ECLI:CZ:NSS:2008:5.AS.14.2008:43
sp. zn. 5 As 14/2008 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce:
M. B., zastoupeného JUDr. Vendelínem Mihalikem, advokátem se sídlem Římská 16, Praha 2,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského Kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2007,
č. j. 2 Ca 6/2007 - 25, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2007, č. j. 26853/2007/KUSK, 26853/2007/KUSK/3, zamítl
žalovaný odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Hořovice, odboru technického
a dopravního ze dne 22. 1. 2007, č. j. S-MUHO/5661/2006 TAD 219, kterým byla žalobci
uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových
vozidel na dobu 12 měsíců, a to za přestupek dle §22 odst. 1 písm. h) a i) zákona
č. 200/1990 Sb., o přestupcích (v tehdy relevantním znění), který měl žalobce spáchat jednáním
ze dne 9. 11. 2006 popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí, čímž měl porušit ustanovení
§4 písm. a) a b), §11 odst . 1 a §18 odst . 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce u Krajského soudu v Praze
žalobu ve správním soudnictví. Usnesením ze dne 23. 4. 2007, č. j. 44 Ca 42/2007 - 10, Krajský
soud v Praze rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze
rozsudkem ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ca 6/2007 - 25, žalobu zamítl.
Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl shora nadepsaný rozsudek Městského soudu v Praze
včasnou kasační stížností opírající se o důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel
zároveň navrhl ve smyslu §107 s. ř. s., aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek, neboť důsledkem právní moci napadeného rozhodnutí je dle stěžovatele
skutečnost, že bezprostřední výkon tohoto rozhodnutí pro něj znamená nenahraditelnou újmu
spočívající zejména v nemožnosti řídit motorové vozidlo, které však představuje nezbytný
předpoklad pro výkon jeho povolání a zajištění potřeb svých i své rodiny. Stěžovatel uváděl,
že přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti se dle jeho názoru nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem.
Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě
nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s . ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §72 odst. 2 až 4 s. ř. s. jsou naplněny: návrh
na přiznání odkladného účinku podal stěžovatel, žalovaný nevznesl relevantní námitky
proti přiznání odkladného účinku, naopak správní orgán prvního stupně v průběhu řízení
o předmětné žalobě odložil na žádost žalobce výkon svého rozhodnutí do právní moci
rozhodnutí městského soudu. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se stěžovatelem, že zákaz
řízení motorových vozidel, které je pro stěžovatele, jak vyplývá rovněž ze správního spisu,
podmínkou pro výkon jeho povolání, by mohl pro něho znamenat nenahraditelnou újmu.
Zároveň je zřejmé, že se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v daném případě nedotýká
práv třetích osob, a vzhledem ke skutkovým okolnostem, na jejichž základě byl stěžovatel uznán
vinným spácháním výše uvedeného přestupku, nelze ani tvrdit, že by přiznání odkladného účinku
bylo v daném případě v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. května 2008
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu