ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.105.2008:217
sp. zn. Nao 105/2008 - 217
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: J. M., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2006, č. j. X, o námitce podjatosti soudkyně
Krajského soudu v Plzni ve věci vedené pod sp. zn. 16 Cad 275/2006,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olga Charvátová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod
sp. zn. 16 Cad 275/2006.
Odůvodnění:
V řízení o žalobě podané proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2006, č. j. X, kterým
byla zamítnuta žádost žalobce o plný invalidní důchod, uplatnil žalobce v průběhu řízení
podjatost soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olgy Charvátové, která podle rozvrhu práce
vyřizuje uvedenou věc. Podjatost této soudkyně spatřuje žalobce v tom, že údajně podporovala
„falšování“ dat lékařských dokumentů od posudkové komise a České správy sociálního
zabezpečení. V dopise ze dne 14. 2. 2008 totiž sděloval Krajskému soudu v Plzni námitky v tom
směru, že v řízení jsou zamlčovány posudky univerzitních klinik z Německa, kterými jsou
dokumentována jeho tělesná funkční omezení a tento dopis se měl ztratit a našel se až dne
31. 3. 2008. Soudkyně JUDr. Olga Charvátová také žádala po žalobci, aby si nechal přeložit na
vlastní náklady dokumentaci důchodového pojištění ze Spolkové republiky Německo, ale po
dlouhém zdráhání si vybrala jen několik doplňujících zpráv od českých lékařů. Klinická vyšetření
a soudní posudky, v nichž jsou popsány všechny diagnosy a tělesné pohybové omezení, však
úmyslně vynechala. Této soudkyni bylo známo i to, že posudková komise v Plzni „falšovala“ data
ze staré lékařské zprávy z roku 2001, podle níž pak vyhotovila v roce 2006 posudek. Na uvedené
nedostatky upozorňoval žalobce soudkyni také v dopise ze dne 14. 10. 2007, ale marně.
K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně JUDr. Olga Charvátová tak, že žalobce nikdy
neviděla, není s ním v žádném příbuzenském, přátelském či jiném obdobném poměru a nemá
na věci jiný zájem než ten, aby ji co nejrychleji vyřídila obvyklým úředním postupem.
Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. postoupena Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům
a k jejich zástupcům a který není nijak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem
vyloučení soudce je jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon
dále vylučuje soudce, který věc již projednával anebo o ní rozhodoval v jiném stupni,
v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Podíl na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení znamená, že musí
jít o totožnou věc a podílem na předcházejícím soudním řízení je např. situace, kdy soudce
působil ve věci jak u krajského soudu, tak poté u Nejvyššího správního soudu, popřípadě
naopak. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci, jako je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl
být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech, např. kdyby jinak mohl být osobou
zúčastněnou na řízení. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazování. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně
nepřátelským. Taková situace však v posuzované věci nenastala a není ani namítána.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu
nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž
s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo
by důvodu ani ke konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti. V postupu
soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti
samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
Žalobce spatřuje podjatost soudkyně JUDr. Olgy Charvátové v jejím postupu
v projednávané věci. Podle ustanovení §8 odst. 1 poslední věta s. ř. s. však důvodem k vyloučení
soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Nutno
tedy vycházet z toho, že podle platné právní úpravy nejsou tyto okolnosti důvodem k vyloučení
soudce, a to ani v případě, že by rozhodnutí tohoto soudce nebylo správné. Pokud žalobce
namítal nesprávný postup soudkyně JUDr. Olgy Charvátové při dokazování a její podíl
na nezákonném rozhodování, nutno konstatovat, že proti vydanému rozhodnutí může žalobce,
za podmínek uvedených v ustanovení §102 a násl. s. ř. s., podat u Krajského soudu v Plzni
kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud. Žalobcem tvrzené skutečnosti by tedy
mohly být eventuálně uplatněny v opravném prostředku proti rozhodnutí Krajského soudu
v Plzni v této věci. Žalobcem uváděné důvody proto nelze bez dalšího považovat za okolnost,
která by bránila soudkyni JUDr. Olze Charvátové v nepodjatém rozhodování o jeho žalobě proti
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení.
Vzhledem ke shora uvedenému neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce
na vyloučení soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olgy Charvátové z projednávání
a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 16 Cad 275/2006.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu