ECLI:CZ:NSS:2008:8.AS.31.2008:67
sp. zn. 8 As 31/2008 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Společnost
ochránců životního prostředí, občanské sdružení, se sídlem Nerudova 34, Litoměřice,
zastoupeného Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem Foersterova 712,
Frýdek-Místek, proti žalované: Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří, se sídlem
Michalská 260/14, Litoměřice, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ústecký kraj, se sídlem
Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 11. 2007,
čj. 05382/CS/2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 4. 6. 2008, čj. 15 Ca 212/2007 - 36,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Městský úřad Litoměřice, odbor životního prostředí, povolil Ústeckému kraji
rozhodnutím ze dne 10. 8. 2007, čj. 59004/07/ŽP/JMi, za podmínek uvedených v rozhodnutí,
pokácení dřevin na pozemku p. č. 2573/6 v k. ú. Litoměřice. Žalovaná rozhodnutím ze dne
5. 11. 2007, čj. 05382/CS/2007, zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí městského úřadu
a napadené rozhodnutí potvrdila. Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou u Krajského
soudu v Ústí nad Labem, který ji rozsudkem ze dne 4. 6. 2008, čj. 15 Ca 212/2007 - 36, zamítl.
Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
Stěžovatel v samém závěru kasační stížnosti uvedl, že „Ze všech těchto důvodů si … dovoluje
žalobce požádat … o odklad účinků napadeného rozhodnutí.“. Veškerá argumentace, která žádosti
o přiznání odkladného účinku předcházela, se však vztahovala k důvodům kasační stížnosti
samotné. Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatele usnesením ze dne 19. 8. 2008,
čj. 8 As 31/2008 - 61, k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku o konkrétní důvody,
pro které by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nenahraditelnou
újmu. Nejvyšší správní soud poučil stěžovatele, že případné přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti se zpravidla bezprostředně neodvíjí od důvodů, pro něž je rozhodnutí krajského soudu
napadáno a podmínky přiznání odkladného účinku jsou relativně samostatně vypočteny
v §73 odst. 2 s. ř. s. za použití §107 s. ř. s. V té souvislosti Nejvyšší správní soud připomněl,
že obecný odkaz na předchozí odůvodnění kasační stížnosti tento nedostatek nemůže odstranit.
Stěžovatel v doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že Správa CHKO České středohoří svými rozhodnutími porušila zákon o ochraně přírody
a krajiny, vybočila z mezí správního uvážení, nezjistila spolehlivě skutečný stav věci a rozhodla
o umístění stavby do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Stěžovatel zdůraznil,
že veřejný zájem ochrany přírody je chráněn článkem 35 Litiny základních práv a svobod,
který citoval a dodal, že „Veškeré tyto skutečnosti vyžadují zrušení nezákonných rozhodnutí vydaných
Správou CHKO České středohoří.“. Konečně pak stěžovatel uzavřel, že by pro něj výkon
napadeného rozhodnutí znamenal nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Žalovaná přiznání odkladného účinku nedoporučila.
Nejvyšší správní soud pak přistoupil k posouzení důvodnosti návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud znovu připomíná, že důvody žádosti o přiznání odkladného účinku
jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti stěžovatel uvádí důvody,
pro které je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být
účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí věci. Vliv rozsudku
krajského soudu na právní sféru stěžovatele by musel být zcela mimořádný a jeho důsledky
by musely být spojeny právě s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému by proto bylo třeba
předejít.
Stěžovatel ovšem žádné takové důvody neuvedl. V doplnění návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti zdůraznil nezákonnost rozhodnutí žalované a připomněl
ústavněprávní základ veřejného zájmu na ochraně přírody, ale možné dotčení své právní sféry
ve shora uvedeném smyslu netvrdil. Důvody, které stěžovatel uvedl, směřují stejně jako kasační
stížnost ke zdůraznění nezákonnosti rozhodnutí žalované, zcela se však míjí s důvody,
pro něž by bylo možné kasační stížnosti přiznat odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu