ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.63.2008:61
sp. zn. 6 Ads 63/2008 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: A. S.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2007, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 1. 2008, č. j. 16 Cad 259/2007 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) svou kasační stížností napadá usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 11. 1. 2008, č. j. 16 Cad 259/2007 - 24, kterým bylo zastaveno řízení
o žalobě proti výše označenému rozhodnutí žalované.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení krajského
soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 11. 1. 2008. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost
adresovaná Nejvyššímu správnímu soudu v Brně byla stěžovatelkou podána k poštovní přepravě
dne 11. 2. 2008.
Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně kasační stížnost nepodala včas (§106
odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být totiž kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání lhůty nelze
prominout. Napadené usnesení krajského soudu přitom obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání
kasační stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního
dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadené usnesení bylo stěžovatelce doručeno v pátek dne
11. 1. 2008. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy počala běžet v sobotu dne
12. 1. 2008 a skončila v pátek dne 25. 1. 2008. Stěžovatelka tedy kasační stížnost podala
až po uplynutí zákonné lhůty.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně podanou, aniž by se mohl
zabývat důvodností kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2008
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu