ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.104.2008:89
sp. zn. Nao 104/2008 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: Ing. B. F., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o
návrhu na vyloučení soudkyně JUDr. Miroslavy Ježoviczové ve věci projednávání žaloby proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2006, č. j. KÚOK/38865/2006/OSV-DS/7178/SD-67,
pod sp. zn. 38 Cad 6/2008,
takto:
Soudkyně JUDr. Miroslava Ježoviczová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 6/2008.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 4. 7. 2006
domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. KÚOK/38865/2006/OSV-DS/7178/SD-67,
ze dne 28. 4. 2006, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu v Prostějově ze dne
2. 3. 2006, č. j. PVMU 37041/2006 21, jímž bylo rozhodnuto zastavit správní řízení ve věci
vydání rozhodnutí o snížení měsíčně se opakující dávky z prostředků sociální péče ode dne
1. 1. 2005, zahájené dne 16. 6. 2005 pod číslem jednacím NEZ/5801/2000, s tím, že změna
rozhodnutí spočívala ve změně data zahájení předmětného řízení, o jehož zastavení
bylo rozhodnuto.
Krajský soud v Ostravě tuto žalobu rozsudkem ze dne 16. 4. 2007,
č. j. 38 Cad 24/2006 – 24, zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost,
o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 2. 2008, č. j. 4 Ads 10/2008 – 63,
tak, že napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
K výzvě Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2008, zda žalobce souhlasí
v dalším řízení s rozhodováním bez jednání, žalobce podáním ze dne 29. 7. 2008 jednak sdělil,
že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání, a dále současně vznesl námitku
podjatosti proti samosoudkyni v této věci, JUDr. Miroslavě Ježoviczové.
K další výzvě Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2008, v čem spatřuje podjatost
JUDr. Miroslavy Ježoviczové, žalobce podáním ze dne 24. 8. 2008 uvedl: Vzhledem
k opakovaným velmi hrubým pochybením z její strany jsem byl nucen podat určitý podnět
k prošetření její dosavadní činnosti v mých kauzách (tímto podnětem rozhodně nemám na mysli
opravné prostředky), a protože by mělo dojít k nějakému řízení (doufám, že jen ke kárnému),
lze její nepřátelský postoj ke mně konečně opřít o právní důvody. Navíc je velmi pravděpodobné,
že by měla být v jedné věci svědkem (a sám bych rád věřil, že se její procesní postavení nezhorší),
zatímco já jsem ve stejné věci poškozeným, takže další rozhodování v mých sporech
nemůže být nezávislé ani objektivní, což ostatně v žádné z mých kauz, které ona rozhodovala,
nikdy nebylo, ale až dosud jsem k uplatnění této námitky nenacházel dostatečný právní důvod,
dokud mi jej ona sama neposkytla. Obávám se však, že v tuto chvíli nemohu být konkrétnější,
abych tím nezmařil další vyšetřování.
Z vyjádření jmenované soudkyně Krajského soudu v Ostravě (č. l. 85) vyplývá,
že k žalobci, stejně jako k dalšímu účastníku řízení, ani k jejich zástupcům, nemá žádný vztah,
a účastníky řízení včetně jejich zástupců zná pouze ze služebního styku.
Soudkyně JUDr. Miroslava Ježoviczová dále ve svém vyjádření uvedla, že dosud
rozhodovala ve sporech žalobce vedených vždy proti žalovanému Krajskému úřadu
Olomouckého kraje ve věcech sp. zn. 38 Cad 11/2004, sp. zn. 38 Cad 22/2005
a sp. zn. 38 Cad 24/2006. Stejně tak uvedla, že pokud žalobce uvádí, že …..je velmi
pravděpodobné, že by měla být v jedné věci svědkem (a sám by rád věřil, že se její procesní
postavení nezhorší), …. a dále …..že by mělo dojít k nějakému řízení (doufá, že jen ke kárnému),
není jí známo, že by takováto řízení byla vedena.
Nejvyšší správní soud se zabýval námitkami, které žalobce vznesl, a dospěl k názoru,
že jsou nedůvodné.
Podle §8 odst. 1 soudního řádu správního jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni
jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení (např., kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu,
tak posléze u Nejvyššího správního soudu; naproti tomu běžný instanční postup, kdy Nejvyšší
správní soud rozhodne o kasační stížnosti a věc vrátí krajskému soudu, důvodem pro vyloučení
soudce krajského soudu, který má znovu ve věci rozhodovat, není). Důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem
k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně
a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce,
neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut
nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu
ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah
soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení,
jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám.
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce.
Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní
ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníku řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly
objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má nezaujatý vztah. Vyloučení
soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané
podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko
účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce
se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci
sp. zn. I. ÚS 370/04).
Nejvyšší správní soud podotýká, že důvodem pro vyloučení soudce
může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci,
zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským
nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah
ekonomické závislosti, apod. V daném případě nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností.
Z námitek uplatněných žalobcem vyplývá, že důvod podjatosti soudkyně JUDr. Miroslavy
Ježoviczové má podle žalobce spočívat výhradně její rozhodovací činnosti v minulých řízeních,
jichž byl žalobce účastníkem. Přitom z námitek žalobce ani ze spisu nevyplývá nic,
co by nasvědčovalo tomu, že by JUDr. Miroslava Ježoviczová měla k projednávané věci
a procesním stranám či jejich zástupcům jakýkoliv vztah či poměr. Jelikož v posuzované věci
žalobce nepředložil žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o podjatosti
dotčené soudkyně Krajského soudu v Ostravě, Nejvyšší správní soud tyto námitky neshledal
důvodnými a návrhu žalobce nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2008
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu