ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.193.2007:52
sp. zn. 9 Azs 193/2007 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele K. V., za účasti Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2007, č. j. 61 Az
76/2005 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného
rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle §78 odst. 7
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 10. 6. 2005, č. j. OAM-1037/VL-07-04-2005, kterým byla
zamítnuta jako nedůvodná jeho žádost o udělení azylu podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Jako důvody kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že je v zemi jeho původu ohrožen
na životě a že tím náleží k určité sociální skupině. Splňuje tedy podle jeho názoru podm ínku
ustanovení §12 písm. b) zákona o azylu pro jeho udělení. Dále uvedl, že trpí
nepředstavitelným psychickým nátlakem a stát není schopen odpovídajícím způsobem
mu zajistit ochranu před takovým jednáním. Rozhodně tedy jde o důvody humanitární,
na základě kterých podle názoru stěžovatele by bylo možno udělit azyl za použití ustanovení
§14 zákona o azylu. V kasační stížnosti se stěžovatel domáhá přiznání odkladného účinku,
ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů, tlumočníka do ruského jazyka
a veřejného projednání věci.
V souvislosti se žádostí o ustanovení bezplatného zástupce krajský soud přípisem
ze dne 31. 5. 2007, č. j. 61 Az 76/2005 – 35, vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 10 dnů
prokázal své majetkové a výdělkové poměry, z nichž by krajský soud mohl vycházet
při svém rozhodování ohledně jeho návrhu na ustanovení zástupce. Stěžovatel
však na tuto výzvu nereagoval, a proto krajský soud usnesením ze dne 28. 8. 2007,
č. j. 61 Az 76/2005 – 37, jeho návrh na ustanovení zástupce zamítl; současně ho v citovaném
usnesení vyzval k odstranění trvajícího nedostatku spočívajícího v absenci povinného
zastoupení advokátem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení předmětného usnesení, a poučil
stěžovatele, že nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě bude mít za následek odmítnutí kasační
stížnosti.
Na tuto výzvu, která byla opakovaně doručována, však stěžovatel nereagoval. Nejvyšší
správní soud z posledního pokusu o doručení výzvy ověřil z doručenky připojené na č. l. 46
soudního spisu, že pokus doručujícího orgánu o doručení písemnosti stěžovateli byl učiněn
ve středu 17. 10. 2007, a vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl v místě doručení zastižen,
byla téhož dne písemnost uložena u držitele poštovní licence. Podle ustanovení §46 odst. 3
a §50c odst. 1 a odst. 4 o. s. ř., na jehož použití odkazuje ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s.,
nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese svého pobytu či místa, kde se zdržuje, doručující
orgán jinou písemnost, která není určena do vlastních rukou adresáta, doručí vhodné fyzické
osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná
a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, doručující orgán
písemnost uloží a zanechá adresátovi v místě doručování výzvu, aby si písemnost vyzvedl.
Nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty
za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Posledním dnem třídenní lhůty
stanovené ustanovením §50c odst. 4 o. s. ř. byl den 20. 10. 2007 a protože tento den připadl
na sobotu, považuje se v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s. za den doručení nejblíže následující
pracovní den, tj. pondělí 22. 10. 2007. Fikce doručení tak nastala v pondělí 22. 10. 2007
uplynutím třídenní úložní doby, jejíž poslední den se považuje za den doručení,
i když se stěžovatel o tomto uložení nedozvěděl.
V daném případě stěžovatel v soudem stanovené lhůtě neprokázal ani své právnické
vzdělání, ani zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Nezastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti brání jejímu projednání, neboť jde o nedostatek podmínek řízení,
který, pokud nebyl odstraněn, je důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti. Shodně Nejvyšší
správní soud judikoval již ve svém usnesení ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 - 19,
podle něhož: „ Pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105
odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud
kasační stížnost odmítne [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“
To znamená, že stěžovatel v řízení o kasační stížnosti není zastoupen ve smyslu
ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s., ačkoli zastoupení je zákonnou podmínkou řízení o kasační
stížnosti; podle citovaného ustanovení s. ř. s. totiž musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., odmítl.
O návrhu stěžovatele, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle §107
s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť kasační stížnost ve věcech
azylových je ve smyslu ustanovení §32 odst. 5 zákona o azylu odkladným účinkem vybavena
ex lege. Ve věci žádosti o osvobození od soudních poplatků pro kasační řízení je nutno uvést,
že stěžovatel je ve smyslu ustanovení §11 odst. 2 písm. ch) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, v platném znění, od poplatkové povinnosti osvobozen. Konečně
pokud jde o návrhy stěžovatele na veřejné projednání kasační stížnosti a ustanovení
tlumočníka do jazyka ruského, pak je nutno konstatovat, že se s ohledem na to, že kasační
stížnost byla Nejvyšším správním soudem odmítnuta, jedná o návrhy zcela bezpředmětné.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla žaloba, a na základě odkazu uvedeného v §120 s. ř. s. obdobně i kasační stížnost,
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu