ECLI:CZ:NSS:2008:7.AS.32.2008:35
sp. zn. 7 As 32/2008 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: V. K.,
zastoupeného opatrovníkem V. K., proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem
Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o kasační stížnosti žalovaného proti rozhodnutí
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 7. 2008, č. j. 42 Ca 4/2007 – 20, o návrhu
žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudkem ze dne 20. 7. 2008,
č. j. 42 Ca 4/2007 - 20 rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 12. 2006,
č. j. 1378/SČaKŽÚ/176514/2006-V, kterým bylo změněno rozhodnutí Komise k projednávání
přestupků města Kadaň ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. KR/2006 tak, že Komise k projednávání
přestupků města Kadaň nevyhovuje žádosti o obnovu řízení ve věci rozhodnutí Městské policie
Kadaň vedených pod ev. č. 445/2005, 437/05, 266/05 a 691/2005 a Komise k projednávání
přestupků Kadaň č. j. 333/2005, 265/2005, 217, 218/2005 a 349/2004.
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení uvedeného rozsudku a současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Svoji žádost odůvodnil tím, že podle rozhodnutí krajského soudu je rozhodnutí o odvolání
zrušeno a v řízení o odvolání má být pokračováno. Pokud řízení o kasační stížností skončí
ve prospěch stěžovatele, dojde zákonitě k situaci, že zde budou existovat vedle sebe dvě
rozhodnutí o odvolání. Stěžovatel má zato, že tato situace je v rozporu s principem právní jistoty,
a lze v ní spatřovat nenahraditelnou újmu. Podle přesvědčení stěžovatele se přiznání odkladného
účinku nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu
s veřejným zájmem
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3
citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných
předpokladů pro přiznání odkladného účinku uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění
zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, vychází soud z obsahu soudního a správního spisu,
neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů
a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného
účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje.
Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že skutečnosti odůvodňující přiznání
odkladného účinku jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti
stěžovatel uvádí, proč je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje,
proč by měl být účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí věci.
V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být vliv rozsudku krajského soudu
na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky musí být spojeny s okamžitým
výkonem rozhodnutí, kterému je proto třeba předejít.
Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS,
podle kterého i správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán
odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.). S ohledem
na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje
slovy o nenahraditelné újmě. V daném případě zrušením rozhodnutí stěžovatele a vrácením věci
k dalšímu řízení nebyla stěžovateli stanovena žádná povinnost, jejíž výkon by pro něj mohl
znamenat nenahraditelnou újmu, ani zde nenastaly a nemohou nastat takové právní následky,
které by takovouto újmu pro stěžovatele znamenaly. Za nenahraditelnou újmu nelze považovat
povinnost stěžovatele znovu rozhodnout o návrhu žalobce (odvolání proti rozhodnutí správního
orgánu I. stupně). Je nepochybné, že to pro stěžovatele může znamenat určité zvýšené
ekonomické náklady, nicméně u státu není představitelné, aby takováto újma
byla „nenahraditelnou újmou“ ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
Komplikace správního řízení, jíž se obává stěžovatel není ničím mimořádným,
protože v případě, kde lze rozhodnutí správních soudů přezkoumat na základě kasační stížnosti,
se naopak jedná o poměrně častou eventualitu. Zrušením rozhodnutí správního orgánu
a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí správnímu orgánu nenahraditelná újma
(srov. č. 46/2004 Sb. NSS).
Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu