ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.111.2007:69
sp. zn. 6 Ads 111/2007 - 69
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: V. C.,
zastoupeného JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem, se sídlem Veverkova 1343/1, Hradec
Králové, proti žalované: Policie České republiky, Správa Východočeského kraje, se sídlem
Ulrichovo nám. 810/4, Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2006,
č. 1302, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 22. 6. 2007, č. j. 30 Ca 97/2006 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nep řiznáv á .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá kasační stížností usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové blíže označené v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2006, č. 1302. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí ředitele okresního ředitelství Policie České republiky
Rychnov nad Kněžnou ze dne 11. 7. 2006, č. j. ORRK - 428/2006, jímž byl stěžovatel propuštěn
podle §106 odst. 1 písm. d) a §108 odst. 3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, účinného do 31. 12. 2006 (dále jen „služební zákon“),
ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky.
Městský soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že podle §72 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), lze podat žalobu do dvou měsíců
po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalobci, pokud nestanoví zvláštní zákon lhůtu
jinou. Podle §137 odst. 2 služebního zákona může policista podat u soudu návrh
na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře až po vyčerpání opravného prostředku
podle §132 téhož zákona a ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Krajský soud
z obsahu spisu zjistil, že v době vydání napadeného rozhodnutí byl stěžovatel zastoupen
advokátem JUDr. Tomášem Dvořáčkem na základě plné moci ze dne 5. 9. 2006, v níž byl
jmenovaný advokát zmocněn ke všem právním úkonům spojeným s daným řízením ve věci
služebního poměru. Protože tato plná moc byla koncipována jako neomezená (generální) pro celé
řízení, byl jedině tento zástupce osobou, které bylo třeba rozhodnutí žalované doručit,
přičemž od tohoto doručení běžela lhůta pro podání žaloby. Stěžovatelovu zástupci bylo
rozhodnutí žalované doručeno dne 9. 10. 2006, a proto zákonná lhůta pro podání žaloby
proti němu skončila dnem 8. 11. 2006. Stěžovatel však žalobu podal až dne 16. 11. 2006
odevzdáním zásilky k poštovní přepravě. Žaloba byla proto podána opožděně a krajský soud
ji podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Ve své kasační stížnosti stěžovatel uplatnil kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., přičemž zejména uvedl, že v rozhodnutí žalované není uvedeno, že by byl stěžovatel
zastoupen zástupcem, a proto se stěžovatel důvodně domníval, že rozhodnutí bylo zasláno
pouze jemu a nikoliv také jeho zástupci. Se závěry krajského soudu ovšem nesouhlasí též proto,
že rozhodnutí ve věci služebního poměru se doručuje do vlastních rukou policisty a doručení
zástupci tak nemohlo takové doručení nahradit. Stěžovatel je přesvědčen, že se nejedná
o občanskoprávní řízení, v němž se doručuje toliko zástupci stran, a proto lhůta k podání žaloby
počala běžet až doručením jemu samotnému. I pokud by bylo správně doručováno zástupci,
stěžovatel byl uveden v omyl tím, že bylo rovněž doručováno jemu samotnému a on se domníval,
že lhůta počíná běžet až doručením poslednímu z adresátů. Toto pravidlo je obecně platné
a mělo-li by se aplikovat jiné, muselo by to být uvedeno v poučení o možnosti podat opravný
prostředek. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci
krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zrekapitulovala dosavadní průběh řízení
a dále konstatovala, že se v dané věci jednalo o správní řízení konané ve věcech služebního
poměru, a proto byla nepochybně plná moc udělena v souladu s §33 odst. 2 písm. b) zákona
č. 500/2004 Sb., správního řádu. Podle §34 odst. 2 správního řádu se pak s výjimkou případů,
kdy má zastoupený něco osobně vykonat, doručují písemnosti pouze zástupci. Doručení
zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Z těchto důvodů nemůže
v dané věci nic změnit, že rozhodnutí bylo současně zasláno i stěžovateli a tomuto později
doručeno.
Kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl
účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.), stěžovatel je zastoupen
advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a kasační stížnost je přípustná, neboť z obsahu kasační stížnosti
je zřejmé, že stěžovatel uplatňuje kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., ač sám
výslovně odkazuje na písm. a) téhož ustanovení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu důvodu uplatněného
v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že tato kasační stížnost není důvodná.
Řízení o propuštění ze služebního poměru představuje řízení vedené vrchnostenským
orgánem vůči policistovi; tento proces je dílčím způsobem upraven služebním zákonem,
ovšem nikoli v úplnosti.
Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) od 1. 1. 2006 dopadá
i na ta řízení, v nichž správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž zvláštní předpisy řízení v celém
rozsahu upravují, a to v otázkách, jejichž řešení je nezbytné (§180 odst. 1 správního řádu). Řízení
v posuzované věci bylo zahájeno 11. 7. 2006 a téhož dne bylo vydáno rozhodnutí o propuštění
ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky, proto bylo na takové řízení
v neupravených otázkách nutno užít správní řád.
Podle §33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění
k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu.
V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Podle odst. 2
téhož ustanovení může být zmocnění uděleno k určitému úkonu, skupině úkonů
nebo pro určitou část řízení, pro celé řízení, pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem,
která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí
být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně
příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo v jiném rozsahu na základě
zvláštního zákona.
Podle §34 správního řádu zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů
zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. S výjimkou případů, kdy má
zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení
zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.
V posuzovaném případě stěžovatel dne 4. 9. 2006 udělil JUDr. Tomáši Dvořáčkovi
generální plnou moc (viz č. l. 46 spisu žalované), což ostatně ani sám nezpochybňuje. Rozhodnutí
žalované bylo doručeno stěžovatelovu zástupci dne 9. 10. 2006 a zákonná třicetidenní lhůta
pro podání žaloby tak marně uplynula dnem 8. 11. 2006. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit
ani stěžovatelovo tvrzení, že jej žalovaná uvedla v omyl neuvedením zástupce v napadeném
rozhodnutí, neboť stěžovatel o svém právním úkonu (udělení plné moci) bezpochyby věděl
a povinnost doručovat zástupci žalované vyplývá ze zákona. Stěžovateli nelze dále přisvědčit
ani v jeho tvrzení, že platí obecné pravidlo o počítání lhůty pro podání žaloby od doručení
poslednímu z adresátů (takové pravidlo lze užít jen v případě, kdy v řízení vystupuje více
účastníků, v této věci však byl účastníkem pouze stěžovatel).
Jelikož žaloba ke krajskému soudu byla podána k poštovní přepravě dne 16. 11. 2006,
byla podána opožděně a Krajský soud v Hradci Králové nepochybil, jestliže ji z tohoto důvodu
odmítl.
Nejvyšší správní soud výše uvedený názor zastává setrvale, a to i pro období
před 1. 1. 2006, kdy pravidla o zastupování byla dána zákoníkem práce na základě výslovného
odkazu ve služebním zákoně (srov. rozsudek ze dne 21. 3. 2007, č. j. 1 As 3/2006 - 59;
dostupný na www.nssoud.cz).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost
jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů
řízení (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.), žalovaná náhradu nákladů řízení
nepožadovala a ani soud z obsahu spisu žádné náklady převyšující rámec její běžné
administrativní činnosti neshledal. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žalované
se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. března 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu