ECLI:CZ:NSS:2008:8.AS.38.2007:74
sp. zn. 8 As 38/2007 - 74
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Ing. O. T., CSc.,
zastoupeného Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1685/19 ,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Praha 1, Mariánské nám. 2, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2006, čj. S-MHMP 273004/2006/OST/Ca, o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2007, čj. 7 Ca
330/2006 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 9. 2006, čj. S -MHMP 273004/2006/OST/Ca bylo
zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí odboru stavebního úřadu městské části Praha 4
ze dne 22. 5. 2006, čj. P4/36464/06/OST/MARE/2249 jakožto opožděné.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení
tohoto rozhodnutí žalovaného. V žalobě dovozoval, že v daném případě s oznámením o uložení
zásilky – rozhodnutí správního orgánu prvého stupně – mu nebylo doručeno poučení dle §23
odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád; nemohla proto uplynutím lhůty 10 dnů nastat fikce
doruční podle §24 odst. 1 správního řádu. Chybný postup pošty vyplývá i ze skutečnosti,
že na doručence, která byla vrácena správnímu orgánu nebylo vyznačeno datum uložení zásilky.
K doručení došlo až faktickým převzetím zásilky dne 21. 9. 2006. Odvolání tedy bylo, dle názoru
žalobce, podáno včas.
Shora označeným rozsudkem Městského soudu v Praze byla tato žaloba zamítnuta.
Městský soud dospěl k závěru, že oznámení České pošty o neúspěšném doručení písemnosti
poučení dle §23 odst. 5 správního řádu neobsahovalo, přičemž poukázal na to, že jde o obecně
známou skutečnost, jakož i na „Základní kvalitativní požadavky České pošty, kde není stanoveno,
že by výzva k vyzvednutí uložené písemnosti měla obsahovat název správního orgánu a jeho
adresu. Městský soud však dovodil, že nedostatek poučení dle §23 odst. 5 správního řádu nemá
za následek, že by písemnost nebyla doručena podle §24 odst. 1 téhož zákona.
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá přezkoumání
a zrušení tohoto rozsudku. Vyslovuje nesouhlas s uvedeným právním názorem městského soudu
s tím, že k tomu, aby došlo k doručení uplynutím lhůty 10 dnů dle §24 odst. 1 správního řádu,
musí být splněny zákonné podmínky, tedy i §23 odst. 5 téhož zákona.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti pouze odkázal na své rozhodnutí o odvolání
s tím, že se ztotožňuje s citovaným rozsudkem městského soudu .
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu důvodů uvedených
v kasační stížnosti. Vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Ze správního spisu, zejména z dalších obálek stejného typu zasílaných dalším účastníkům
správního řízení, je zřejmé, že rozhodnutí správního orgánu prvého stupně bylo zasíláno žalobci
prostřednictvím držitele poštovní licence v obálce, jejíž oddělitelnou částí je poučení, které
má veškeré náležitosti stanovené §23 odst. 5 správního řádu. Je zde uvedeno (otiskem razítka)
označení správního orgánu, který zásilku odeslal, včetně adresy (v tomto případě Městsk é části
Praha 4, Úřadu městské části, odboru stavebního) a dále (tiskem) poučení o právních důsledcích
nepřevzetí zásilky ve lhůtě 10 dnů; navíc i poučení o možnosti požádat o prominutí zmeškání
úkonu (§41 správního řádu). Správnímu orgánu poté, co stěžovatel fakticky převzal zásilku,
byla vrácena doručenka s již odděleným poučením. Z ničeho nevyplývá, že by zároveň
s oznámením podle §23 odst. 4 správního řádu nebylo stěžovateli v domovní schránce
zanecháno i toto poučení. Ze samotné skutečnosti, že na doručence nebylo vyznačeno datum,
kdy zásilka byla připravena k vyzvednutí, nelze nedostatek poučení dovozovat (datum kdy došlo
k uložení zásilky bylo správním orgánem prvého stupně dodatečně zjišťováno a není
ani stěžovatelem zpochybňováno). Na jiné skutečnosti týkající se údajně nesprávného postupu
při doručování stěžovatel nepoukazoval. Je tedy třeba mít za to, že doručení proběhlo řádně.
Již z těchto důvodů byla kasační stížnost žalobce zamítnuta, aniž by se Nejvyšší správní
soud musel zabývat dalšími právními úvahami.
Úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti,
neboť mu nad rámec běžných výdajů tyto náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu