Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.03.2008, sp. zn. 9 Ans 2/2008 - 46 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:9.ANS.2.2008:46

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:9.ANS.2.2008:46
sp. zn. 9 Ans 2/2008 - 46 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Občanské sdružení SALAMANDR, se sídlem Košíky 122, Traplice, zastoupeného JUDr. Janou Staškovou, advokátkou se sídlem Nádražní 30, Uherské Hradiště, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem Třída Tomáše Bati 3792, Zlín, ve věci ochrany proti nečinnosti správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2007, č. j. 9 Ca 142/2006 – 26, takto: Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává. Odůvodnění: Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl odmítnut jeho návrh učiněný ústně při jednání městského soudu dne 25. 10. 2006 ve věci pod sp. zn. 9 Ca 102/2005. Tímto návrhem se stěžovatel domáhal ochrany proti nečinnosti, kterou mu měl městský soud poskytnout vydáním rozhodnutí o uložení povinnosti žalovanému krajskému úřadu rozhodnout o námitkách žalobce proti zařazení staveb označených jako F1 – F8 v územním plánu obce Košíky. Současně stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, aniž tento svůj návrh jakkoli odůvodňuje. Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba, aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, publikovaném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat. Návrhu na přiznání odkladného účinku je proto možno vyhovět pouze na základě řádně odůvodněného návrhu, tedy pokud stěžovatel zcela individualizovaně svými tvrzeními obsahově naplnil právní pojem nenahraditelné újmy. Typicky se tak stane uvedením konkrétních práv a chráněných zájmů, které by výkonem rozhodnutí byly trvale dotčeny. Přitom (jak je již výše uvedeno) důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou závislé na osobě a situaci stěžovatele a takto individuálně je také soud povinen je posoudit. Pokud ovšem stěžovatel v projednávané věci svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak neodůvodnil, nelze to považovat za dostatečné pro posouzení vzniku nenahraditelné újmy, jakožto základní podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel ve svém návrhu nijak neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Nejvyšší správní soud proto jeho návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 19. března 2008 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:19.03.2008
Číslo jednací:9 Ans 2/2008 - 46
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Občanské sdružení SALAMANDR
Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:9.ANS.2.2008:46
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024