ECLI:CZ:NSS:2008:APRK.5.2008:60
sp. zn. Aprk 5/2008 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatele
F. O., o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zák. č. 6/2002 Sb., o
soudech a soudcích, v platném znění, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10
Ca 274/2006,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se obrátil na Městský soud v Praze podáním z 20. 8. 2008 označeným jako
„Žádost dle §174a zák. 6/2002 Sb. k mandatorní povinnosti uložené článkem 234 Smlouvou
o založení ES nezbytné k mandatorním rozsudkům dle čl. 6 Úmluvy RE k předmětu věci samých
- 7 Ca 260/2003, 10 Ca 274/2006, 38 Ca 217/99 a řadě dalších, které ani předseda Mě soudu
Jan Sváček dle pomateného a podvodného sdělení St 200/2008 ze dne 13. 8. 2008 doručenému
20. 8. 2008 není schopen zajistit“.
Předseda senátu Městského soudu v Praze JUDr. Jan Ryba, CSc. předložil spis městského
soudu sp. zn. 10 Ca 274/2006 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o návrhu F. O. na
určení lhůty k provedení procesního úkonu. Zároveň byla připojena fotokopie vyřízení
navrhovatelovy stížnosti předsedou Městského soudu v Praze JUDr. Janem Sváčkem, resp. v jeho
zastoupení zastupujícím místopředsedou soudu, ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. St 200/2008, které
bylo navrhovateli doručeno dne 20. 8. 2008. Návrh je podle předkládajícího soudu s ohledem na
pravomocně skončenou věc, založenou již na spisovně, nepřípustný. Žaloba ve věci byla
odmítnuta usnesením městského soudu ze dne 14. 12. 2006, č. j. 10 Ca 274/2006 – 13, kasační
stížnost proti tomuto usnesení byla odmítnuta usnesením Nejvyššího správn ího soudu ze dne 27.
6. 2008, č. j. 5 Ans 4/2007 – 45, které nabylo právní moci dnem 4. 8. 2008.
Z obsahu předloženého spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ca 274/2006 Nejvyšší
správní soud zjistil, že navrhovatel podal dne 28. 8. 2006 u tohoto soudu žalobu, v níž uvádí,
že jde o žalobu „podle §79 s. ř. s. proti nečinnosti Úřadu vlády – pobočka Eurocentrum Praha
v neplnění zákonem, §126 odst. 1 písm. e) z. 6/2002 Sb. a zák. 106/99 Sb. a mezinárodní
úmluvou, Evropskou komisí, uložené povinnosti poskytovat požadované informace zasláním
Smlouvy o založení ES a Smlouvy o EU podané dne 17. 7. 2006 podle rozhodných skutečností
v přílohách“. Tato žaloba byla odmítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne
14. 12. 2006, č. j. 10 Ca 274/2006 – 13, které nabylo právní moci dne 15. 1. 2007. Proti tomuto
usnesení podal navrhovatel kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 27. 6. 2008, č. j. 5 Ans 4/2007 – 45 tak, že kasační stížnost odmítl. Toto rozhodnutí
nabylo právní moci dnem 4. 8. 2008. Dalším usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 6. 2008, č. j. 5 Ans 5/2007 – 48 byla odmítnuta kasační stížnost navrhovatele proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2007, č. j. 10 Ca 274/2006 – 32, kterým byl navrhovateli
ustanoven zástupce advokát Mgr. Marek Sedlák pro řízení o kasační stížnosti v předcházející věci.
Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 8. 2008.
Podle §174a odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění (dále jen
zákon o soudech a soudcích), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení za to, že jeho stížnost
na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně
vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého
podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Podle odst. 6 citovaného ustanovení, pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty
směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný
soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatele na určení lhůty k provedení
procesního úkonu, a dospěl k závěru, že není oprávněný.
O žalobě navrhovatele rozhodl Městský sou d v Praze usnesením ze dne 14. 12. 2006,
č. j. 10 Ca 274/2006 – 13 tak, že žalobu odmítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Uvedené usnesení Městského soudu napadl navrhovatel včas podanou
kasační stížností, o které rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 6. 2008, č. j.
5 Ans 4/2007 – 45 tak, že kasační stížnost odmítl. Z předloženého soudního spisu je tak patrné,
že v dané věci již bylo vydáno městským soudem meritorní rozhodnutí a po rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti směřující proti uvedenému rozhodnutí městského
soudu, je již řízení ve věci ukončeno a městský soud nemůže dále činit procesní úkony ve věci.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud neshledal návrh navrhovatele jako důvodný, a proto ho
zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 7, věta druhá, zákona o soudech
a soudcích, podle kterého, je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
Návrh v dané věci nebyl uznán jako oprávněný, a proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§174a odst. 8,
věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu