ECLI:CZ:NSS:2008:6.AS.1.2008:44
sp. zn. 6 As 1/2008 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: JUDr. M.
K., zastoupeného JUDr. Pavlem Blažkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Poštovská 8d, Brno,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor správní a organizační, se sídlem
Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2007, č. j. JMK
18409/2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
26. 9. 2007, č. j. 57 Ca 23/2007 - 20, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamít á .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora označenému rozsudku
Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
29. 3. 2007, č. j. JMK 18409/2007, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu
města Brně ze dne 8. 1. 2007, zn. OSC/CD/PŘ/857/06.
Stěžovatel podává návrh na přiznání odkladného účinku podle ustanovení §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), s odůvodněním, že právní následky
rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu spočívající v poškození
jeho dobré pověsti, nezbytné pro výkon jeho povolání. Dále uvádí, že přiznání odkladného
účinku se nijak nedotkne práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu na přiznání odkladného
účinku nevyjádřil.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej může
na návrh stěžovatele přiznat. Při posuzování přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
ve smyslu citovaného ustanovení §107 se ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. užije přiměřeně - to
znamená, že podmínky pro přiznání odkladného účinku spočívají v nenahraditelné újmě na straně
stěžovatele a v absenci dotčení nabytých práv třetích osob a rozporu s veřejným zájmem.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nenahraditelná újma,
která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout,
a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2
s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav. Pro vydání rozhodnutí, kterým se kasační
stížnosti přiznává odkladný účinek, by vliv rozsudku musel být zcela mimořádný a jeho důsledky
by musely být spojeny právě s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému by proto bylo třeba
předejít. Přiznání odkladného účinku je mimořádným zásahem do účinnosti a vykonatelnosti
napadeného rozhodnutí (rozsudku), a to zejména v případě řízení o kasační stížnosti, která sama
o sobě je mimořádným prostředkem v okamžiku, když již věc prošla řízením správním a řízením
před krajským soudem.
V daném případě však účinky pravomocného rozsudku krajského soudu neznamenají
nenahraditelnou - ve smyslu závažnou - újmu pro tohoto účastníka řízení, vyvolávající výjimečný
a závažný stav.
Nenahraditelnou újmu ve výše naznačeném smyslu způsobenou poškozením dobré
pověsti stěžovatele, nezbytné pro výkon jeho povolání, lze dovozovat jen stěží - je to prakticky
pojmově vyloučeno.
Poněvadž Nejvyšší správní soud neshledal naplněnou první a podstatnou podmínku
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (vznik nenahraditelné újmy na straně
stěžovatele), nebylo již třeba zkoumat podmínky další, jež musejí být naplněny kumulativně.
Proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. března 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu