ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.118.2006:77
sp. zn. 6 Ads 118/2006 - 77
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: A. P.,
zastoupeného Patimat Kashkaevou, advokátkou, se sídlem Waldertova 670/6, Karlovy Vary,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 2. 1. 2006, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2006, č. j. 16 Cad 55/2006 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni se odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti
nepřizná v á .
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 2. 1. 2006, č. X, byla žalobci (dále jen „stěžovatel“)
zamítnuta žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek §38 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Plzni,
v níž namítal, že jeho zdravotní stav se oproti roku 2002, kdy bylo rovněž rozhodováno o jeho
žádosti o plný invalidní důchod, podstatně zhoršil, a to již z důvodu přibývajícího věku.
Na základě řádného lékařského vyšetření by proto muselo být shledáno, že je více než z 66 %
neschopen soustavné výdělečné činnosti. Z tohoto důvodu je rozhodnutí žalované nezákonné.
Krajský soud žalobu rozsudkem ze dne 18. 7. 2006, č. j. 16 Cad 55/2006 - 37, zamítl
a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K tomuto závěru krajský soud
dospěl především na základě závěrů Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí,
pracoviště Plzeň, ze dne 6. 4. 2006, podle nichž byla stěžovatelova míra poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti stanovena na 40 %.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 11. 8. 2006 stěžovatel sdělil, že proti tomuto
rozsudku hodlá podat kasační stížnost a současně požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení
soudem. Krajský soud stěžovateli usnesením ze dne 15. 8. 2006, č. j. 16 Cad 55/2006 - 54,
vyhověl a ustanovil zástupcem advokáta Mgr. Josefa Havlíčka. Jelikož tento advokát byl později
vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory, byla jeho nástupcem v souladu s §27
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, určena dne 4. 9. 2006 Českou advokátní komorou advokátka
Petimat Kashkaeva. Usnesením ze dne 15. 9. 2006, č. j. 16 Cad 55/2006 - 60, vyzval soud
stěžovatelova zástupce, aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnil stěžovatelovo podání tak, aby z něho
bylo patrno, v jakém rozsahu je kasační stížností rozhodnutí žalované napadáno, kdy bylo
rozhodnutí doručeno a z jakých důvodů dle §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), je napadáno. Soud rovněž stěžovatelova zástupce poučil
o následcích případného nedoplnění kasační stížnosti. Stěžovatelova zástupkyně kasační stížnost
doplnila podáním ze dne 25. 9. 2006, v němž uvedla, že dle stěžovatelova názoru žalovaná
při svém rozhodování porušila §3 odst. 3 a 4, §32 odst. 1 a 2, §33 odst. 2 a §46 správního řádu.
K porušení těchto ustanovení krajský soud nepřihlížel, a tím došlo k nezákonnosti spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem. Stěžovatel má za to, že žalovaná nepřezkoumala
všechny důvody, které stěžovatele k podání žádosti o plný invalidní důchod vedly. Z tohoto
důvodu navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci Krajskému soudu v Plzni k dalšímu
řízení.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Podle §106 odst. 1 a 2 a §37 odst. 5 s. ř. s. musí kasační stížnost, kromě jiného, obsahovat údaj,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozsudek stěžovatel napadá. Nemá-li kasační stížnost všechny
náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitostí doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Kasační stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou. Protože neobsahovala
náležitosti požadované zákonem, soud stěžovatelova zástupce vyzval k doplnění kasační stížnosti
o údaje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je podávána. V doplnění kasační stížnosti (popsaném
výše) zástupce vytknul soudu, že nepřihlížel k porušení několika ustanovení správního řádu,
včetně §32 (podle něhož správní orgán je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věcí
a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí), aniž by konkretizoval, v čem toto
porušení povinností správního orgánu spatřuje.
V rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu publikovaném
pod č. 835/2006 Sb. NSS bylo konstatováno, že líčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností,
k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy
od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem.
Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení
či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím
samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled
na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti
se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním
či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní
skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů
či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ
jím tvrzené nezákonnosti.
Tyto závěry platí rovněž pro náležitosti kasační stížnosti, přičemž z doplnění kasační
stížnosti v posuzované věci tak, jak bylo již shora uvedeno, vůbec nevyplývá, v jakých
konkrétních skutkových důvodech a skutečnostech stěžovatel jím tvrzená pochybení spatřuje.
Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud odmítne návrh, mj. jestliže nejsou splněny jiné
podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
a nelze proto v řízení pokračovat.
Jelikož nedostatek kasační stížnosti nebyl přes výzvu soudu odstraněn a z tohoto důvodu
nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení. Stěžovatelově ustanovené zástupkyni nebyla odměna za zastupování v řízení
o kasační stížnosti přiznána, jelikož zástupkyně přes výzvu soudu nesdělila, jaké úkony v řízení
učinila a zda je plátcem daně z přidané hodnoty, a z obsahu soudního spisu plyne, že doplněním
kasační stížnosti neodstranila vady vytýkané soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. května 2008
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu