ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.10.2007:7
sp. zn. Konf 10/2007 - 7
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Hasch a soudci JUDr. Marie
Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Petr Příhoda a JUDr. Josef
Rakovský o návrhu Okresního soudu v Přerově, se sídlem v Přerově, Smetanova ulice č. 2
na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi tímto soudem a Krajským soudem v Ostravě, se sídlem
v Ostravě, Havlíčkovo nábř. č. 36, za účasti žalobce TeliaSonera International Carrier
Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 3, centrum NAGANO IV, K červenému dvoru 25a,
PSČ 130 00, IČ 26207842, zastoupeného Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4,
Zelený pruh 95/97, PSČ 140 00, a žalovaného Krajského úřadu Olomouckého kraje, se sídlem
v Oloumouci, Jeremenkova 40a, PSČ 779 11, ve věci vedené u Okresního soudu v Přerově,
pod sp. zn. 12 C 103/2004, o zřízení věcného břemene,
takto:
P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci žaloby proti rozhodnutí bývalého Okresního
úřadu v Přerově ze dne 7. listopadu 2002, čj. RR-808/1087/02, o zřízení věcného břemene,
je soud v občanském soudním řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným zvláštnímu senátu dne 27. března 2007 navrhl Okresní soud v Přerově,
aby zvláštní senát rozhodl ve sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. b) zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi
ním a senátem správního soudnictví Krajského soudu v Ostravě, ve věci žaloby proti
rozhodnutí Okresního úřadu v Přerově, referátu regionálního rozvoje, ze dne 7. 11. 2002,
čj. RR-808/1087/02, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hranice, stavebního
úřadu, ze dne 19. 8. 2002, čj. SÚ-4787/2002/PER-27396, o zřízení věcného břemene.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Rozhodnutím bývalého Okresního úřadu Přerov, referátu regionálního rozvoje,
jehož právním nástupcem je Krajský úřad Olomouckého kraje (dále jen správní orgán), ze dne
7. 11. 2002, čj. RR-808/1087/02, bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hranice,
stavebního řádu, ze dne 19. 8. 2002, čj. SÚ-4787/2002-PER-27396, kterým byl zamítnut návrh
žalobce na vydání rozhodnutí o zřízení věcného břemene k nemovitostem v rozhodnutí
označených, pro umístění a provozování podzemního vedení telekomunikační sítě.
Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobou ve správním soudnictví,
o níž rozhodl Krajský soud v Ostravě, který spojil ke společnému projednání a řízení označenou
věc s dalšími věcmi, vedenými u téhož soudu proti rozhodnutím správního orgánu uvedeného
v záhlaví jeho usnesení čj. 22 Ca 531/2002 – 21, ze dne 12. 2. 2004 tak, že tímto usnesením
žaloby ve všech věcech odmítl podle §46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), neboť rozhodování o zřízení práva odpovídajícího věcnému
břemeni ke stavbě na cizím pozemku je rozhodováním o vlastnickém vztahu v otázce upravené
občanským zákoníkem. Zároveň poučil žalobce o tom, že ve lhůtě jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení může podat žalobu v téže věci podle části páté o. s. ř. k Okresnímu soudu
v Přerově a taktéž kasační stížnost proti tomuto usnesení ve lhůtě dvou týdnů po jeho doručení
prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Žalobce poté podal u Okresního soudu v Přerově příslušnou žalobu, kterou se domáhal
zřízení věcného břemene v rozsahu a způsobem v návrhu blíže označeným. Okresní soud
v Přerově usnesením ze dne 31. října 2005, čj. 12 C 103/2004 – 42, řízení zastavil podle
ustanovení §104 odst. 1 věty první ve spojení s §245 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)
s odůvodněním, že žalovaná A. Č. neměla v době zahájení řízení způsobilost být účastníkem
řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne
16. 3. 2006, čj. 12 Co 188/2006 – 53, usnesení okresního soudu potvrdil. Žalobce poté podal
dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, který usnesením ze dne 3. ledna 2007, čj. 30 Cdo
2861/2006 – 71, předchozí usnesení soudu prvního i druhého stupně zrušil a věc vrátil
Okresnímu soudu v Přerově k dalšímu řízení. V odůvodnění svého usnesení zavázal soud
prvního stupně k postupu podle §104c odst. 2 o. s. ř.
Okresní soud v Přerově tak učinil dne 27. března 2007 podáním v úvodu zmíněného návrhu,
kterým popírá svou pravomoc vydat rozhodnutí v této věci. S ohledem na odůvodnění usnesení
Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. ledna 2007 a dále judikaturu Nejvyššího správního soudu
má soud za to, že rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věcného břemene není rozhodnutím
správního orgánu v soukromoprávní věci a že rozhodnout o této věci přísluší soudu ve správním
soudnictví. Navrhl proto, aby zvláštní senát zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
12. 2. 2004, čj. 22 Ca 531/2002 – 21.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním
soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle dosavadní rozhodovací praxe zvláštního senátu rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí
nebylo posuzováno jako rozhodnutí ve věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů ve smyslu
§7 o. s. ř.; z toho vyplynul závěr, že rozhodnout o takové věci přísluší soudu ve správním
soudnictví (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 5. května 2005, čj. Konf 81/2004 – 12,
uveřejněné jako č. 448/2005 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).
Dne 1. ledna 2007 však nabyl účinnosti zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),upravující podmínky odnětí
nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo
ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu
k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího
věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jakož i zrušení odnětí nebo omezení vlastnického
práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení
těchto práv jejich dosavadnímu nositeli /§1 odst. 1 písm. a), b), c) cit. zákona/.
Část sedmá zákona o vyvlastnění pak upravuje projednání vyvlastnění v řízení před soudem
v ustanovení §28 odst. 1 tak, že k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána
v občanském soudním řízení – s poznámkou, že jde o §244 až 250l o. s. ř. – je v prvním stupni
příslušný krajský soud. Tato úprava – jakkoli v rozporu s převažujícím názorem na veřejnoprávní
charakter expropriačního aktu – tedy výslovně svěřuje projednání vyvlastnění řízení před soudem
v občanském soudním řízení podle části páté o. s. ř., upravující řízení ve věcech, o nichž bylo
rozhodnuto jiným orgánem, v ustanovením §244 až §250l.
V části osmé zákona o vyvlastnění, obsahující společná, přechodná a závěrečná ustanovení,
předepisuje ustanovení §30, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v občanském
soudním řízení ve věcech vyvlastnění podle občanského soudního řádu. Jinou úpravu v tomto
ohledu zákon neobsahuje; to znamená, že počínaje dnem 1. 1. 2007 náleží rozhodování
v těchto věcech soudům v občanském soudním řízení bez ohledu na to, že sám vyvlastňovací
akt byl vydán před tímto datem.
Z uvedeného plyne, že ve věcech vyvlastnění se v soudním řízení od uvedeného data
postupuje podle občanského soudního řádu v občanském soudním řízení. Zvláštní senát,
který rozhoduje podle aktuálního právního stavu, proto vyslovil, že rozhodnout ve věci přísluší
soudu v občanském soudním řízení.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány /§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s./ i soudy. Okresní soud v Přerově proto postoupí věc
k dalšímu řízení krajskému soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. října 2008
JUDr. Karel Hasch
předseda zvláštního senátu