ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.118.2007:35
sp. zn. 3 Azs 118/2007 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. S., zastoupeného JUDr. Filipem Chytrým,
advokátem se sídlem Rubešova 83/10, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 25. 8. 2006, čj. OAM-953/VL-10-04-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2007, č. j. 59 Az 106/2006 - 15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2007, č. j. 59 Az 106/2006 - 15, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2006, čj. OAM-953/VL-10-04-2006. Tímto
rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16
odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
(pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu termín „azyl“ nahrazen pojmem
„mezinárodní ochrana“.)
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a
s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který
demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod
č. 933/2006 Sb. NSS.
Stěžovatel v souzené věci namítá, že soud nepřihlédl k tomu, že rozhodnutí žalovaného
nevyplývá z podkladů shromážděných před vydáním rozhodnutí a že si žalovaný neopatřil
všechny důkazy potřebné k úplnému zjištění skutkového stavu věci, pročež byla žádost žalobce
o udělení azylu nesprávně posouzena. Takové obecné námitky týkající se nedostatečných
skutkových zjištění bez upřesnění konkrétních pochybení správního orgánu však byly
již předmětem množství rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, namátkou lze uvést například
rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne
27. 10. 2005, č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal
ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu