ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.32.2008:46
sp. zn. 9 Azs 32/2008 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Y. U. proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2006, č. j. OAM-1396/VL-20-01-2006, ve věci
mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 5. 10. 2007, č. j. 59 Az 140/2006 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“)
domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský
soud“), jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 21. 12. 2006,
č. j. OAM-1396/VL-20-01-2006. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta jeho žádost
o udělení azylu podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu), ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně nedůvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje zákonný důvod ve smyslu ustanovení §103
odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění
(dále jen „s. ř. s.“), přičemž uvedl, že dle jeho názoru pro odmítnutí jeho podání
neexistovaly relevantní důvody. Zároveň požádal o ustanovení advokáta, aby tento mohl
v zastoupení podrobně rozepsat důvody stěžovatelem podané kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Pouze v případě, že by soud
shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti
podle §104a s. ř. s.
Krajský soud stěžovateli usnesením ze dne 18. 3. 2008, č. j. 59 Az 140/2006 – 38,
neustanovil zástupce z řad advokátů, neboť stěžovatel soudu na výzvu nedoložil řádně
vyplněný formulář ohledně svých osobních, výdělkových a majetkových poměrů
a neprokázal tak, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
a pro ustanovení zástupce. Současně soud stěžovatele poučil, že nebude-li v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem, a nebudou-li z jeho strany doplněny důvody
kasační stížnosti, a v řízení tedy nebude možno dle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s.
pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta.
Podle ustanovení §46 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením §42 odst. 5 s. ř. s., soud
předá písemnost k doručení na místo, kde se fyzická osoba zdržuje, nebo na adresu,
kterou mu tato osoba sdělila. Nebyla-li pak tato osoba v místě, kde se zdržuje,
nebo na adrese, kterou uvedla, zastižena, doručující orgán písemnost uloží, není-li
ji zároveň možno doručit jiné vhodné osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže
místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá
(nejde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou).
Nejvyšší správní soud proto v soudním spise ověřil, že shora specifikované
usnesení bylo stěžovateli neúspěšně doručováno na adresu, která byla vedena
v informačním systému cizinecké policie jako místo jeho pobytu, tj. na adresu Z., P. 3 – J.
p., kde byl stěžovatel dle úředního záznamu učiněného ve spise (č. l. 35) hlášen k pobytu
od 11. 12. 2007. Tuto adresu soud zjistil dotazem na Policii České republiky (na
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, evidenčním odboru, v Praze a na
Oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Ostravě). Na výše uvedené
adrese stěžovatel dle záznamu doručovatele nebyl zastižen, proto byla zásilka adresovaná
na jeho jméno dne 25. 3. 2008 uložena u držitele poštovní licence a stěžovateli bylo její
uložení v místě doručování oznámeno spolu s výzvou, aby si písemnost vyzvedl.
Stěžovatel tak ovšem ani na opakované výzvy neučinil.
Protože se nejednalo o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou
adresáta, a uložená zásilka nebyla vyzvednuta do 3 dnů od uložení, považuje se v souladu
s ustanovením §50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §42 odst. 5 s. ř. s.
poslední den této třídenní zákonné lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Tímto dnem byl v posuzovaném případě pátek 28. 3. 2008 a tento den
je proto nutno považovat za den doručení předmětné písemnosti. Dnem 28. 4. 2008
již tedy také uplynula měsíční lhůta, kterou krajský soud stěžovateli stanovil k odstranění
vad podání, mimo jiné i nedostatku povinného zastoupení, které je jednou z podmínek
řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
zastoupený advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. S ohledem na to,
že stěžovatel na výzvu soudu nijak nereagoval a plnou moc udělenou advokátovi
pro zastupování v řízení o kasační stížnosti soudu ve stanovené lhůtě nepředložil,
Nejvyšší správní soud byl nucen konstatovat, že stěžovatel v tomto řízení není řádně
zastoupen advokátem.
V daném případě tak stěžovatel nebyl zastoupen zástupcem z řad advokátů
a jeho podání neobsahovalo ani zákonné náležitosti. Soud stěžovatele k odstranění vad
podání řádně vyzval a stanovil mu k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Vady ani nedostatek
zákonného zastoupení však ani na výzvu odstraněny nebyly. Jestliže nebylo podání
ve lhůtě stanovené soudem v souladu s ustanovením §37 odst. 5 s. ř. s. doplněno
(viz shora), brání tato skutečnost věcnému vyřízení kasační stížnosti, neboť se jedná
o nedostatek podmínek řízení, jenž je podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití §120
s. ř. s., důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. května 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu