Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 04.12.2008, sp. zn. 9 Afs 103/2008 - 118 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:9.AFS.103.2008:118

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:9.AFS.103.2008:118
sp. zn. 9 Afs 103/2008 - 118 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: PROGOM, s.r.o., se sídlem Halasovo nám. 1, Brno, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2003, č. j. 6358/99/FŘ/130, o dani z přidané hodnoty, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2008, č. j. 31 Ca 51/2008 – 99, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2003, č. j. 6358/99/FŘ/130, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Finančního úřadu Brno III ze dne 20. 7. 1999, č. j. 92661/99/290915/3609. Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen ve smyslu ustanovení §48d a §50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozděj ších předpisů (dále jeno. s. ř.“), ve spojení s ustanovením §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), dne 22. 9. 2008. Podle ustanovení §48d o. s. ř. při doručování písemnosti urč ené fyzické osobě, kterou si účastník zvolil svým zástupcem (§27), která je oprávněna vykonávat specializované právní poradenství podle zvláštních právních předpisů a řízení se týká oboru činnosti v nich uvedených (např. zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů) a která není advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo patentovým zástupcem, prostřednictvím doručujícího orgánu, se postupuje podle §46 o. s. ř. Podle ustanovení §46 odst. 3 a §50c odst. 4 o. s. ř. nebyla -li fyzická osoba zastižena na adrese svého pobytu či místa, kde se zdržuje, doručující orgán jinou písemnost, která není určena do vlastních rukou adresáta, doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, doručující orgán písemnost uloží a zanechá adresátovi v místě doručování výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde -li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou (tedy jako v tomto případě), do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. Nejvyšší správní soud z doručenky založené pod č. l. 99 soudního spisu ověřil, že pokus doručujícího orgánu o doručení písemnosti zástupci stěžovatele, daňovému poradci Ing. J. F., byl učiněn v pondělí 22. 9. 2008 a vzhledem k tomu, že zástupce stěžovatele nebyl v místě doručení, tj. H. 145, zastižen, byla téhož dne písemnost uložena u držitele poštovní licence a téhož dne také adresátem vyzvednuta, a proto se považuje tento den za den doručení . Součástí napadeného rozsudku bylo i řádné poučení o možnosti stěžovatele podat proti tomuto rozsudku kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Dle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta sta novená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. V daném případě bylo ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti pondělí 22. 9. 2008. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pondělí 6. 10. 2008. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit. Kasační stížnost však byla předána osobně stěžovatelem na podatelnu Krajského soudu v Brně až dne 7. 10. 2008. Podle poslední věty ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nest anoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému rozsudku krajského soudu odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spo jení s §120 s. ř. s., neboť byla podána opožděně. Nejvyšší správní soud považuje za potřebné dodat, že v souladu s ustanovením §108 odst. 1 s. ř. s., dle kterého „má-li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, postará se předseda senátu o jejich odstranění“, krajský soud z důvodu procesní ekonomie nečinil žádné úkony k odstranění v tomto případě absentujícího zastoupení stěžovatele advokátem, které je jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti dle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s., a to z důvodu opožděnosti této stížnosti. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. prosince 2008 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:04.12.2008
Číslo jednací:9 Afs 103/2008 - 118
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:PROGOM, s.r.o.
Finanční ředitelství v Brně
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:9.AFS.103.2008:118
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024