ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.76.2008:6
sp. zn. Konf 76/2008 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Roman
Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Marie Žišková, JUDr. Petr Příhoda a JUDr. Michal Mazanec,
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, adresa
pro doručování poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025, na r ozhodnutí sporu o pravomoc
mezi Českým telekomunikačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 5, za další účasti
žalobkyně UPC Česká republika, a.s., se sídlem v Praze 4, Závišova 5, zastoupené
JUDr. Janem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 59, a žalované J. W., ve věci
žaloby o zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v Praze 5 pod
sp. zn. 10 C 139/2008,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5
pod sp. zn. 10 C 139/2008, o zaplacení smluvní pokuty 4000 Kč s příslušenstvím,
je soud .
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 5. 2008, čj. 10 C 139/2008 - 11,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 16. 9. 2008 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb.,
který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5 ve věci tohoto soudu, u něhož napadla
žaloba o zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Uvedená žaloba napadla u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 10. 4. 2008. Podle
žalobního tvrzení žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 4. 2006 smlouvu o dodávce služeb,
jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb
elektronických komunikací společnosti UPC Česká republika. Jelikož žalovaná porušila
své smluvní povinnosti, podle čl. 3.5 Všeobecných podmínek byla povinna vrátit do sedmi dnů
od ukončení smlouvy zapůjčený modem. Protože žalovaná zapůjčené zařízení v dané lhůtě
nevrátila, žalobkyně se po ní domáhala zaplacení smluvní pokuty za nevrácení modemu ve výši
100 % hodnoty zařízení uvedené v ceníku v den uzavření smlouvy, tj. 4000 Kč (čl. 3.6
Všeobecných podmínek) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení
do zaplacení (čl. 6.10 Všeobecných podmínek). Protože žalovaná pohledávku neuhradila, navrhla
žalobkyně soudu, aby uložil žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu 4000 Kč s příslušenstvím
a nahradit náklady soudního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. 5. 2008, čj. 10 C 139/2008 - 11, řízení
o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle ust. §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů,
rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem,
popř. uživatelem, na straně druhé, Český telekomunikační úřad. Předmětem smlouvy uzavřené
mezi žalobkyní a žalovanou bylo poskytování přenosu a příjmu internetu po síti elektronických
komunikací. Jak ve zrušeném zákoně o telekomunikacích, tak v novém zákoně o elektronických
komunikacích je telekomunikační služba, služba elektronických komunikací, definována jednak
charakterem přenášených impulsů, jednak povahou sítě, jejímž prostřednictvím je poskytována.
V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2006,
čj. 6 A 89/2002 - 95, který označil za telekomunikační službu poskytovanou prostřednictvím
televizního kabelového rozvodu nejen dodávku televizního signálu, ale též dodávku televizního
programu. Uvedl, že pro účely rozhodování o pravomoci lze ponechat stranou rozdíly
mezi „dodávkou signálu“ a „dodávkou programu“, jak byly v uvedeném rozsudku popsány,
neboť obě tyto služby jsou telekomunikačními službami a tím spíše i službami elektronických
komunikací (usnesení zvláštního senátu ze dne 31. 5. 2006, čj. Konf 6/2005 - 11). Uzavřel proto,
že není dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení rozhodnout o požadovaných
úhradách, nýbrž že je to zcela v pravomoci správního úřadu, tedy Českého telekomunikačního
úřadu.
Český telekomunikační úřad následně podal zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že jeho pravomoc je dána pouze v případech sporů
o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací,
eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. V tomto případě se jedná
o soukromoprávní vztah mezi žalobkyní a žalovanou a k rozhodnutí je příslušný soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení smluvní pokuty se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Smluvní pokuta je soukromoprávním institutem zajišťujícím závazek, jehož účelem
je zpravidla peněžitá transakce za porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544 odst. 1
občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických
komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je nutné se zabývat povinností,
která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž
vztahem mezi příčinou a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně. Porušení povinnosti
je základní podmínkou pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu. O smluvní pokutě
bude tedy rozhodovat orgán, který je příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti,
na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český
telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle
ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích
jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických
komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) zákona o elektronických komunikacích se rozumí veřejnou telefonní sítí
síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb
a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem
komunikace, jako je faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích je službou elektronických
komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových
služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci je třeba rozlišit, za porušení jaké povinnosti nárok na smluvní pokutu
vznikl. Pokud by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou
vykonávající telekomunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní
pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, pak by k rozhodování
o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení ceny za poskytnuté
služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto
porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát potvrdil názor soudu,
že k rozhodování je příslušný správní orgán.
Předmětem řízení v posuzované věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
zapůjčený modem poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem,
proto příslušným k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce je soud. Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne
13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), podle kterého „spor
o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního
satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti
na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností
uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl
rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím
ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).“
Zvláštní senát nezpochybňuje, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby
na základě zákona o elektronických komunikacích provozovat; to ovšem z výpůjčky přijímacího
zařízení nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti
s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování o smluvní
pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, a proto tato věc patří
do příslušnosti soudů. Zvláštní senát tudíž rozhodl, že věc, týkající se zaplacení smluvní pokuty
za nevrácení zapůjčeného zařízení, projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. současně s rozhodnutím sporu zruší
rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu
na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 5. 2008, čj. 10 C 139/2008 - 11.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 5
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu