ECLI:CZ:NSS:2008:9.AS.84.2008:96
sp. zn. 9 As 84/2008 - 96
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., se sídlem
Prokopská 8/296, Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem
Husova 7, Praha 1, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2007,
sp. zn. 2007/381/had/MED, č. j. had/8963/07, vyhotoveného dne 1. 11. 2007, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2008,
č. j. 5 Ca 397/2007 – 62, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 7. 2008,
č. j. 5 Ca 397/2007 - 78, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku tohoto
soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 2007/381/had/MED, č. j. had/8963/07,
vyhotoveného dne 1. 11. 2007. Stěžovatel v podané kasační stížnosti požádal o přiznání
odkladného účinku. Svou žádost odůvodnil poukazem na vysokou částku
pokuty, která ohrožuje jeho další podnikání, a možnou likvidaci pracovních
a podnikatelských příležitostí řadě dalších osob. Dále uvedl, že výkon daného rozhodnutí
by pro něj znamenal před konečným rozhodnutím soudu nenahraditelnou újmu,
přičemž dle jeho názoru se přiznání odkladného účinku nedotkne žádným způsobem
práv třetích osob, jelikož žádné třetí osoby nejsou účastníky tohoto řízení,
a navíc odkladný účinek není v rozporu s veřejným zájmem, tudíž jsou naplněny
podle stěžovatele podmínky pro přiznání odkladného účinku žaloby.
Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku sdělil, že k přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti neshledává důvody.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
následovně:
Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73
odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu
a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že zde nejsou uvedeny žádné
skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý
právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná
újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout,
a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.),
musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“
Ničím nepodložené tvrzení stěžovatele o likvidačních důsledcích výkonu
napadeného rozhodnutí nelze považovat za osvědčení nenahraditelné újmy ve výše
uvedeném smyslu. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní,
závislé pouze na osobě a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání
odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení
nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.,
skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu,
který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Není tak splněna základní
podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní
soud návrhu stěžovatele nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu