ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.125.2007:113
sp. zn. 6 Ads 125/2007 - 113
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2005, č. j. 2005/53254 - 212,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2006,
č. j. 4 Cad 90/2005 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 10. 2005, č. j. 2005/53254 - 212, a současně podal žalobce návrh
na přiznání odkladného účinku žaloby.
Usnesením ze dne 7. 3. 2006, č. j. 4 Cad 90/2005 - 16, Městský soud v Praze
zamítl žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žaloby. Žalobce byl řádně poučen,
že proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná podle §104 odst. 3 písm. c) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Dále stěžovatel žádá o ustanovení advokáta
a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Kasační stížnost podává z důvodů uvedených
v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti dále cituje ustanovení Listiny základních
práv a svobod, která měla být napadeným rozhodnutím porušena.
Městský soud v Praze kasační stížnost předložil Nejvyššímu správnímu soudu, aniž by
odstraňoval vady kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podání kasační stížnosti nebylo přípustné,
neboť podle ustanovení §103 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost není přípustná
proti rozhodnutí povahy dočasné. Podle §73 odst. 1 s. ř. s. podání žaloby nemá odkladný účinek,
pokud není stanoveno jinak. Podle odst. 2 citovaného §73 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Rozhodnutí o odkladném
účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné, jak vyplývá z konstantní
judikatury Nejvyššího správního soudu - k tomu srov. usnesení ze dne 22. 12. 2004,
č. j. 5 As 52/2004 - 172, publikováno ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 507/2005. Dočasnou
povahu má tedy i rozhodnutí, jímž byl - jako v případě stěžovatele - návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá
postup soudu při rozhodování o věci samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.
Za této situace nemělo žádný procesní význam rozhodovat o odkladném účinku kasační
stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. užitého přiměřeně
podle §120 s. ř. s. kasační stížnost žalobce směřující proti usnesení Městského soudu v Praze
o nepřiznání odkladného účinku žaloby jako nepřípustnou odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu