu Červeného potoka při velké vodě v důsledku
stavby jezu se nevyhovuje.
Před vydáním rozhodnutí nechal vodoprávní úřad na své náklady vypracovat Posudek
realizace stavby v ř. km. 19,547 k. ú. Chaloupky , zpracovatelem Vodní díla – TBD a. s. a řízení
přerušil do předložení upravené a doplněné projektové dokumentace na jeho základě. V kapitole
posudku „Zhodnocení kapacity koryta neovlivněné stavbou“ se mimo jiné uvádí, že průchod Q100
(36,5 m3/s) jak v místě plánovaného objektu (jezu), tak v celém posuzov aném rozsahu toku
nevystoupí na úroveň pravého břehu. V kapitole „Posouzení kapacity koryta ovlivněné stavbou jezu“
se pak uvádí, že při výšce jezu 427,38 m n. m., výšce břehu na pravé straně cca 428,20 m n. m.
a výšce levého břehu cca 427,15 m n. m. je ro zdíl od přelivné hrany jezu na pravý břeh cca 1,20 m
a rozdíl od přelivné hrany na levý břeh cca 0,15 m. P ro to, aby hladina nevystoupila na úroveň
pravého břehu a převedla Q100 (36,5 m3/s) je podle tohoto posudku potřebná délka přelivné
hrany pro m = 0,32 19,29 m a pro m = 0,41 15,29 m. K obtékání navrženého jezu na levé straně
dojde už při průchodu Q1. Než dojde k vybřežení na pravé straně, přepadá přes těleso jezu cca
Q20. Při průchodu Q100 již dochází k vybřežení na pravé straně, i když je průtok jezový m
profilem převáděn na levé straně inundačním územím. Navrhovaný jez s délkou přelivné hrany
4,5 m tak podle posudku nesplňuje předpoklady v TNV 75 2303. Z provedených výpočtů
vyplývá podle posudku, že potřebná délka přelivné hrany je jen o málo větší než původní délka
přelivné hrany jezu postaveného v roce 1928 (14,0 m). Při návrhu kratší délky přelivné hrany
než cca 16 m je podle posudku třeba prokázat v projektové dokumentaci, že povodňový průtok
Q100 bude převeden celým jezovým profilem (včetně záplavového inundačního území na levé
straně) a nevystoupí na úroveň pravého břehu. V části posudku nazvané „Zhodnocení technického
řešení jezu“ se uvádí mimo jiné, že u obtékaných objektů je nutno posoudit účinky proudící vody
v inundačním území a podle potřeby navrhnout opevnění. Zvláštní pozornost je podle posudku
nutno věnovat břehu koryta za obtékaným objektem v místech, kde stéká voda z inundačního
území do koryta. V případě potřeby je nutné tato místa patřičně opevnit. Závěrem se v posudku
uvádí, že v případě návrhu jezu v ř. km 19,547 je nutné vycházet ze stávající situa ce (zástavba
na pravém břehu). Podle autorů posudku je nutné přijmout skutečnost, že výstavba jezového
tělesa s délkou přelivné hrany okolo 16 m tak, aby vyho věla požadavkům na bezpečnost
a provozuschopnost vodního díla, si vyžádá nemalé finanční náklady. Dojde k větším u záboru
půdy na pozemku p. č. 686. K vlastní jezové stavbě je nutné uvažovat i opevnění koryta
pod navrhovaným jezem tak, aby nedocházelo k jeho poruchám při převádění povodňových
průtoků. V případě, že bude navržena menší délka přelivné hrany jezu (méně než cca 16 m )
a za předpokladu, že N-leté povodňové průtoky budou v místě objektu převáděny inundačním
územím na levém břehu, je třeba prokázat a navrhnout, že jezový profil převede Q100 a hladina
nevystoupí na úroveň pravého břehu; dostatečné zavázání jezového tělesa na levé i pravé straně;
dostatečné opevnění břehu a dna koryta pod objektem jezu a utlumení kinetické energie
přepadající vody.
Nová projektová dokumentace vypracovaná firmou TBD a. s., Ing. J. K., byla správnímu
orgánu předložena dne 15. 11. 2005. V úvodu technické zprávy této dokumentace se výslovně
odkazuje na výše citovaný posudek („Projekt vychází ze závěrů a doporučení posudku realizace stavby jezu
v ř. km 19,547.“). Délka přelivné hrany je navržena 4,8 m . V kapitole 6.4 se s odkazem na přílohu
č. 16 dokumentace (průběhy hladin v úseku kolem jezu pro průtoky Q1 až Q100 bez jezu a s
jezem) uvádí, že vlivem stavby jezu ned ojde k přelití pravého břehu se zástavbou ani při průtoku
Q100 (za předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění vody). Dokumentace počítá s
utěsněním podloží před jezem a opevněním dna , jakož i se zpevněním dna za jezovou konstrukcí
a opevněním svahů koryta na pravém břehu do úrovně nad hladinou Q100.
Negativní rozhodnutí o námitkách žalobce a zúčastněné osoby odůvodnil vodoprávní
úřad tím, že posudek firmy TBD a. s., ve kterém je uváděna délka přelivné hrany 15,29 m,
„vycházel z úplně jiné projektové dokumentace“, a sice „Chaloupky – Červený potok, obnova jezu
v ř. km 19,547“, vypracované Ing. K., a ze stavu koryta potoka z roku 2000. K tomu vodoprávní
úřad doplnil, že na místním šetření dne 5. 1. 2006 za účasti pana J. F., zástupce pana J. F., bylo
dohodnuto, že obec Chaloupky zajistí poražení 2 ks smrků a náletových dřevin na levém břehu
Červeného potoka včetně terénních úprav. Pan F. ve svém vyjádření uvedl, že souhlasí s
odstraněním terénní překážky na levém břehu toku na pozemcích p. č. 686 a 620/14 od místa
stavby jezu až do zatáčky pozemku p. č. 646/3. Za podmínek dodržení uložení odtokového
potrubí na kótě 426,25 a zpevnění dna pod jezem na kótě 425,92 a 425,97 souhlasil se stavbou.
Uvedené kóty uložení odtokového potrubí a zpevnění dna pod jezem jsou přesně převzaty z
projektové dokumentace stavby zpracované Ing. K. Poražením smrků, náletových d řevin a
terénními úpravami bude podle vodoprávního úřadu dosaženo rozlivu vybřežené vody na louce
na levém břehu a jejího pozvolného návratu do koryta vodního toku, nedojde k podemílání
pravého břehu při zpětném nárazu vody.
Proti novému rozhodnutí se ohradili žalobce a zúčastněná osoba 2 opět odvoláním,
ve kterém namítali zejm. rozpor projektové dokumentace s posudkem TBD a. s. Projektová
dokumentace zpracovaná Ing. K. podle nich nerespektuje technické zásady řešení jezu stanovené
posudkem, neboť navrhuje kratší přelivnou hranu jezu (6 m na místo 16 m ), aniž by současně
prokazovala, že povodňový průtok Q100 bude převeden celým jezovým profilem a nevystoupí na
úroveň pravého břehu.
Žalovaný podané odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil (rozhodnutí ze dne
14. 8. 2006, čj. 84891/2006/KUSK/OŽP-V-Še). Ze samotné skutečnosti, že povolení k realizaci
předmětného záměru bylo již několikrát zrušeno a řízení ve vě ci probíhá již od roku 1998,
je podle žalovaného zřejmé, že námitkám odvolatelů je přikládán a odpovídající pozornost.
O tom svědčí i to, že ve věci nebylo dosud pravomocně rozhodnuto i přes nadstandardní rozsah
podkladů obsažených ve správním spise. Složitost projed návané problematiky a nároky
na správnost jejího řešení z hlediska možných dopadů vyžaduje od jejího řešitele vysokou
odbornost. Pokud tedy prvoinstanční správní orgán povolil v daném případě výstavbu
předmětného jezu dle projektové dokumentace zpracované oprávněnou osobou,
nelze jeho přístup považovat za neprofesionální, i když s takovým technickým řešením účastníci
nesouhlasí. Zpochybnit projektovou dokumentaci lze pouze na základě předloženého
oponentního posudku vypracovaného rovněž oprávněnou osobou, jak k tomu v dané věci
již v minulosti došlo. Součástí odvolání žalobce je nyní sice posudek zpochybňující realizaci
záměru, avšak realizaci dle jiné projektové dokumentace, než která byla projednána v této fázi
řízení.
Výše uvedené pak podle žalovaného platí zčásti i pro námitku, podle níž je projektová
dokumentace vypracovaná Ing. K. v rozporu s posudkem TBD a. s. z dubna 2005. Konkrétně je
podle žalovaného třeba vyvrátit tvrzení odvolatelů, že projednaná projektová dokumentace
neprokazuje, že při menší délce pře livné hrany než 16 m nevystoupí hladina vody při Q100 na
úroveň pravého břehu. Parametry nově projektovaného jezu jsou přizpůsobeny polohopisnému a
výškopisnému zaměření zájmové lokality, vyhotovenému osobou oprávněnou k provádění této
činnosti. Na základě vyhodnocení hydrologických poměrů, včetně úrovně hladiny při Q100 v
posuzovaném úseku Červeného potoka, při níž je použito ono zaměření, nedojde dle
zpracovatele projektu k přelití pravého břehu se zástavbou a voda se přelije na levý břeh, který je
součástí záplavového území a zaplavení tohoto prostoru nevyvolá škody. Podle žalovaného tedy
není pravda, že projednaná projektová dokumentace nerespektuje technické zásady řešení
posudku ani se v ní neopakují chyby v nevhodném umístění jezu, v jejichž důsledku by docházelo
ke stálým škodám na majetku v zastavěném území, jak uvádí odvolatelé. Názor žalovaného pak
potvrzuje rovněž souhlasné stanovisko správce toku, kterým je Povodí Vltavy, státní podnik, ze
dne 22. 12. 2005.
Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Městský soud v Praze zamítl
rozsudkem ze dne 3. 10. 2007, čj. 5 Ca 323/2006 - 121, který je nyní předmětem přezkumu
Nejvyšším správním soudem. Posudek TBD a. s. i projektová dokumentace Ing. K. řeší podle
soudu především otázky odborné, jejichž posouzení náleží znalci, nikoli soudu. Jak posudek TBD
a. s., tak projektovou dokumentaci zhotovenou Ing. K., která se o posudek opírá a vychází z něj,
zpracovaly osoby k tomu oprávněné, jejichž odbornost nebyla zpochybněna. Dle mínění soudu
nebylo na místě uvažovat o zadání znaleckého posudku, který by měl posoudit shodu či rozpor
mezi posudkem TBD a. s. a projektovou dokumentací Ing. K. Pokud by ve věci skutečně
vyplynula potřeba opětovného zadání odborného posudku, mohlo by jít pouze o otázku souladu
či rozporu projednané dokumentace s obecně závaznými předpisy, nikoli s odborným
posouzením jiného odborného orgánu. Návrhu žalobce v tomto smyslu proto soud nevyhověl.
Žalobcem tvrzený rozpor mezi projektovou dokumentací Ing. K. a znaleckým
posouzením TBD a. s. Městský soud v Praze neshledal. Umístění stavby jezu v ř. km 19,547
je dáno pravomocným územním rozhodnutím ze dne 21. 5. 2001 a nikterak není v rozporu
s posudkem TBD a. s., neboť tento posudek takové umístění jezu nevylučuje. Tvrzení žalobce,
že vhodnější umístění by bylo v ř. km 19,596, resp. 19,600, jakož i uvedené důvody pro ně j,
jsou proto pro dané přezkumné řízení irelevantní.
Skutečnost, že projektová dokumentace Ing. K. stanoví délku přelivné hrany jezu kratší,
než doporučovanou posudkem TBD a. s., opět není s tímto posudkem v rozporu. Posudek
připouští možnost kratší délky přelivné hrany jezu než 16 m, přičemž zároveň stanoví podmínky,
které musí být dodrženy. Žalobce nesplnění žádné z těchto podmínek nedoložil. Podmínkou,
která musí být podle posudku TBD a. s. dodržena, bylo předně to, že jezový profil převede Q100
a hladina nevystoupí na úroveň pravého břehu. Projektová dokumentace, část. 6.4 Hydrologické
poměry, odkazuje na přílohu č. 16 dokládající průběhy hladin průtoků pro Q1 až Q100 a výpočty
provedené za předpokladu nerovnoměrného proudění vody, z nichž vyplývá, že vlivem stavby
jezu nedojde k přelití pravého břehu ani při průtoku Q10 0. Své přesvědčení o opaku žalobce
v řízení nijak nedoložil. Žalobcem předložené Vodohospodářské posouzení Ing. Ch.
rovněž neobsahuje závěr, že by projektová dokumentace v tomto smyslu neobstála. Nesplnění
dalších podmínek stanovených posudkem TBD a. s. pro kratší přelivnou hranu,
než doporučenou žalobce ani Ing. Ch. nedoložili, ani netvrdili.
Soud nepřisvědčil ani námitce, podle které projektová dokumentace mylně předpokládá,
že vybřežení vody na levém břehu nezpůsobí škody. Podle žalobce ve skutečnosti nedojde
k širokému rozlivu vody do prostoru záplavového území na levém břehu, voda se obloukem
30 - 40 metrů vrátí a započne proces meandrování toku s důsledky škod na přilehlých pozemcích .
Ani tuto skutečnost nelze podle soudu označit za ne splnění podmínek posudku TBD a. s.,
neboť tento posudek otázku případného zpevnění dna či břehů koryta v místech mimo stavbu
jezu neřeší. Totéž platí pro námitku nesplněné podmínky č. 5 územního rozhodnutí,
podle níž musí být stavba navržena tak, aby zabezpečovala průtok vody v rozsahu kapacity koryta
potoka nad navrhovanou stavbou. Rovněž zde nelze uvažovat o nesplnění podmínek posudku
TBD a. s., ve kterém takový požadavek stanoven není. Uvedená podmínka kapacitu koryta
nekonkretizuje, lze se tedy podle soudu ztotožnit s názorem žalovaného, že jde o podmínku
neurčitou.
Námitku neúčelnosti hraditelného okna jezu žalobce neuplatnil ve stanovené lhůtě (§115
odst. 8 zákona o vodách) před správním orgánem, proto se jí soud odmítl zabývat. Námitky
porušení §6 odst. 3, resp. §27 vodního zákona jsou podle soudu nepřípadné, neboť řeší
problematiku s projednávanou věcí nesouvisející. Návrhu výslechu Ing. Ch. soud nevyhověl,
neboť jej shledal neúčelným.
Rozsudek Městského soudu v Praze napadl žalobce (dále též „stěžov atel“) kasační
stížností z důvodů vymezených v §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel je přesvědčen, že jez, jeho stavba a celé dílo nesmí
nikoho ohrožovat. Nesouhlasí se závěry týkajícími se vyhraditelného okna, má za to,
že bude i nadále docházet k ohrožení a možnosti zničení majetku stěžovatele. Za nesprávné
považuje odmítnutí výslechu Ing. Ch. soudem. Prvostupňový správní orgán se s námitkami
stěžovatele nevypořádal, to platí i o průtoku vody. N ení podle stěžovatele splněna podmínka
rozhodnutí ze dne 21. 5. 2001, kde je uvedeno, že stavba musí být navržena tak,
aby zabezpečovala průtok vody v rozsahu kapacity koryta potoka. Tato kapacita je vyšší
než Q100 = 41,52 m3/sec. Toto rozhodnutí nebylo st ěžovateli ani doručeno, nemohl uplatnit
právo účastníka vyjádřit se v řízení, být informován o průběhu řízení, podat opravný prostředek
proti rozhodnutí. Povolením stavby jezu v ř. km 19,547 došlo k porušení vodního zákona v §6
odst. 3 a v §27. Jez převe de jen Qř = 8,1 m3/s, návrh stavby nezabezpečuje průtok vody
v rozsahu kapacity koryta potoka nad navrhovanou stavbou, tj. Q100 = 36,5 m3/s .
Jez má mít přelivnou hranu 16 m, a proto je nutná změna stavebního projektu a stavebního
povolení. K tomu byl vypracován znalecký posudek doc. Ing. L. S., který tvoří přílohu kasační
stížnosti. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhl, aby
byl podané kasační stížnosti přiznán odkladný účinek ve smyslu §107 s. ř. s.
Zúčastněná osoba 2 se vyjádřila ke kasační stížnosti přípisem ze dne 25. 1. 2008.
Projektová dokumentace vypracovaná Ing. K. je dle jejího názoru chybná, neboť neuvádí
průtoky v ř. km 19,547, kde má být umí stěna stavba jezu, nýbrž v ř. km 19,900, tj. na hrázi
Záskalské nádrže. Tím byla zmenšena plocha povodí, a tudíž i sníženy průtoky povodňové vody
tak, aby stavba mohla být provedena v místě nevhodném a nebezpečném. Údaje v projektové
dokumentaci jsou proto podle zúčastněné osoby nepravdivé. V průběhu předcházejících
správních řízení došlo pouze ke kosmetickým úpravám projektů, pokud jde o průtoky povodňové
vody, nedošlo však k zásadním změnám tak, aby nedocházelo k trvalému ohr ožení okolních
nemovitostí. Jez má mít délku přelivné hrany 16 m, proto je nutná změna stavebního projektu.
Zúčastněná osoba 2 proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc
vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu uplatněných stížních
bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Kasační námitky
shledal podřaditelnými důvodům vymezeným v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud především nepovažuje za přesvědčivý závěr Městského soudu
v Praze o obsahové souladnosti projektové dokumentace Ing. K. a posudku firmy TBD a. s.
Posudek zcela zřejmě věnuje hlavní pozornost délce přelivné hrany jezu; jako žádoucí pro
zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti díla stanoví tuto délku na cca 16 m, současně hodnotí
délku 4,5 m navrženou původní dokumentací Ing. K. jako nedostačující a v rozporu
s technickými normami. Délku přelivné hrany kratší než 16 m připouští, ovšem pouze za výše
citovaných podmínek (profil převede Q100, aniž by hladina vystoupila na úroveň pravého břehu,
dostatečné zavázání jezového tělesa, dostatečné opevnění břehu a dna koryta pod jezem,
utlumení kinetické energie přepadající vody). „Navazující“ projektová dokumentace Ing. K. pak
navrhuje délku přelivné hrany 4,8 m, tj. prakticky stejnou jako – podle posudku zcela nesprávné –
řešení původní dokumentace ing. K., aniž by se k tomuto parametru jakkoli blíže vyjádřila, jej
ospravedlnila, resp. zjevný odklon od závěrů posudku byť stručně zdůvodnila. Je pravda, že tato
projektová dokumentace tvrdí, že jí navrhovaný jez převede Q100 aniž by hladina vystoupila na
pravý břeh, a řeší rovněž opevnění dna pod jezem, jakož i samotného pravého břehu, přesto
nejsou dle názoru Nejvyššího správního soudu obavy a námitky stěžovatele obsahem projektové
dokumentace vyvrácení. Za pozornost pak jistě stojí i názor zúčastněné osoby, podle kterého
jsou údaje v projektové dokumentaci ne správné, neboť uvádí průtoky v ř. km 19,900, a nikoli v ř.
km 19,547.
Soud se rovněž mýlí, pokud tvrdí, že posudek TBD a. s. neřeší otázku případného
zpevnění dna či břehů koryta v místech mimo stavbu jezu jako ochranu před vodou vracejí cí
se ze záplavového území do koryta. K této otázce se posudek výslovně vyjadřuje na str. 9,
a to v tom smyslu, že „zvláštní pozornost je nutno věnovat břehu koryta za obtékaným objektem v místech,
kde stéká voda z inundačního území do koryta“ a „v případě potřeby tato místa patřičně opevnit“. Tento názor
potvrzuje závěry posudků Ing. Ch. a do projednané projektové dokumentace se žádným
způsobem nepromítl. Závěr Městského soudu v Praze o vzájemném souladu posudku TBD
a. s. s projektovou dokumentací ing. K. je proto nutno považovat minimálně za poněkud
předčasný.
Je jistě pravda, že projektová dokumentace řeší především otázky odborné,
jejichž posouzení soudu nenáleží. Otázka souladu či rozporu projektové dokumentace s obecně
závaznými předpisy již ovšem – jak rovněž správně uvedl Městský soud v Praze – soudnímu
hodnocení nepochybně podléhá. Požadavek bezpečnosti vodních děl vyplývá výslovně z §1
vodního zákona. Podle §3 odst. 1 vyhlášky č. 590/2002 Sb. , o technických požadavcích
pro vodní díla, musí pak být vodní dílo navrženo a provedeno způsobem zajišťujícím splnění
požadavků na jeho účel a současně splnění požadavků na vodní dílo z hlediska (mimo jiné)
mechanické odolnosti a stability, ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního
prostředí a bezpečnosti při jeho užívání. Podle §3 odst. 3 vyhlášky je možno vodní dílo
navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými
podmínkami. Při jeho navrhování musí být zvážena náročnost opatření spojených
mimo jiné se stabilizací navazujícího úseku koryta vodního toku, s ochranou před účinky
povodní, jakož i s požadavky ochrany přírody a krajiny a ochrany zdraví a zdravých životních
podmínek. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že o souladu projektové dokumentace
s citovanou právní úpravou nebylo možno za dané důkazní situace, tj. na podkladě soudem
provedených listinných důkazů, kompetentně rozhodnout, neboť projednaná projektová
dokumentace navrhuje parametry stavby výrazně odlišné od těch, které posudek TBD a. s.
postuluje jako bezpečné, a tyto rozdíly v obsahu obou dokumentů nebyly v řízení žádným
způsobem vyjasněny.
Z posudku TBD a. s. jasně vyplývá, že koryto Červeného potoka bez jezu převede Q100,
aniž by tok vystoupil na úroveň pravého břehu. Riziko vybřežení na pravou stranu toku
tedy vzniká teprve stavbou jezového tělesa. Stanovil-li posudek TBD a. s. jako bezpečnou délku
přelivné hrany 16 m a navazující projektová dokumentace navrhla délku 4,8 m, bylo na Městském
soudu v Praze, aby pochybnosti o bezpečnosti navrhované stavby důvodně namítané žalobcem
odstranil a podle výsledků doplňujícího dokazování o věci rozhodl. Pokud soud
takto nepostupoval, trpí řízení před ním jinou vadou, která mohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud
proto napadený rozsudek v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu
v Praze k dalšímu řízení. V něm soud odstraní pochybnosti vyplynuvší z konfrontace projektové
dokumentace Ing. K. a posudkem TBD a. s. např. výslechem zpracovatele předmětné projektové
dokumentace. Otázky by měly směřovat k získání vysvětlení, co vedlo zpracovatele k návrhu
zkrácení přelivné hrany jezu o více než 11 m oproti závěrům posudku, nakolik může být tento
návrh stále ještě s posudkem TBD a. s. v souladu, nakolik byla respektována všechna doporučení
a podmínky stanovené posudkem pro stavbu obecně (opevnění koryta v místě návratu vybřežené
vody do kryta) a pro stavbu s kratší přelivnou hranou než doporučenou zvláště, resp. nakolik
mohou být posléze uvedená kompenzační opatření při tak výrazném zkrácení přelivné hrany ještě
efektivní. Byla-li pak projektová dokumentace Ing. K. označena za rozpornou s technickými
normami mimo jiné proto, že navrhovala délku přelivné hrany 4,5 m, je na místě otázka nakolik
je s technickými normami v soula du projekt stavby s přelivnou hranou o pouhých 30 cm delší.
Podle výsledků dokazování pak Městský soud v Praze rozhodne, zda se odlišnosti mezi
uvedenými dokumenty a z nich plynoucí pochybnosti o souladu projednané dokumentace s
obecně závaznými právními předpisy podařilo vysvětlit, resp. odstranit, nebo je-li na místě
napadené správní rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.
Za dané procesní situace již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval o návrhu
stěžovatele na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
V novém rozhodnutí je Městský soud v Praze vázán názorem vysloveným
v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.). Současně rozhodne i o nákladech řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Alena Horychová