ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.59.2008:52
sp. zn. 4 Azs 59/2008 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: S. H. T., zast. opatrovníkem: Organizace pro
pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v
Praze ze dne 1. 11. 2007, č. j. 47 Az 26/2007 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 8. 2007, č. j. OAM-10-324/LE-BE01-BE07-2007,
byla podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“) žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná,
tedy proto, že žalobkyně neuváděla skutečnosti svědčící o tom, že by mohla být vystavena
pronásledování.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 11. 2007, č. j. 47 Az 26/2007 – 24, zamítl
žalobu proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného a rozhodl dále tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
s odkazem na §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „ s. ř. s.“), a to bez jakékoliv konkretizace kasačních důvodů. Navrhovala, aby Nejvyšší
správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádala
o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Vzhledem k tomu, že krajský soud posléze zjistil, že místo dalšího pobytu stěžovatelky
není známo, ustanovil jí usnesením ze dne 26. 3. 2008, č. j. 47 Az 26/2007 – 26, opatrovníkem
Organizaci pro pomoc uprchlíkům.
Následně krajský soud stěžovatelku prostřednictvím jejího zástupce (opatrovníka) vyzval,
aby do 10 dnů od doručení výzvy osvědčila předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů,
tedy aby doložila své osobní, majetkové a výdělkové poměry a aby k tomu účelu vyplnila a vrátila
soudu příslušný formulář.
Vzhledem k tomu, že tak stěžovatelka ve stanovené lhůtě ani později neučinila, Krajský
soud v Praze usnesením ze dne 18. 7. 2008, č. j. 47 Az 26/2007 – 42, návrh stěžovatelky
na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně
ji prostřednictvím opatrovníka vyzval, aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení založila
do soudního spisu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud poté, co stěžovatelka plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování
v řízení o kasační stížnosti v určené lhůtě nepředložila, předal věc k rozhodnutí o kasační
stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu s poznámkou, že stěžovatelka není zastoupena
advokátem; vyjádření žalovaného nebylo proto za daného stavu věci vyžadováno a vady kasační
stížnosti nebyly odstraňovány.
Jelikož usnesení krajského soudu ze dne 18. 7. 2008, č. j. 47 Az 26/2007 – 42,
neobsahovalo poučení o zákonných následcích nevyhovění výzvě ke zvolení si advokáta
a k předložení plné moci tomuto advokátu udělené pro řízení o kasační stížnosti, vyzval Nejvyšší
správní soud přípisem ze dne 25. 9. 2008, č. j. 4 Azs 59/2008 – 50, stěžovatelku prostřednictvím
jejího opatrovníka znovu (spolu s opakovaným poučením o povinném zastoupení advokátem
pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.), aby si pro řízení o kasační stížnosti
advokáta zvolila a plnou moc tomuto advokátu udělenou zaslala přímo Nejvyššímu správnímu
soudu ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy. Současně ji poučil, že nebude-li v této lhůtě
výzvě soudu vyhověno, nebude možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat a soud kasační
stížnost odmítne.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve lhůtě stanovené zdejším soudem, ani později,
na výzvu k odstranění nedostatku zastoupení advokátem nereagovala, Nejvyšší správní soud
dospěl k závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost předepsanou ustanovením §105 odst. 2
s. ř. s. Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona
vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatelka předepsané vysokoškolské právnické vzdělání sama nedoložila a na výzvu
soudu nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení,
přestože byla řádně poučena o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu
odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, www.nssoud.cz).
Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní
soud kasační stížnost stěžovatelky podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením
§120 téhož zákona odmítl.
Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud nezkoumal splnění dalších náležitostí
kasační stížnosti.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu