ECLI:CZ:NSS:2008:4.ANS.13.2008:44
sp. zn. 4 Ans 13/2008 – 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Občané
za ochranu kvality bydlení v Brně – Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, občanské
sdružení, se sídlem U Luhu 23, Brno, zast. JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem , se sídlem
Převrátilská 330, Tábor, proti žalované: Rada Jihomoravského kraje, se sídlem
Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 15. 8. 2008, č. j. 31 Ca 56/2008 – 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal
ochrany proti nečinnosti žalované a uložení povinnosti žalované vydat rozhodnutí o poskytnutí
informací.
Krajský soud v Brně shora označeným rozsudkem, rozhodl, že se žaloba zamítá a žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku stěžovatel včas podal kasační stížno st, v níž konstatoval,
že ji podává z důvodu podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), a tato zákonná ustanovení ocitoval. Současně dodal, že podrobnější
důvody doplní do jednoho měsíce od doručení usnesení, jímž k tomu bude vyzván.
Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 15. 9. 2008, č. j. 31 Ca 56/2008 – 33,
stěžovatele (jeho zástupce) vyzval, aby kasační stížnost do jednoho měsíce od doručení
jmenovaného usnesení doplnil tak, že konkretizuje její důvod. Krajský soud zároveň stěžovatele
poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta.
Podle údajů na doručence bylo toto usnesení doručeno zástupci stěžovatele dne 18. 9. 2008.
V určené lhůtě, ani později však stěžovatel (jeho zástupce) na výzvu k doplnění kasační stížnosti
nereagoval. Následně předložil Krajský soud v Brně věc Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za situace, kdy nebylo reagováno na výzvu
Krajského soudu v Brně k doplnění kasační stížnosti a tato nadále nesplňuje náležitosti
předepsané §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s., nezbývá než ji odmítnout.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně. Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost zůstává neurčitá a nekonkrétní. V textu
kasační stížnosti stěžovatel neuvádí, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajs kého soudu,
ani nevznáší žádné konkrétní výhrady vůči rozsudku krajského soudu. Z textu kasační stížnosti
tak není poznatelné, v čem stěžovatel spatřuje nezákonnost či nesprávnost napadeného rozsudku
krajského soudu, resp. jaká pochybení krajskému soudu vytýká.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení
pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40, publ. pod č. 6/2003 Sb. NSS).
Tak tomu je i v posuzované věci, kdy stěžovatel pouze vyjmenoval a citoval zákonná
ustanovení, podle nichž podává svou kasační stížnost. Stěžovatel neuvádí nic konkrétního
proti postupu či rozsudku krajského soudu, neuvádí, jakých pochybení se soud dopustil
(ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Takto formulovanou kasační stížnost považuje
Nejvyšší správní soud za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem k §103 odst. 1
s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel (jeho zástupce) byl řádně vyzván k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a byl současně poučen o následcích nere spektování této výzvy.
Vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později n eodstranil. Vzhledem k tomu,
že potřebné údaje nebyly stěžovatelem doplněny, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s.
pro projednání kasační stížnosti.
Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost podle §37
odst. 5 s. ř. s. odmítnout, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možno
pro tento nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízen í o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu