ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.117.2008:33
sp. zn. Nao 117/2008 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: I. K., proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního
řádu, se sídlem Wonkova 1142, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 24. 1. 2008, č. j. 3913/UP/2007/Kd, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům
Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny
Konečné ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 17/2008,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht,
Mgr. Helena Konečná, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie
Kocourková, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová nejsou v y l o u č e n i
z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 30 Ca 17/2008.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 18. 2. 2008 se žalobkyně
domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto
tak, že se odvolání žalobkyně jako nepřípustné zamítá. V podání ze dne 8. 10. 2008 požádala
žalobkyně o odročení jednání nařízeného Krajským soudem v Hradci Králové na den
14. 10. 2008. Jako důvod uvedla podjatost soudu v Hradci Králové a navrhla, aby byla věc
delegována jinému soudu. S odvoláním na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové
doručeného jí dne 8. 10. 2008, sp. zn. 12 To 51/2008 uvedla, že jmenovaný soud nevede
spravedlivý proces, ignoruje důkazy a rozhoduje dle svého uvážení, nikoliv dle zákonů. Rozsudky
jsou dle jejího názoru konstruovány tak, že se poté může domáhat nápravy kasační stížností,
což je záležitost dlouhodobá, zatímco na soudu leží žaloba 1 rok netknutě. Krajský soud v Hradci
Králové tak považuje za podjatý, provádějící šikanu.
Usnesením ze 15. 10. 2008 vyzval krajský soud žalobkyni, aby ve lhůtě 3 týdnů
od doručení upřesnila důvody, pro které vznesla námitku podjatosti všech soudců Krajského
soudu v Hradci Králové a dále upřesnila důvody, pro které vznesla námitku podjatosti soudců
Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny
Konečné, tj. členů senátu, kterému byla dle rozvrhu práce věc přidělena. Na usnesení žalobkyně
nereagovala.
Členové senátu, kterým byla shora uvedená věc dle rozvrhu práce přidělena, tj. JUDr. Jan
Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná se k podané námitce podjatosti vyjádřili
tak, že se necítí podjatými a ani jim není známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout
důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti dle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru,
že námitky podjatosti nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů
podjatosti zjištěn nebyl.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku
výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti
soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese
atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu
ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Důvody uváděné žalobkyní, však tohoto charakteru nejsou. Podjatost jmenovaných
soudců nelze dovozovat z žalobkyní obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, že je porušeno její
právo na spravedlivý proces, jsou ignorovány důkazy a rozsudky jsou konstruovány
tak, že se poté může domáhat nápravy kasační stížností. V případě kdy zákon požaduje,
aby námitka podjatosti byla odůvodněná a aby žalobce současně uvedl konkrétní skutečnosti,
že kterých podjatost dovozuje, uvádí Nejvyšší správní soud, že z obecných a zcela nekonkrétních
tvrzení, která namítá žalobkyně, nelze dovodit podjatost výše jmenovaných soudců.
Nejvyšší správní soud se zabýval vznesenou námitkou podjatosti ve vztahu ke všem
soudcům oddělení správního soudnictví, tak jak ji žalobkyně uplatnila, tedy i těm,
kterým dle rozvrhu práce nebyla věc přidělena, a to s ohledem na možné zastupování soudců
v řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2008
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu