ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.46.2008:87
sp. zn. Nao 46/2008 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., zastoupen
Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2007,
č. j. 12 Ca 90/2005 - 57, o námitce podjatosti žalobce,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada
Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 20/2008.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 - 57, ustanovil
žalobci (dále jen „stěžovatel“) zástupkyni pro řízení o kasační stížnosti, kterou se stěžovatel
domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 – 41.
Proti tomuto usnesení o ustanovení zástupkyně podal stěžovatel dne 4. 1. 2008 kasační
stížnost, jež byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu a věc je vedena pod
sp. zn. 6 Ads 20/2008. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o tom, že v dané věci bude
podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada
Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová a v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně
je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání
a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou
namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním na samé hranici čitelnosti
ze dne 18. 2. 2008, v němž mimo jiné uvedl, „že ve věci jednají vyloučení soudci NSS výše
uvedení, a všichni soudci NSS v čele s Baxou. Všichni soudci NSS v předchozích řízeních v téže
věci již rozhodli, 180 x žalob MS Praha, KS Ostrava ve stejné věci, pouze by se opakovali.“
K námitce podjatosti se všichni členové šestého senátu vyjádřili shodně tak, že nemají
žádný poměr k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se
nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické
společnosti.
Stěžovatel v rozporu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod
a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli
na rozhodování v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne,
že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však
o totožnou věc. Podílem na předcházejícím soudním řízení je například situace, kdy se soudce
podílel na rozhodování věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu,
popřípadě naopak. Taková situace však v dané věci nenastala a výslovně není ani namítána.
Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 2/2003 - 18,
(publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo vyjádřeno, že „předchozím soudním
řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.
Vzhledem k výše uvedenému a také se zřetelem k tomu, že příslušní soudci uvedli,
že se necítí být v této věci podjati, není návrh stěžovatele na vyloučení soudců šestého senátu
zdejšího soudu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 Ads 20/2008 důvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu