ECLI:CZ:NSS:2008:5.AFS.94.2008:82
sp. zn. 5 Afs 94/2008 - 82
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky
Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuby Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní
věci žalobce: AMT Hrotovice, spol. s r. o., se sídlem Milačka 603, Hrotovice, zast. JUDr.
Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Koliště 55, Brno, proti žalovanému: Celní
ředitelství Brno, se sídlem Koliště 21, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2008, č. j. 31 Ca 215/2006 - 41, o návrhu žalobce
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 2. 10. 2006, č. j. 7921-02/06-0101-21, žalovaný zamítl odvolání
žalobce proti platebnímu výměru č. 1/2006 Celního úřadu Jihlava ze dne 7. 7. 2006, č. j. 2444-
03/06-2162-01, kterým byla žalobci vyměřena dle §46 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, za použití §4 odst. 1 písm. f), §9 odst. 3 písm. e) §45 odst. 1 písm. b) a §48
odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních za zdaňovací období března 2006 spotřební
daň z minerálních olejů ve výši 67 262 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Brně
rozsudkem ze dne 26. 5. 2008, č. j. 31 Ca 215/2006 - 41, zamítl.
Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností
opírající se o důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. Stěžovatel zároveň návrhem
doručeným krajskému soudu dne 9. 7. 2008 navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek ve smyslu §107 s. ř. s. Tento návrh byl dne 22. 7. 2008 doplněn
o podklady k prokázání, že by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu
(§73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.) a mohl ohrozit jeho existenci. Konkrétně se jednalo
o rozvahu ke dni 30. 6. 2008 a kopii příloh k přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok
2007.
Nejvyšší správní soud následně při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s . ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou naplněny.
Stěžovatel v příslušném vyjádření, které doložil výše zmíněnými doklady, uvedl,
že poměrně vysoká ztráta, ve které se stěžovatel nachází (ke dni 30. 6. 2008 se jedná
o 410 000 Kč), mu nedovoluje hradit jakékoliv neplánované či mimořádnější výdaje bez rizika
vážnější újmy. Ohrožen by tak v případě výkonu rozhodnutí mohl být chod a fungování celé
společnosti.
Žalovaný se k podané kasační stížnosti ani návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud se seznámil s podklady předloženými stěžovatelem. Z předložených
materiálů vyplývá, že stěžovatel vykazoval v minulých letech daňovou ztrátu, kterou v letech 2006
a 2007 odečítal od základu daně. Po zhodnocení všech relevantních údajů dospěl Nejvyšší správní
soud k závěru, že vymáhání nikoli pouze vyměřené částky, ale celkového nedoplatku stěžovatele
na spotřební dani, který je součtem shora uvedené částky a částek 334 022 Kč a 8 614 Kč, jež byly
stěžovateli vyměřeny za zdaňovací období května 2005 a září 2005 a jichž se týkají další řízení
o kasačních stížnostech žalovaného proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2008,
č. j. 31 Ca 201/2006 - 45 a 31 Ca 195/2006 - 42, by skutečně mohlo vést až k ukončení činnosti
stěžovatele. Pro účely přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v těchto věcech je tedy třeba
brát v úvahu součet uvedených částek. Je také možné doplnit, že v předmětných věcech byl
odkladný účinek žalobám přiznán již krajským soudem.
V daném případě lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, www.nssoud.cz, dle něhož „nenahraditelná újma,
která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní
podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný
a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit. Právě případné ukončení podnikatelské
činnosti stěžovatele či jeho zánik, by nepochybně představovaly takovou nenahraditelnou újmu,
která je nevratná.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob ani že by takové rozhodnutí
bylo v rozporu s veřejným zájmem. Ani sám žalovaný žádný takový konkrétní důvod neuvedl.
Vzhledem k tomu, že odkladný účinek žalobě ve vztahu k žalobou napadenému
správnímu rozhodnutí přiznal v předmětné věci již krajský soud, je v souladu se závěry usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikovaného
pod č. 786/2006 Sb. NSS, postačující přiznat odkladný účinek kasační stížnosti pouze ve vztahu
k napadenému rozsudku krajského soudu, čímž bude z hlediska odkladného účinku až do právní
moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu obnoven stav, který zde byl před právní mocí
rozhodnutí krajského soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2008
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně senátu