ECLI:CZ:NSS:2008:7.AFS.23.2008:75
sp. zn. 7 Afs 23/2008 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: Skoma - Lux,
s. r. o., se sídlem Polská 553/26, Olomouc, zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem
se sídlem Riegrova 12, Olomouc, proti žalovanému: Celní ředitelství Olomouc, se sídlem
Blanická 19, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 4. 12. 2007, č. j. 22 Ca 490/2006 - 30, o návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2007,
č. j. 22 Ca 490/2006 - 30, se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2007, č. j. 22 Ca 490/2006 - 30,
byla k žalobě podané žalobkyní zrušena rozhodnutí žalovaného Celního ředitelství Olomouc
ze dne 20. 11. 2006, č. j. 8784/06-1301-21, č. j. 8785/06-1301-21, č. j. 8786/06-1301-21,
č. j. 8787/06-1301-21, č. j. 8788/06-1301-21, č. j. 8789/06-1301-21, č. j. 8790/06-1301-21,
č. j. 8791/06-1301-21, č. j. 8792/06-1301-21, č. j. 8793/06-1301-21 a č. j. 8794/06-1301-21,
kterými byla zamítnuta odvolání žalobkyně proti rozhodnutím Celního úřadu Olomouc ze dne
2. 8. 2006, č. j. 3326-6/06-1361-021, č. j. 3326-8/06-1361-021, č. j. 3326-10/06-1361-021,
č. j. 3326-12/06-1361-021, č. j. 3326-14/06-1361-021, č. j. 3326-16/06-1361-021,
č. j. 3326-20/06-1361-021, č. j. 3326-22/06-1361-021, č. j. 3326-24/06–1361-021,
č. j. 3326-26/06–1361–021 a č. j. 3326-27/06–1361-021, o dodatečném vyměření celního dluhu
na spotřební daně v celkové výši 97 529 Kč.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalovaný jako stěžovatel (dále
jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
jíž se domáhá zrušení uvedeného rozsudku krajského soudu, a vrácení věci tomuto soudu
k dalšímu řízení. Stěžovatel současně podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný
účinek. Svůj návrh odůvodnil tím, že rozsudek krajského soudu je nepřípadným precedentem
v realizaci komunitárního práva v oblasti sazebního zařazení zboží v obecné rovině.
V tomto směru na jedné straně stojí rozhodnutí národního orgánu soudní moci a na straně druhé
komunitární sekundární normativní správní akt vydaný Komisí, jako výsledek řádného
schvalovacího procesu ve věci, v níž je aprobována nařízením rady (EHS) č. 2568/87, o celní
a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Zásah krajského soudu
tak může negativně determinovat aplikační praxi celních orgánů rozhodujících o sazebním
zařazení zboží a do budoucna vyvolávat právní nejistotu. Existence dvou rozdílných názorů
na sazební zařazení předmětného zboží vytváří z hlediska právní jistoty nepřípustný stav
pro zajištění jednotného používání kombinované nomenklatury. Nesprávná interpretace VIP
krajským soudem pak může být zavádějícím vodítkem pro ty subjekty, které vystupují
před celními orgány v celním řízení. Výklad podaný krajským soudem proto zcela jistě neprospěje
legitimnímu očekávání adresátů práv a povinností v zákonné rozhodnutí.
Podle ustanovení §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Podle ustanovení §73 odst. 3 s. ř. s. přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení
řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti lze vyhovět jen tehdy, jsou-li
kumulativně splněny tři podmínky: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro navrhovatele znamenaly „nenahraditelnou újmu“, b) přiznání odkladného účinku
by se nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a c) nebylo by v rozporu
s veřejným zájmem. Zatímco důkazní břemeno v souvislosti s hrozbou nenahraditelné újmy
nese navrhovatel, splnění dalších dvou podmínek musí ověřit a posoudit soud sám.
Nenahraditelnou újmou je újma nenapravitelná a nezvratná, kterou nemusí být jen újma
na majetku, ale třeba i přímo hrozící újma na zdraví.
Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však vůbec
nekonkretizuje, jakou nenahraditelnou újmu by pro něho znamenal výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí, v čem spočívá nenahraditelnost uvedené újmy a z jakých konkrétních
okolností toto dovozuje. Argumenty, jež uvádí na podporu svého návrhu (rozsudek krajského
soudu je nepřípadným precedentem, zásah krajského soudu může negativně determinovat
aplikační praxi celních orgánů a do budoucna vyvolávat právní nejistotu, rozsudek vytváří
nepřípustný stav z hlediska právní jistoty, nesprávná interpretace krajského soudu
může být zavádějící pro subjekty, které vystupují před celními orgány, situace zcela
jistě neprospěje legitimnímu očekávání adresátů práv, apod.) jsou nic neříkající z hlediska kriterií
nenahraditelné újmy ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s., a v podstatě jen dokreslují právní
argumentaci kasační stížnosti samé. Vznik nenahraditelné újmy ve smyslu shora uvedeném
proto z těchto argumentů nelze jakkoliv dovodit a stěžovatel to ostatně výslovně ani nečiní.
Protože stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl
žádné skutečnosti, z nichž splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
dovozuje, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno (§107 s. ř. s., věty
za středníkem a contrario).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. května 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu