ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.10.2008:107
sp. zn. 3 Azs 10/2008 - 107
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: N. M., zastoupené JUDr. Jiřím Maříkem,
advokátem se sídlem Pokratická 185, Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2005, č. j. OAM-1888/VL-10-K01-2005, o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2007, č. j.
29 Az 11/2007-79,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Jiřího Maříka se u r č u je částkou 2869,- Kč. Tato částka
mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 31. 10. 2005, č. j. OAM-1888/VL-10-K01-2005, žalovaný zamítl
žádost žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle
§16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
(pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu termín „azyl“ nahrazen pojmem
„mezinárodní ochrana“.) Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2007,
č. j. 29 Az 11/2007-79, byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí.
Proti rozsudku podala stěžovatelka včasnou kasační stížnost.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl
zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatelka, že žalovaný dostatečně neposoudil, že žalobkyně uvedla v žádosti
o udělení azylu vedle důvodů irelevantních i důvody azylově relevantní spočívající v blíže
nespecifikované obavě stěžovatelky z návratu do vlasti, pak Nejvyšší správní soud poukazuje
zejména na své rozhodnutí ze dne 20. 11. 2003, č. j. 2 Azs 27/2003-59, publikované
jako č. 181/2004 Sb. NSS, v němž se Nejvyšší správní soud zabýval mezemi povinnosti
správního orgánu zjišťovat skutečností rozhodných pro udělení azylu v tom smyslu, že správní
orgán není povinen domýšlet právně relevantní důvody stěžovatelem neuvedené.
Obecné námitky týkající se nedostatečných skutkových zjištění bez upřesnění konkrétních
pochybení správního orgánu však byly již předmětem množství rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004-61,
www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005, č. j. 1 Azs 174/2004-103, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatelce byl
pro toto řízení před soudem ustanoven soudem zástupcem advokát; v takovém případě platí
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil
odměnu advokáta částkou 1 x 2100,- Kč za jeden úkon právní služby spočívající v první poradě
s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b)
vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a dále
1 x 300,- Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Soud dále
přiznal advokátovi částku 469,- Kč na základě §13 odst. 1 advokátního tarifu jako náhradu
na cestovní výdaje za jízdné za nemocnou stěžovatelkou na trase Litoměřice – Slatina a zpět
uskutečněné dne 29. 1. 2008 osobním automobilem tov. zn. Škoda Octavia, reg. zn. X, tedy na
vzdálenost 2 x 20 km, při spotřebě 8,5 l/100 km, a průměrné ceně benzínu 30,90 Kč, celkem 105
Kč, dále 40 x 4,10 Kč, tj. 164 Kč a náhradu ve výši 200,- Kč za promeškaný čas v souvislosti
s návštěvou stěžovatelky podle §14 advokátního tarifu. Celkem tedy odměna advokáta činí
2869,- Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od
právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. března 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu