ECLI:CZ:NSS:2008:4.AS.20.2008:84
sp. zn. 4 As 20/2008 - 84
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce:
Za zelenou Skuteč, občanské sdružení, IČ: 270 18 610, se sídlem Družstevní 904, Skuteč,
zast. JUDr. Ondřejem Tošnerem, advokátem, se sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2,
proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125,
Pardubice, za účasti osoby zúčastněné na řízení: AGILE spol. s r. o., se sídlem Mírové
náměstí 133, Ústí nad Orlicí, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11. 2007, č. j. 52 Ca 22/2007 - 48,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne
29. 11. 2007, č. j. 52 Ca 22/2007 - 48, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu
k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 26. 3. 2007, č. j. 8679-1/2007/OŽPZ, žalovaný zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Skuteč ze dne 15. 1. 2007, č. j. SÚ/718/06/Ká,
jímž bylo povoleno pokácení celkem 50 ks stromů, keřového porostu růže šípkové a směsi
okrasných keřů na pozemcích p. č. 760/1, 755/3, 755/4, 743/12 a 743/20, katastrální území
a obec Skuteč, a byly stanoveny podmínky tohoto povolení.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že povolení ke kácení
dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů (např. pravomocné stavební povolení), které musí
navrhovatel prokázat a musí existovat v době vydání rozhodnutí, neboť rozhodnutí musí
vycházet ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání. Tyto důvody však podle žalobce
nejsou dány, nelze vycházet z pouhé možnosti, že důvody ke kácení mohou v budoucnu nastat.
V době rozhodování správních orgánů nebyla stavba supermarketu povolena, ani umístěna,
teprve probíhala změna územního plánu města. Výsledek těchto procesů nelze předjímat, stavba
ještě může doznat změn. Žalobce konstatoval, že v řízení o kácení dřevin nebyla respektována
podmínka uložená v závěru zjišťovacího řízení č. j. 37147-7/2006/OŽPZ/FE, ze dne
14. 9. 2006, že v průběhu projektové přípravy by měla být prověřena možnost zachování části
aleje jasanů podél komunikace. Žalobce dále namítal, že žalovaný se při rozhodování neřídil
svými zjištěními ohledně estetického a funkčního významu dřevin. Správní orgány měly posoudit,
zda jsou důvody navrhovatele takové intenzity, že odůvodňují kácení dřevin, jejichž estetické
a funkční působení v dané lokalitě je nepochybné. Vůle vlastníka pozemku realizovat stavbu
prodejny nemá podle žalobce právní význam, protože by jinak stačilo odkázat na skutečnost,
že někdo chce něco stavět a řízení o kácení dřevin by nebylo nutno vést. Žalovaný nepochopil
svou roli orgánu ochrany přírody a krajiny, když prvostupňovému správnímu orgánu vytkl,
že se více nezabýval „zjevným respektováním vůle vlastníka“. Skutečnost, že je určité území
určeno k určitému funkčnímu využití, podle žalobce neznamená, že k tomuto účelu skutečně
bude moci být využito. Žalobce zdůraznil, že kdyby stanovení využití území pro určitý účel
podle územně plánovací dokumentace automaticky zakládalo závažné důvody pro kácení dřevin,
vedení řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, by postrádalo jakýkoli smysl. Vůle stavebníka, ani územní plán nemohou podle žalobce
odůvodnit povolení kácení dřevin; v daném případě, zvláště vzhledem k estetickému a funkčnímu
významu dřevin, není dán závažný důvod, který by převyšoval zájem chráněný zákonem
o ochraně přírody a krajiny. Kácení esteticky a funkčně významných dřevin podle žalobce nelze
odůvodnit tím, že je stanovena dostatečná náhradní výsadba. Stanovení náhradní výsadby
je až důsledek skutečnosti, že správní orgán došel k závěru, že dřeviny je možno (vzhledem
ke splnění všech zákonných předpokladů) pokácet. Žalobce dále namítal rozpor s §3 a §50
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť správní orgány
nerozhodly na základě spolehlivě zjištěného skutečného stavu věci a relevantním způsobem
nezjišťovaly závažné důvody, bez nichž nelze kácení dřevin povolit. Žalovaný se řádně a zákonně
nevypořádal s námitkami žalobce, kterého tak zkrátil na právu řádného přezkumu rozhodnutí.
Žalobce proto navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému
k dalšímu řízení.
V replice k vyjádření žalovaného žalobce doplnil, že nově vysázené dřeviny nebudou mít
srovnatelnou funkční a estetickou hodnotu jako dřeviny stávající, a to po dobu desítek let.
Poukázal rovněž na zcela jinou skladbu nově vysazovaných dřevin a jiné umístění.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 29. 11. 2007,
č. j. 52 Ca 22/2007 - 48, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žalovanému se náhrada nákladů řízení
vůči žalobci nepřiznává. V odůvodnění rozsudku krajský soud konstatoval, že neshledal porušení
práv žalobce a správní orgán prvního stupně zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné
pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro řádné rozhodnutí. Rozhodnutí obou správních
orgánů obsahují všechny zákonné náležitosti, soud však přisvědčil žalobci, že mohla být
podrobněji odůvodněna, nicméně tato vada není natolik závažná, aby odůvodnila zrušení
správních rozhodnutí. Z obou rozhodnutí je zřejmé, že závažným důvodem pro povolení kácení
dřevin je zamýšlená stavba supermarketu PLUS DISCOUNT včetně infrastruktury. Soud označil
za mylné tvrzení žalobce, že pouhý záměr stavby tímto důvodem není, a podotkl, že povolení
kácení dřevin musí předcházet stavebnímu povolení, resp. bez něj by stavba povolena nebyla.
Podle soudu je stavba supermarketu závažným důvodem pro kácení dřevin, neboť nová prodejna
může významně přispět ke zlepšení životní úrovně obyvatel v místě samém, když jim poskytne
možnost bezproblémových nákupů bez nutnosti dojíždění. Rovněž lze předpokládat určitou
nabídku volných pracovních míst. Soud uvedl, že z obou správních rozhodnutí je zřejmé,
že funkční a estetický význam dřevin byl patřičně zkoumán, vedle Oznámení o hodnocení vlivů
na životní prostředí správní orgány vycházely mimo jiné z komplexního projektu sadových
a terénních úprav SO07 a dne 5. 12. 2006 bylo provedeno místní šetření. Správní orgány správně
zjistily, že kácení dřevin představuje významný negativní vliv a podle doporučení bylo při místním
šetření ujednáno, že bude pokáceno o tři jasany méně. Dále bylo podrobně osvětleno, proč nelze
rozsah kácení ještě snížit. Kácení dřevin bylo umožněno až v souvislosti se zahájením stavebních
prací, tedy až poté, co žadatel obdrží stavební povolení a toto nabude právní moci. V řízení o
stavebním povolení přitom bude podle soudu možné uložit další podmínky a omezení, která sníží
případné negativní vlivy samotné výstavby prodejny a jejího provozu. Žadateli byla dále uložena
povinnost náhradní výsadby v místě kácení a ve dvou dalších lokalitách a následná péče v
maximální možné délce pěti let. Náhradní výsadba byla uložena ve snaze co nejvíce kompenzovat
negativní důsledky kácení dřevin. Soud konstatoval, že správní orgány se žádostí o povolení
kácení dřevin a námitkami žalobce zodpovědně a podrobně zabývaly, procesní práva žalobce byla
respektována a kácení dřevin bylo povoleno po pečlivém zvážení jejich estetického a funkčního
významu pro závažný důvod - stavbu nové prodejny zboží běžné potřeby. Soud shledal, že meze
správního uvážení byly respektovány a nedošlo k jejich zneužití, ani překročení. Nedostatek
odůvodnění správních rozhodnutí, spočívající v přílišné stručnosti ve vztahu k úvahám o
podkladech rozhodnutí a o upřednostnění stavby před dřevinami, soud neshledal natolik
závažným, aby napadené rozhodnutí zrušil, proto žalobu podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. a požádal o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Stěžovatel namítal, že se soud prakticky nezabýval jeho námitkami a převzal
odůvodnění správního rozhodnutí, resp. uvedl pouze obecná a nekonkrétní tvrzení bez aplikace
na danou věc a bez toho, aby bylo zřejmé, jak soud k jednotlivým závěrům došel.
Ačkoliv stěžovatel v žalobě podrobně uvedl, proč musí být existence závažných důvodů
prokázána v řízení o povolení kácení dřevin, soud toto pominul a pouze opakoval pozitiva
navrhovaného supermarketu. Nová stavba může být podle stěžovatele důvodem pro kácení
dřevin, avšak důvod musí být prokázán a musí existovat v době povolení kácení, nelze vycházet
pouze z nějakého budoucího záměru. Realizaci stavby je nutno doložit alespoň rozhodnutím
o jejím umístění, v daném případě však nebyla stavba supermarketu povolena, ani umístěna,
dokonce nebyla ani v souladu s územním plánem. Stěžovatel namítal, že se soud nevypořádal
s jeho argumentací o nutnosti vážit funkční a estetický význam dřevin ve vztahu k důvodům,
jež vedou ke kácení, a zcela pominul argument, že náhradní výsadba není důvodem pro pokácení
dřevin, ale až jeho případným následkem. Správní orgány podle stěžovatele nezkoumaly,
zda jsou dány důvody pro kácení té intenzity, že převažují nad estetickým a funkčním významem
dřevin (význam dřevin nelze vztahovat pouze náhradní výsadbě); soud se s touto námitkou
nevypořádal. Stěžovatel zdůraznil, že závažné důvody nebyly v době rozhodování dány,
natož prokázány, skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, tedy nemá oporu ve spisech.
Stěžovatel označil za zarážející argument soudu o zlepšení životní úrovně obyvatel, což nebylo
v řízení prokázáno, a podotkl, že tento spor je následkem postoje obyvatel dotčené lokality.
Správní orgán měl zjistit, zda důvody ke kácení - jsou-li prokázány - skutečně povedou
ke zlepšení životní úrovně, nebo zda ke zlepšení životní úrovně povede zachování dřevin.
Stěžovatel poukázal na tvrzení žalovaného, že není oprávněn „zpochybňovat úmysly a vůli vlastníka
pozemků“, a konstatoval, že žalovaný bere realizaci stavby jako fakt, aniž by důvody ke kácení vážil
s významem dřevin, který uznává. Stěžovatel uzavřel, že nebyly zjištěny všechny okolnosti
podstatné pro ochranu veřejného zájmu, rozhodnutí správních orgánů jsou v rozporu s §8
zákona o ochraně přírody a krajiny a krajský soud měl pro tyto vady napadené rozhodnutí zrušit.
Stěžovatel navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu
řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že setrvává na právním názoru
vysloveném v napadeném rozhodnutí a ve vyjádření ze dne 20. 8. 2007. Kasační stížnost
považuje za nedůvodnou, neboť při řešení odvolání zvážil všechny okolnosti a skutečnosti,
které mu zákon umožňuje využít. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
nevyhověl.
Osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Dne 7. 3. 2008 byl spis krajského soudu předložen Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 3. 2008,
č. j. 4 As 20/2008 - 75, přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal
přitom vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím
řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový
stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor,
ale tento je nesprávně vyložen.
Podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení
spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel,
nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon
v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit
zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud, který ve věci rozhodoval, napadené
rozhodnutí správního orgánu zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost
rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.
Podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé.
Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné
pro rozhodnutí o kasační stížnosti.
Dne 9. 11. 2006 podala společnost AGILE spol. s r. o. žádost o povolení kácení dřevin
rostoucích mimo les na pozemcích p. č. 760/1, 755/3, 755/4, 743/12 a 743/20 v katastrálním
území Skuteč, specifikovaných v příloze k žádosti, v předpokládaném termínu březen 2007.
V žádosti uvedla, že není vlastníkem předmětných pozemků a dřevin, a své právo odvozovala
od Smlouvy o smlouvě budoucí kupní s Městem Skuteč. V žádosti je rovněž uvedeno, že vlastník
souhlasí s pokácením těchto dřevin, toto prohlášení je nečitelně podepsáno bez uvedení jména
a funkce podepsané osoby. Žadatelka odůvodnila žádost novostavbou prodejny potravin PLUS
DISCOUNT včetně technické infrastruktury.
Městský úřad Skuteč následně vydal oznámení o zahájení řízení, kterým současně svolal
ústní jednání spojené s místní šetřením na 5. 12. 2006 v 10:00 hod., a stěžovateli je doručil dne
20. 11. 2006. Podáním ze dne 28. 11. 2006 stěžovatel oznámil svou účast ve smyslu §70 odst. 3
zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve vyjádření k zahájení řízení stěžovatel uvedl, že pro kácení
není žádný závažný důvod, a požádal o vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin
a jejich ekologické funkce. Požadoval, aby správní orgán zodpovědně posoudil, zda je nutno
kvůli stavbě skutečně povolit kácení všech 53 dřevin. Stěžovatel poukázal na to, že jde
o přirozený izolátor hluku a lapač prachu, a považoval za nezbytné tuto poslední větší zelenou
plochu na sídlišti ve stávající podobě zachovat. Místního šetření se stěžovatel nezúčastnil.
Usnesením ze dne 11. 12. 2006, sp. zn. SÚ/718/06/Ká, Městský úřad Skuteč rozhodl,
že účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy, činit návrhy a seznamovat se s podklady
pro vydání rozhodnutí ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení usnesení. Přípisem ze dne 8. 1. 2006,
sp. zn. SÚ/718/06/Ká, Městský úřad Skuteč účastníkům oznámil, že z průběhu vedeného řízení
vyplynula nutnost rozšířit řízení o §9 zákona o ochraně přírody a krajiny, a poskytl jim možnost
se k tomu vyjádřit s tím, že předpokládané datum vydání rozhodnutí je 15. 1. 2006 (myšleno
2007, pozn. soudu).
Rozhodnutím ze dne 15. 1. 2007, č. j. SÚ/718/06/Ká, Městský úřad Skuteč povolil
pokácení 50 ks stromů (vrba jíva 5 ks + vrba jíva keřový porost 4,0 x 4,0 m, třešeň ptačí 8 ks,
jabloň domácí 7 ks, hrušeň obecná 2 ks, jasan ztepilý 9 ks z původně naplánovaných 12 ks, bříza
bílá 2 ks, smrk omorika 4 ks, borovice černá 8 ks, borovice lesní 2 ks, dub letní 1 ks a dub
červený 1 ks), keřového porostu růže šípkové 8,0 x 8,0 m a směsi okrasných keřů 150,0 x 2,0 m,
vše na pozemcích p. č. 760/1, 755/3, 755/4, 743/12 a 743/20 v katastrálním území Skuteč, obec
Skuteč. Povolení udělil správní orgán za podmínek konkrétně specifikované náhradní výsadby
podle §9 odst. 1 a 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, která bude provedena po dokončení
stavby prodejny PLUS a bude zkontrolována odborem stavebního úřadu při kolaudaci stavby;
o vysázené dřeviny bude zajištěna následná péče po dobu pěti let. Správní orgán dále stanovil
podmínku, že kácení lze realizovat až v těsné návaznosti na zahájení stavebních prací
souvisejících s výstavbou prodejny PLUS, při provádění prací spojených s odstraněním
uvedených stromů je nutno počínat si tak, aby nedošlo k úrazu osob nebo škodám na majetku.
Poslední podmínkou bylo, že žadatel provede veškeré práce svým nákladem, zodpovídá
i za případné škody nebo úrazy, vzniklé v důsledku kácení předmětných stromů. Správní orgán
rovněž vyslovil, že v celém rozsahu vyhověl připomínkám stěžovatele, aby bylo provedeno
vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin, které mají být káceny, a jejich ekologické
funkce, posouzen vliv vykácení dřevin na místní populaci drobných zpěvných ptáků
a zodpovědně posouzeno, zda je nutné skutečně povolit kácení všech 53 ks dřevin. Správní orgán
současně částečně vyhověl připomínce stěžovatele, který považoval za nezbytné zachovat
poslední větší zelenou plochu na sídlišti ve stávající podobě.
V odůvodnění svého rozhodnutí Městský úřad Skuteč popsal průběh řízení a uvedl,
že na základě připomínky stěžovatele bylo zpracováno Oznámení o hodnocení vlivu na životní
prostředí podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., podle kterého rozsah kácení je poměrně
významný negativní vliv, zejména s ohledem na alej jasanů podél komunikace a pás jehličnanů,
plnících především estetickou funkci a částečně oddělujících obytný dům od komunikace.
Navrhovaný projekt ozelenění může pouze částečně kompenzovat rozsah kácení, a proto bylo
doporučeno prověřit možnost zachování části aleje jasanů podél komunikace. Doporučení
zpracovatele hodnocení vlivu na životní prostředí byla zohledněna v komplexním projektu
sadových úprav vypracovaném společností BKN s. r. o. - budou realizovány sadové úpravy
zejména podél okrajů parkovišť a za opěrnou zdí bude zahuštěná výsadba stromu a keřů.
Při místním šetření bylo dohodnuto, že bude pokáceno celkem 9 jasanů namísto plánovaných
12 ks (celkem zůstane 6 ks jasanů z počtu 15 ks). Větší počet jasanů není možné zachovat
z důvodu zásahu do rozhledových trojúhelníků vjezdu na obchvatovou komunikaci. Dále budou
zachovány 4 ks jehličnanů směrem k čerpací stanici PHM. Žadatelka bude o zeleň pečovat
po dobu pěti let, dále bude provedena náhradní výsadba v lokalitě sídliště „U.“ a v ulici Č ..
Městský úřad vyhověl i připomínce stěžovatele ohledně ochrany ptactva, vliv na faunu
a inventarizace ptactva byla provedena v rámci procesu EIA a zjištěné druhy ptáků byly
v oznámení uvedeny. Záměr neznamená ohrožení populací zvláště chráněných a regionálně
vzácných druhů živočichů, včetně jejich reprodukčních prostor, přináší částečné omezení loviště
některých druhů ptáků, místní dotčení populací drobných hlodavců a epigeického hmyzu
v místně výstavby a částečnou ztrátu potravní niky pro ptáky, která je však nahraditelná
v bezprostředním okolí zájmového území. Vlivy vlastní výstavby na populace živočišných druhů
je tedy možno pokládat za málo významné až nevýznamné. Z doloženého stanoviska Krajského
úřadu Pardubického kraje ze dne 2. 8. 2006 vyplývá, že předložená koncepce nemůže mít
významný vliv na vymezené ptačí oblasti, ani evropsky významné lokality navržené ke dni
2. 8. 2006. Městský úřad vyhověl rovněž připomínce stěžovatele, aby posoudil nutnost povolit
kácení všech 53 ks dřevin, když rozsah kácení zvažoval v průběhu celého řízení a při místním
šetření zjistil, že mohou být zachovány ještě tři stromy z jasanové aleje podél obchvatové
komunikace. Větší počet stromů není možno zachovat, budou nahrazeny novou výsadbou,
která je stanovena v dostatečném rozsahu, kvalitním výsadbovým materiálem a s následnou péčí
po dobu pěti let. Připomínce stěžovatele o nezbytnosti zachování zelené plochy v stávající
podobě Městský úřad Skuteč vyhověl částečně. Konstatoval, že záměr kácení předchází záměr
výstavby a výsadby, stávající nadlimitní hladina hluku by měla být podle akustické studie snížena,
v nejhorším případě zůstane na stejné úrovni. Uvažovaný záměr výstavby prodejny se vylučuje
se zachováním zóny ve stávající podobě. Městský úřad uzavřel, že kácení dřevin bylo navrženo
v rozsahu nezbytně nutném pro provedení stavby parkoviště, prodejny a vjezdu na obchvatovou
komunikaci, popsaná náhradní výsadba dohodnutá při místním šetření dostatečně kompenzuje
kácení dřevin. Městský úřad Skuteč proto po posouzení věci a zvážení všech důvodů a okolností
žádosti společnosti AGILE spol. s r. o. vyhověl a povolil kácení v uvedeném rozsahu; současně
stanovil rozsah a druhovou skladbu nových výsadeb a další podmínky provedení výsadeb
a následné péče o ně.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne
26. 3. 2007, č. j. 8679-1/2007/OŽPZ, zamítl a napadené rozhodnutí v celém rozsahu potvrdil.
V odůvodnění žalovaný uvedl, že žádost o povolení kácení dřevin v rozsahu 53 ks (později snížen
na 50 ks) se váže k záměru města Skuteč prodat pozemky pro zamýšlenou stavbu supermarketu
Plus a využít tyto pozemky v souladu se schvalovanou změnou územního plánu města. Žalovaný
konstatoval, že není oprávněn zpochybňovat vůli a úmysly vlastníka pozemků k jejich využití
odlišnému od stávajícího. Oznámení (ve zjišťovacím řízení) i znalecké posudky zhodnotily
celkový stav a ceny dřevin jako významné, a proto byly v návaznosti na cenové kalkulace a místní
poměry, s využitím části projektu stavby „Prodejna Plus Discount Skuteč“ řešící sadové úpravy,
významně respektovány. Náhradní výsadba jako kompenzační opatření byla vzhledem
k prostorovým možnostem uplatněna rovněž v jiných lokalitách, a to na základě odborných prací
a doporučení. Žalovaný dospěl k závěru, že závažné důvody pro povolení kácení dřevin jsou
v této věci dány, estetické a funkční vyhodnocení funkcí dřevin bylo provedeno několikrát,
výsledkem je uznání významu dřevin a navazující a odpovídající kompenzační opatření. Žalovaný
považoval ovlivnění biodiverzity v místně za méně významné, lokalita svým charakterem
neodpovídá trvalému útočišti a kvalitnímu biotopu s optimální ekologickou stabilitou, poskytující
dostatečné prostorové, krytové a hnízdní možnosti, protože je trvale oddělena od volné krajiny
a trvale ovlivňována pohybem lidí, atp. Zjišťovací řízení proběhlo přesně podle právních
předpisů a zákonných hledisek, další biologické hodnocení nebo průzkumy nebyly potřebné
s přihlédnutím k zásadě procesní ekonomie. Městský úřad Skuteč podle žalovaného zjistil
v potřebném rozsahu stav věci, o němž nejsou pochybnosti, přijaté rozhodnutí je v souladu
s veřejným zájmem a odpovídá okolnostem daného případu. Kompenzační opatření úřad stanovil
s využitím odborných podkladů, přihlédl i k projektům ozelenění města a revitalizace některých
městských částí, nařízená náhradní výsadba stávající zeleň nahradí. Podle žalovaného Městský
úřad Skuteč správně stanovil podmínku, která váže možnost kácení předmětných dřevin
až na počátek stavebních prací na stavbě supermarketu Plus. Žalovaný doplnil, že Městský úřad
Skuteč přesně neshrnul v odůvodnění rozhodnutí veškeré podklady, podle nichž rozhodoval,
rovněž mohl více rozvést svou právní úvahu ve smyslu svých východisek - schvalované změny
platného územního plánu (plocha bude účelově vázána pro stavbu supermarketu, resp. občanské
vybavenosti) a zjevného respektování vůle vlastníka (nelze popírat vůli vlastníka prodat
jej nebo využít jej za účelem výstavby, pokud je to v souladu s územním plánem a právními
předpisy). Žalovaný konstatoval, že není oprávněn hodnotit změnu územního plánu, a poukázal
na skutečnost, že celá akce musí být realizována až po platném převedení plochy do ploch
občanské vybavenosti. Zmíněná pochybení nemají podle žalovaného takový ráz, aby odvolání
vyhověl, neboť došlo ke správnému a opodstatněnému využití §8 a §9 zákona o ochraně přírody
a krajiny a správního řádu. Žalovaný neshledal v postupu Městského úřadu Skuteč zásadních
pochybení a uzavřel, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé
kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Podle §8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ke kácení dřevin je nezbytné
povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných
důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ustanovení §8 odst. 1 věty
druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování,
zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu
a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy.
Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního
a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní
orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin na straně jedné i závažnost důvodů
pro jejich pokácení na straně druhé dostatečně zhodnotil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 26. 10. 2007, č. j. 4 As 10/2007 - 109, www.nssoud.cz).
Podle §68 odst. 1 správního řádu rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění
a poučení účastníků. Podle odst. 3 téhož ustanovení se v odůvodnění uvedou důvody výroku
nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil
při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán
vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud posoudil obsah odůvodnění rozhodnutí obou správních orgánů
a shledal, že správní orgány nezkoumaly, zda jsou dány závažné důvody pro pokácení dřevin,
resp. ve svých rozhodnutích nepopsaly, v jakých konkrétních skutečnostech tyto závažné důvody
spatřovaly a jakými úvahami se při posuzování závažnosti důvodů řídily. Z rozhodnutí správních
orgánů tak není patrné, zda dostatečně a správně zhodnotily závažnost důvodů pro pokácení
těchto dřevin.
Pokud mají soudy ve správním soudnictví přezkoumávat rozhodnutí vydané v oblasti
veřejné správy [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], je z povahy věci nutné, aby bylo možno
z přezkoumávaného rozhodnutí usoudit, z čeho správní orgán vycházel a jakými skutkovými
a právními úvahami se řídil. Sémanticky vzato totiž samotný pojem odůvodnění v sobě zahrnuje
požadavek, aby v něm byly uvedeny konkrétní důvody, které vedly příslušný orgán k danému
rozhodnutí. Absentují-li tyto důvody a úvahy v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, musí je
soud podle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost zrušit.
V projednávané věci není z odůvodnění správních rozhodnutí seznatelné,
jakým způsobem správní orgány hodnotily závažnost důvodů pro pokácení dřevin, a soudy
si nemohou tyto okolnosti domýšlet, jak chybně učinil krajský soud, který si nevyřčený domnělý
závažný důvod pro kácení dřevin domyslel a podpořil nepodloženou argumentací o zlepšení
životní úrovně obyvatel díky bezproblémovým nákupům bez nutnosti dojíždění a nabídce
volných pracovních míst. Stěžovatel správně poukázal na to, že nic takového nebylo v průběhu
správního ani soudního řízení prokázáno a zjevný nesouhlas některých obyvatel s výstavbou
supermarketu včetně jejich snahy o zachování zeleně tyto argumenty přinejmenším relativizuje.
Krajský soud měl tedy napadené správní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušit a věc
vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Tuto kasační námitku Nejvyšší správní soud shledal
důvodnou.
Stěžovateli lze dále přisvědčit, že estetický a funkční význam dřevin nesmí být posuzován
samostatně a nemůže být snižován na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby.
Naopak estetický a funkční význam dřevin musí správní orgány zkoumat ve vztahu k důvodům
pro pokácení dřevin a jejich závažnosti. To však správní orgány v projednávané věci neučinily,
potažmo nevyjevily v odůvodněních svých rozhodnutí.
Za nesprávnou považuje Nejvyšší správní soud rovněž absolutizaci vlastnického práva
a vůle vlastníka, jehož záměr prodat pozemky za účelem výstavby supermarketu zřejmě správní
orgány považovaly za závažný důvod pro pokácení dřevin.
Podle §2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu
s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to,
aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Správní orgány rozhodující na úseku ochrany přírody a krajiny jsou povinny především
střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou
být protichůdné k zájmu veřejnému. Výstavbu supermarketu právě v místě, kam ji hodlá situovat
město Skuteč a investor stavby, nelze bez dalšího považovat za veřejný zájem, neboť existence
takového veřejného zájmu nebyla ve správním řízení tvrzena ani prokázána.
Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje. Nesmí být
zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Jeho výkon
nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
V daném případě se zákonné omezení výkonu vlastnického práva projevuje právě tím,
že vlastník pozemku může pokácet stromy na tomto pozemku rostoucí pouze s povolením
orgánu ochrany přírody, který musí objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka
na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán
přitom váží estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů
pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí.
Nejvyšší správní soud podotýká, že je předčasné považovat za závažný důvod
pro pokácení dřevin plánovanou výstavbu supermarketu, když ke dni vydání správních
rozhodnutí nebyla schválena ani změna územního plánu, která by tuto výstavbu umožnila.
Prováděná změna územního plánu i následné řízení o umístění stavby mohou podle názoru
Nejvyššího správního soudu podstatně ovlivnit či pozměnit předpoklady, ze kterých správní
orgány při vydání rozhodnutí o povolení pokácení dřevin vycházely.
Změna územního plánu musí být provedena formou opatření obecné povahy,
které je přezkoumatelné soudem postupem podle §101a a následujících s. ř. s., přičemž vzhledem
k nesouhlasu mnoha osob s výstavbou supermarketu lze podání takového návrhu v dané věci
předpokládat. V návaznosti na změnu územního plánu bude moct proběhnout územní řízení,
ve kterém se zcela jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, čímž bude poprvé najisto
postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.
Závažný důvod pro pokácení dřevin musí existovat již v okamžiku vydání rozhodnutí
o povolení pokácení dřevin a nemůže být suplován podmínkou určující termín pro samotnou
realizaci kácení dřevin. Podmínka, že kácení lze realizovat až v těsné návaznosti na zahájení
stavebních prací souvisejících s výstavbou prodejny PLUS, byla nadto formulována velmi vágně
a zahájení kácení dřevin mělo být vázáno spíše na právní moc stavebního povolení.
Nejvyšší správní soud je toho názoru, že závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající
v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní
rozhodnutí o umístění této stavby.
Na okraj Nejvyšší správní soud doplňuje, že o pokácení dřevin nepožádal vlastník těchto
dřevin a příslušných pozemků a správní orgány vůbec nezjišťovaly, zda skutečně existuje tvrzený
smluvní vztah mezi vlastníkem pozemků a osobou, jež o kácení dřevin požádala, ani si neověřily
obsah této smlouvy a práva a povinnosti, které z ní jednotlivým smluvním stranám vyplývají.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné
pro nedostatek důvodů a krajský soud pochybil, když je podle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
nezrušil. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná,
a proto rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11. 2007,
č. j. 52 Ca 22/2007 - 48, podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Podle §110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu
a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším
správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na krajském soudu tedy nyní bude, aby napadené
správní rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost (§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.) zrušil a věc vrátil
žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými
závěry.
V novém rozhodnutí ve věci krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti podle §110 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2008
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu