ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.33.2008:104
sp. zn. 6 Ads 33/2008 - 104
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného
JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 9. 2006, č. j. 2006/53258 - 212, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2007, č. j. 2 Cad 87/2006 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu JUDr. Vítu Vohánkovi, se přiznáv á
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 952 Kč, která bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 9. 2006, č. j. 2006/53258 - 212, bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí,
ze dne 22. 8. 2006, č. j. KUOK 88847/2006, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným
rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl zamítnut návrh žalobce na povolení obnovy
řízení ve věci pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru
sociálních věcí, ze dne 26. 7. 2006, č. j. KUOK 79801/2006, kterým bylo zamítnuto žalobcovo
odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh, odboru sociálního a zdravotního,
ve věci opakované žádosti o dávku sociální péče.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2007, č. j. 2 Cad 87/2006 - 52, žalobou
napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2006, č. j. 2006/53258 - 212, zamítl. V odůvodnění
rozhodnutí ve vztahu k zamítnutí žaloby soud uvedl, že návrh na povolení obnovy řízení žalobce
podal pouze z obecných důvodů, aniž by uvedl rozhodné skutečnosti, pro které lze obnovu řízení
povolit, a proto byl vyzván k doplnění tohoto návrhu tak, aby obsahoval náležitosti podle §100
odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Vzhledem k tomu, že žalobce návrh nedoplnil,
nedoložil svá tvrzení a ani nedoložil, že by došlo k některému z porušení nebo k některé
ze skutečností uvedených v §100 odst. 1 písm. a) nebo b) správního řádu, Krajský úřad
Olomouckého kraje svým rozhodnutím ze dne 22. 8. 2006, č. j. KUOK 88847/2006, návrh
na povolení obnovy řízení zamítl. Soud proto v tomto ohledu uzavřel, že neshledal nezákonnost
napadeného rozhodnutí žalovaného, a proto žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 4. 9. 2006, č. j. 2006/53258 - 212, jako nedůvodnou zamítl.
Včas podanou kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek
městského soudu podáním téměř nečitelného obsahu, v němž namítl zmatečnost rozhodnutí
soudu spočívající v tom, že rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti žalobce a rozhodoval soudce,
který byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen. Stěžovatel dodal, že mu bylo odepřeno
právo na zabezpečení ve stavu hmotné nouze a podotkl, že u soudu probíhá řízení o 80 žalobách,
které nebyly spojeny ke společnému projednání. Stěžovatel doplnil, že soud porušil ustanovení
čl. 3, čl. 4, čl. 10, čl. 96 odst. 1 a 2 Ústavy, čl. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 10 odst. 1, čl. 36 odst. 2, 3 a 4,
čl. 37 odst. 3, čl. 30 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, §39 odst. 1, §64 a §8
odst. 1 s. ř. s., §103 a §83 odst. 1 o. s. ř. Stěžovatel požádal o ustanovení advokáta pro řízení
o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V doplnění kasační stížnosti
ze dne 23. 1. 2008 ustanovený advokát stěžovatele nad to uvedl, že žalovaný, obdobně
jako správní orgány v předcházejících řízeních, věc nesprávně posoudil a řádně se jí nezabýval.
Stěžovatel nemá od 1. 12. 2003 žádné příjmy, majetek či úspory a nachází se ve stavu hmotné
nouze, a proto má nárok na dávku sociální péče v souladu se zákonem č. 482/1991 Sb.
S ohledem na tyto skutečnosti proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského
soudu v Praze ze dne 26. 9. 2007, č. j. 2 Cad 87/2006 - 52, zrušil a věc vrátil tomuto soudu
k dalšímu řízení.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
odpovídající §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady
podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav
aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však
nesprávně vyložena. Nejvyšší správní soud neshledává tuto námitku důvodnou. Žalobou
napadené rozhodnutí se týkalo návrhu na povolení obnovy řízení v pravomocně ukončené věci.
Jak správně uvedl již městský soud, protože v případě věci ukončené rozhodnutím Krajského
úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 22. 8. 2006, č. j. KUOK 88847/2006,
stěžovatel svůj obecný a nekonkrétní návrh na povolení obnovy ve věci pravomocného
rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, ze dne ze dne
26. 7. 2006, č. j. KUOK 79801/2006, vzdor výzvě a poučení, náležitým způsobem nedoplnil,
správní orgány nijak nepochybily, když návrh na povolení obnovy řízení zamítly.
Podle Nejvyššího správního soudu městský soud správně posoudil právní otázku,
neboť k povolení obnovy řízení nebyly zjištěny a prokázány zákonné důvody.
Stěžovatel dále uplatnil důvod kasační stížnosti odpovídající §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
podle něhož lze kasační stížnost podat z důvodu vady řízení spočívající v tom, že skutková
podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je
s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně
vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval napadené rozhodnutí správního orgánu měl
zrušit. Ani tuto námitku neshledává Nejvyšší správní soud důvodnou. Stěžovatel v tomto ohledu
namítá, že správní orgány nesprávně a nedostatečně zjistily skutkový stav věci, když zamítly
jeho žádost o poskytnutí dávky sociální péče, neboť je od listopadu 2003 ve stavu hmotné nouze
a na dávky má proto nárok. Jak již uvedl městský soud, vzhledem k tomu, že stěžovatel neposkytl
řádnou součinnost k tomu, aby odůvodnil a konkretizoval důvody obnovy řízení ve věci
pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, ze dne 22. 8. 2006,
č. j. KUOK 88847/2006, správní orgány proto jeho návrhu nemohly vyhovět. Nejvyšší správní
soud proto neshledal, obdobně jako to již neshledal městský soud, že by v řízení před žalovaným
byla porušena stěžovatelova procesní práva a ustanovení o řízení před správními orgány.
Pokud stěžovatel odkazoval, a to bez jakékoliv konkretizace či upřesnění na jednotlivá ustanovení
Ústavy, Listiny základních práv a svobod, s. ř. s. či o. s. ř., pak z jejich pouhého výčtu nelze nijak
dovodit, zda k jejich tvrzenému porušení došlo či nikoliv a námitka jejich porušení je
proto nedůvodná.
Třetím okruhem námitek stěžovatele odpovídajícím důvodům podle §103 odst. 1
písm. c) s. ř. s. bylo přesvědčení stěžovatele, že řízení před soudem bylo zmatečné, neboť ve věci
rozhodoval vyloučený soudce. Nejvyšší správní soud rovněž ani tuto námitku neshledává
důvodnou. Stěžovatel v ní bez jakékoli bližší konkretizace - toliko s odkazem, že uvedený soudce
již rozhodoval v jiných věcech žalobce, namítá, že soudce městského soudu byl z projednávání
a rozhodování jeho věci vyloučen, neuvádí však žádné konkrétní důvody, proč by tomu tak být
mělo. Vzhledem k tomu, že tato námitka postrádá bližší a náležité odůvodnění a důvody nebyly
Nejvyšším správním soudem shledány, nemohla být shledána důvodnou.
Další stížnostní námitkou stěžovatel uplatnil důvod podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
podle kterého lze podat kasační stížnost z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li taková vada mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Důvodem kasační stížnosti podle stěžovatele v tomto ohledu je skutečnost, že soud rozhodl
v jeho nepřítomnosti. Nejvyšší správní soud neshledal jako jinou vadu řízení, že soud rozhodl
ve stěžovatelově nepřítomnosti. V soudním spisu na č. l. 47 je založen přípis ze dne 19. 9. 2006
ve věci omluvy z jednání nařízeného na den 26. 9. 2006 z důvodu kolize jednání nařízeného
u Okresního soudu Plzeň - město, jehož se účastní ustanovený zástupce žalobce a sám žalobce
se k jednání dostavit nemůže z finančních důvodů. Právo na veřejné projednání nebylo žalobci
odepřeno vzhledem k tomu, že ve věci bylo nařízeno jednání, z něhož se omluvil jak zástupce
stěžovatele, tak stěžovatel, přičemž o odročení jednání žádáno nebylo. Městský soud v Praze
nepochybil, když ve věci rozhodl po nařízení jednání bez přítomnosti stěžovatele a jeho zástupce.
Nejvyšší správní soud dospěl ze všech shora uvedených důvodů k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto bylo rozhodnuto tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Městským soudem ustanovený zástupce stěžovatele požadoval za zastoupení stěžovatele
odměnu za dva úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení a doplnění kasační
stížnosti. Podle §35 odst. 8 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému advokátovi
odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti za jeden úkon právní služby po 500 Kč,
a to za doplnění kasační stížnosti ze dne 23. 1. 2008 podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a jeden režijní paušál po 300 Kč podle §13
odst. 3 téže vyhlášky. Protože ustanovený advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje
se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny
za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s. ). Částka daně vypočtená podle §37 písm. a) a §47 odst. 3
zákona č. 235/2004 Sb. činí 152 Kč. Ustanovenému zástupci se tedy přiznává odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti v celkové výši 952 Kč. Požadovaná odměna za jeden
úkon spočívající v přípravě a převzetí zastoupení nebyla přiznána, neboť podle ustanovení §11
odst. 1 písm. b) advokátního tarifu by odměna za převzetí a přípravu zastoupení náležela
za splnění podmínky, že se uskutečnila první porada s klientem, přičemž uskutečnění této porady
ustanovený advokát netvrdí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu