ECLI:CZ:NSS:2008:8.AS.3.2007:78
sp. zn. 8 As 3/2007 - 78
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: JB Reality s. r. o.,
se sídlem Praha 2, Lípová 472/10, zast. Mgr. Ing. Věrou Vaňkovou, advokátkou se sídlem
Kladno, T. G. Masaryka 108, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Praha 1,
Mariánské nám. 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2005,
čj. MHMP-41635/2005/OST/Ku/Cs, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006, čj. 6 Ca 179/2005 - 44,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti zaplatit
žalobci, k rukám jeho zástupkyně částku 4800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto
rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 2, odboru výstavby ze dne 14. 10. 2004,
čj. výst.:2556-a/02/Cv bylo podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“) vydáno
dodatečné stavební povolení a zároveň bylo dáno i povolení k užívání stavební úpravy bytu č. 5
ve 2. NP domu čp. 1650 „souvislosti se zřízením koupelny, WC a předsíně P., L. 8“.
Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odbor stavební, ze dne 20. 4. 2005,
čj. MHMP-41635/2005/OST/Ku/Cs bylo zamítnuto odvolání žalobce a napadené správní
rozhodnutí orgánu prvého stupně bylo potvrzeno.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení
tohoto rozhodnutí. Navrhl, aby bylo případně zrušeno i uvedené rozhodnutí odboru výstavby
Úřadu městské části Praha 2.
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006, čj. 6 Ca 179/2005 - 44 bylo
žalobou napadené rozhodnutí ze dne 20. 4. 2005 zrušeno a věc byla vrácena žalovanému
k dalšímu řízení. Zároveň bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, městský soud vycházel z úvahy, že základní otázkou
pro rozhodnutí v dané věci je posouzení, zda byl, či nebyl vlastníkem nemovitosti dán souhlas
s dodatečným povolením stavebních úprav. Uvedl, že souhlas s tímto dodatečným povolením
musí dát ten, kdo je vlastníkem domu v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném
povolení stavby. V tomto směru odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
10. 11. 2004, čj. 3 As 50/2003 - 57, publikovaný pod č. 957/2006 Sb. NSS. Městský soud dále
dovodil, že tento souhlas nemůže v daném případě nahradit skutečnost, že předchozí majitel
domu společnost AUTOTEPAS, s. r. o. věděla o tom, že nájemce provedl stavební úpravy,
a vyměřila mu nájemné, které tyto úpravy zohledňovalo. Nemůže být postačující ani to, že další
z předchozích majitelů domu MELANTRICH vydavatelství Čs. strany socialistické původně
s provedením stavebních úprav souhlasil a zmocnil nájemce k podání žádosti o vydání
příslušného stavebního povolení.
Včas podanou kasační stížností se žalovaný domáhá přezkoumání a zrušení tohoto
rozsudku městského soudu. Vyslovuje nesouhlas s právním názorem tohoto soudu. Namítá,
že §58 odst. 3 stavebního zákona nelze na daný případ [na rozhodování dle §88 odst. 1 písm. b)
téhož zákona] aplikovat. K udělení souhlasu s provedením stavebních úprav v řízení o odstranění
nepovolené stavby zákon nepředepisuje žádnou formu, a může být učiněn i konkludentně.
Vzhledem k §680 odst. 2 občanského zákoníku pak není rozhodné, zda osoba, která souhlas
projevila, je vlastníkem i v době rozhodování stavebního úřadu. Sám městský soud ve svém
rozsudku uvádí, že vydavatelství MELANTRICH i AUTOTEPAS, s. r. o. souhlas s provedenými
stavebními úpravami projevily. V doplnění kasační stížnosti žalovaný poukázal na rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2006, čj. 4 As 32/2005 - 84, který právní závěr
stěžovatele potvrzuje.
Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti zejména uvedl, že stavební úprava byla
provedena v rozporu s technickými požadavky. Poukázal na to, že souhlas dřívějšího majitele
domu MELANTRICH vydavatelství Čs. strany socialistické byl odvolán. K vlastní otázce
právního hodnocení odkázal na odůvodnění napadeného rozsudku a v něm citovaný rozsudek
Nejvyššího správního soudu.
Vzhledem i ke zde zmíněné rozpornosti v právních názorech v citovaných rozhodnutích
Nejvyššího správního soudu, se spornou otázkou zabýval rozšířený senát (§17 s. ř. s.), který
v usnesení ze dne 7. 11. 2007, čj. 6 As 51/2005 - 122 vyslovil:
Podá-li v řízení o odstranění stavby provedené bez stavebního povolení (úpravy bytu) dle §88 odst. 1
písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) nájemce bytu
žádost o její dodatečné povolení, je stavebníkem jen tehdy, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby
(majitelem domu) dle §58 odst. 3 téhož zákona; vlastníkem stavby je nutno rozumět osobu, jež je vlastníkem
stavby v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby.
Co do podrobnějšího zdůvodnění tohoto právního stanoviska je možno v plném rozsahu
odkázat na toto usnesení (publikováno na www.nssoud.cz).
I v této (nyní) projednávané věci neshledal soud důvod od tohoto stanoviska rozšířeného
senátu, které dává odpověď na všechny stížní námitky, se odchýlit. Proto byla kasační stížnost
žalovaného, jako nedůvodná, zamítnuta.
Úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátkou
a to za dva úkony právní služby po 2100 Kč [§7, §9 odst. 3 písm. f) a §11 odst. 1 písm. a) a d)
vyhlášky č. 177/1996 Sb.] a na náhradě hotových výdajů 2 krát po 300 Kč (§13 odst. 3 téže
vyhlášky).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. března 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu