ECLI:CZ:NSS:2008:6.AZS.55.2008:83
sp. zn. 6 Azs 55/2008 - 83
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky
Matyášové v právní věci žalobce: I. A., zastoupeného JUDr. Romanou Lužnou,
advokátkou, se sídlem Heinrichova 16, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM -
1 - 66/VL - 20 - 11 - 2007 ze dne 8. 10. 2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 209/2007 - 39 ze dne 23. 5. 2008,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Romaně Lužné se přiz náv á odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 2400 Kč, která jí bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 10. 2007, č. j. OAM - 1 - 66/VL - 20 - 11 - 2007,
nebyla žalobci (dále též „stěžovatel“) udělena mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a
a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2008, č. j. 56 Az 209/2007 - 39, byla
žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. Proti tomuto rozsudku
podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, pro řízení o níž mu byla soudem ustanovena
zástupkyně.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a
s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl
zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatel v kasační stížnosti, že žalovaný nezjistil skutkových stav
bez důvodných pochybností, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne
23. 9. 2004, č. j. 7 Azs 170/2004 - 48, www.nssoud.cz, či na rozsudek ze dne 18. 1. 2006,
č. j. 1 Azs 112/204 - 61, www.nssoud.cz. K námitce nedostatečného opatření podkladů
pro rozhodnutí žalovaného pak Nejvyšší správní soud poukazuje např. na svůj rozsudek ze dne
25. 11. 2003, č. j. 5 Azs 20/2003 - 34, týkající se opory skutkových zjištění ve správním spise.
Ohledně hmotněprávní námitky stěžovatele, že byl v Kyrgyzstánu diskriminován z důvodu své
uzbecké národnosti, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na to, že stížnostní námitkou tohoto
charakteru se již zabýval ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2005, č. j. 3 Azs 118/2004 - 52,
www.nssoud.cz, v němž dospěl k závěru, že v Kyrgyzstánu nedochází k diskriminaci osob jiných
národností. V této souvislosti Nejvyšší správní soud odkazuje i na svůj rozsudek ze dne
27. 6. 2005, č. j. 4 Azs 377/2004 - 75, www.nssoud.cz, týkající se pronásledování v domovské
zemi z důvodu odlišné národnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto
okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou
a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta. Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní
advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8
s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 1 x 2100 Kč za jeden úkon
právní služby spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení (§7, §9
odst. 3 písm. f/, §11 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/dále jen „advokátní tarif“/), a dále 1 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3
advokátního tarifu). Zástupkyni žalobce se tedy přiznává celková náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti ve výši 2400 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
v obvyklé lhůtě.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu