ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.4.2008:142
sp. zn. 4 Azs 4/2008 - 142
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobců: a) P. M., b) P. F., c) nezl. P. I., d) nezl. P. T.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti
žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2007, č. j. 32 Az
65/2006 - 118,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19. 9. 2007, č. j. 32 Az 65/2006
- 62, zamítl žalobu žalobců proti rozhodnutím žalovaného č. j. OAM-682/VL-20-P07-2005,
č. j. OAM-681/VL-20-P07-2005 a č. j. OAM-837/VL-20-P07-2005, ze dne 22. 11. 2006,
a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávanými
rozhodnutími žalovaný neudělil žalobcům mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a
a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozsudku podali žalobci kasační stížnost z důvodů podle §103 odst. 1
písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), a požádali o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 11. 2007, č. j. 32 Az 65/2006 - 118,
zamítl žádost žalobců o ustanovení zástupce. V odůvodnění soud uvedl, že kasační stížnost
zjevně nemůže být úspěšná, neboť byla podána opožděně.
Proti tomuto usnesení podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) včas kasační stížnost,
v níž namítali, že dnem určujícím počátek lhůty je den následující po doručení rozsudku
(rozsudek doručen dne 24. 10. 2007), lhůta počala běžet dne 25. 10. 2007 a skončila dnem,
který se názvem shoduje se dnem 25. 10. 2007, tj. dnem 8. 11. 2007. Kasační stížnost
proti rozsudku tedy byla podána včas a napadené usnesení není v souladu se zákonem.
Stěžovatelé požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti.
Dne 22. 1. 2008 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační
stížnosti.
Nejvyšší správní soud shledal podanou kasační stížnost přípustnou a přijatelnou
a napadené usnesení přezkoumal v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody,
které stěžovatelé ve své kasační stížnosti uplatnili. Soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3
s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu kasační stížnosti plyne, že stěžovatelé uplatňují důvody uvedené v §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti
spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné
právní posouzení spočívá buď v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný
právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.
Kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 8 první věta s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném splnění
může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí jednak splňovat
podmínky pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být ustanovení zástupce
potřeba k ochraně práv navrhovatele.
Podmínky pro osvobození od soudních poplatků upravuje §36 odst. 3 s. ř. s. Podle první
věty tohoto ustanovení účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Podle druhé věty
téhož ustanovení, dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný,
takovou žádost zamítne.
V posuzované věci žádali stěžovatelé o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2007, č. j. 32 Az 65/2006 - 62.
Tuto kasační stížnost považoval krajský soud za opožděnou a tudíž zjevně neúspěšnou,
a proto žádost o ustanovení zástupce zamítl. Nejvyšší správní soud tedy nejprve posoudil
včasnost předmětné kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové usneseními ze dne
4. 1. 2007, č. j. 32 Az 65/2006 - 19, č. j. 32 Az 64/2006 - 17 a č. j. 32 Az 66/2006 - 13, ustanovil
zástupcem stěžovatelů Organizaci pro pomoc uprchlíkům.
Předmětný rozsudek krajského soudu byl poté v souladu s §42 odst. 2 s. ř. s. doručován
pouze zástupci stěžovatelů, kterému byl doručen dne 24. 10. 2007, což dokládá doručenka
založená v soudním spisu.
Rozsudek obsahuje řádné poučení o možnosti podat kasační stížnost. V poučení
napadeného rozhodnutí je v souladu s §106 odst. 2 s. ř. s. správně uvedeno,
že proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat ve lhůtě dvou
týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci
Králové, lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního
dne tohoto měsíce.
Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno
soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu,
který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, předmětný rozsudek byl stěžovatelům doručen ve středu dne
24. 10. 2007. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet ve čtvrtek dne
25. 10. 2007 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve středu dne 7. 11. 2007 (§40 odst. 2 s. ř. s.).
K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu bylo
třeba, aby nejpozději dne 7. 11. 2007 byla kasační stížnost předána Krajskému soudu v Hradci
Králové, případně Nejvyššímu správnímu soudu, nebo jednomu z těchto soudů zaslána
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu,
který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla osobně
podána u Krajského soudu v Hradci Králové až dne 8. 11. 2007, tedy opožděně.
Nejvyšší správní soud tak ve shodě s krajským soudem dospěl k jednoznačnému závěru,
že kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2007,
č. j. 32 Az 65/2006 - 62, je opožděná.
Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu, je-li návrh podán opožděně, zjevně nemůže
být úspěšný, neboť opožděnost návrhu znemožňuje soudu, aby návrh projednal, zabýval
se meritem věci a navrhovateli vyhověl, když podle citovaného ustanovení musí takový návrh
odmítnout. Opožděně podaným návrhem tedy navrhovatel nemůže dosáhnout úspěchu ve věci.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost stěžovatelů proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2007, č. j. 32 Az 65/2006 - 62,
pro svou opožděnost zjevně nemůže být úspěšná, a proto v případě stěžovatelů nejsou splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Jedna z obligatorních podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů soudem není
splněna, proto krajský soud postupoval správně, když žádost stěžovatelů o ustanovení zástupce
z řad advokátů zamítl.
Kasační námitku stěžovatelů, že kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu podali
včas, Nejvyšší správní soud shledal nedůvodnou. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. totiž lhůta končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty, nikoliv
se dnem, kdy lhůta počala běžet, jak chybně uvádějí stěžovatelé.
Kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tedy nebyl prokázán, Nejvyšší správní
soud nezjistil namítanou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, a proto kasační stížnost
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2007, č. j. 32 Az 65/2006 - 118,
jako nedůvodnou zamítl.
O návrhu na přiznání odkladného účinku podle §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam,
kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 s. ř. s. za použití
ustanovení §120 téhož zákona. Protože úspěšnému žalovanému v tomto stádiu řízení žádné
náklady nevznikly a stěžovatelé v řízení nebyli úspěšní, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. února 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu