ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.2.2008:12
sp. zn. Konf 2/2008 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Michal
Mazanec, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Petr Průcha a JUDr. Karel Šimka,
o návrhu Okresního soudu v Olomouci na rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi tímto
soudem, Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem, za další účasti žalobce
TeliaSonnera International Carrier Czech Republic, a. s., Centrum NAGANO IV, Praha 3,
K červenému dvoru 25a, zastoupeného Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4,
Zelený pruh 95/97, a žalovaných 1) S. A., 2) J. D., 3) RNDr. M. Č., 4) J. Č., 5) Krajského
úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40A, o vyvlastnění, ve věci
vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 26 C 195/2003,
takto:
Příslušný vydat rozhodnutí ve věci žaloby proti rozhodnutí bývalého Okresního úřadu
v Prostějově ze dne 20. 5. 2002, čj. RR 166/2002/Ti, o vyvlastnění nemovitostí, je soud
v občanském soudním řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 17. 1. 2008 se Okresní soud v Olomouci jako navrhovatel domáhal
u zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, aby tento senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý ve smyslu §1 odst. 1
písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním, Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním
soudem ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 26 C 195/2003.
Ze spisu vyplynuly tyto pro rozhodnutí významné skutečnosti:
Rozhodnutím Okresního úřadu v Prostějově ze dne 20. 5. 2002, čj. RR 166/2002/Ti,
bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu
v Prostějově ze dne 8. 4. 2002, čj. SÚ 1670/02-Tom, o zamítnutí návrhu na zřízení věcného
břemene podle ustanovení §91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, pro stavbu
„Tranzitní telekomunikační trasy“, úsek Vyškov - Olomouc, provedenou již na pozemku
parc. č. 204 v katastrálním území Vršovice.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně, který
ji usnesením ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 221/2002 - 21, odmítl s tím, že v daném případě
se jedná o návrh na přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v soukromoprávní věci.
Krajský soud současně žalobce poučil o možnosti podání žaloby k místně příslušnému okresnímu
soudu, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení postupem podle části páté
občanského soudního řádu.
Žalobce se tímto poučením řídil a dne 28. 4. 2003 podal u Okresního soudu v Olomouci
žalobu podle §246 o. s. ř. Tuto žalobu Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 9. 2003,
čj. 26 C 195/2003 - 32, odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř. pro neúplné označení účastníků, kteří
měli být do řízení připuštěni záměnou namísto žalovaného Krajského úřadu Olomouckého kraje.
Toto rozhodnutí usnesením dne 27. 2. 2004, čj. 12 Co 1024/2003 - 38, zrušil Krajský soud
v Ostravě – pobočka v Olomouci a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení s tím, aby ex offo
zkoumal, kdo má postavení účastníka řízení a takové účastníky řízení usnesením přibral do řízení.
Usnesením ze dne 20. 11. 2007, čj. 26 C 195/2003 - 139, pak okresní soud připustil, aby z řízení
vystoupil Krajský úřad Olomouckého kraje a na jeho místo nastoupili žalovaní 1) až 4).
Žalobce vedle žaloby k Okresnímu soudu v Olomouci podal proti usnesení Krajského
soudu v Brně dne 9. 4. 2003 kasační stížnost. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 24. 6. 2003, čj. 2 As 8/2003 - 43, odmítl pro předčasnost. V pořadí druhou
kasační stížnost podanou dne 1. 8. 2003 pak Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne
5. 8. 2004, čj. 7 As 54/2003 - 64. Nejvyšší správní soud, který tím, že zamítl kasační stížnost
směřující proti usnesení, jímž byla odmítnuta žaloba, rovněž popřel pravomoc soudů ve správním
soudnictví, je proto vedle Krajského soudu v Brně druhou stranou kompetenčního sporu.
Okresní soud v Olomouci pak podal zvláštnímu senátu výše uvedený návrh s tím,
že popírá svou pravomoc vydat v této věci rozhodnutí, neboť předmětem řízení je otázka
nuceného omezení vlastnického práva a správní orgány rozhodovaly ve veřejnoprávní věci.
Co do důvodů odkazoval na usnesení zvláštního senátu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Konf 79/2004.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním
soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle starší rozhodovací praxe zvláštního senátu rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí
skutečně nebylo posuzováno jako rozhodnutí ve věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů
ve smyslu §7 o. s. ř.; z toho vyplynul závěr, že rozhodnout o takové věci přísluší
soudu ve správním soudnictví (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 5. května 2005,
čj. Konf 81/2004 - 12, uveřejněné jako č. 448/2005 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu).
Dne 1. ledna 2007 však nabyl účinnosti zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), upravující podmínky odnětí
nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo
ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu
k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího
věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jakož i zrušení odnětí nebo omezení vlastnického
práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení
těchto práv jejich dosavadnímu nositeli [§1 odst. 1 písm. a), b), c) cit. zákona].
Část sedmá cit. zákona pak upravuje projednání vyvlastnění v řízení před soudem
v ustanovení §28 odst. 1 tak, že k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána
v občanském soudním řízení – s poznámkou, že jde o §244 až 250l o. s. ř. – je v prvním stupni
příslušný krajský soud. Tato úprava – jakkoli v rozporu s převažujícím názorem na veřejnoprávní
charakter expropriačního aktu – tedy výslovně svěřuje projednání vyvlastnění řízení před soudem
v občanském soudním řízení podle části páté o. s. ř., upravující řízení ve věcech, o nichž bylo
rozhodnuto jiným orgánem, v ustanoveních §244 až §2501.
V části osmé zákona č. 184/2006 Sb., obsahující společná, přechodná a závěrečná
ustanovení, ustanovení §30 předepisuje, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje
se v občanském soudním řízení ve věcech vyvlastnění podle občanského soudního řádu. Jinou
úpravu v tomto ohledu zákon neobsahuje; to znamená, že počínaje dnem 1. 1. 2007 náleží
rozhodování v těchto věcech soudům v občanském soudním řízení bez ohledu na to, že sám
vyvlastňovací akt byl vydán před tímto datem.
Z uvedeného plyne, že ve věcech vyvlastnění se v soudním řízení od uvedeného data
postupuje podle občanského soudního řádu v občanském soudním řízení. Zvláštní senát, který
rozhoduje podle aktuálního právního stavu, proto vyslovil, že rozhodnout ve věci přísluší soudu
v občanském soudním řízení.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Olomouci proto bude pokračovat
v řízení na podkladě podané žaloby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. března 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu